Co znamená „PRND“? Osvětlujeme ovládání automatické převodovky

V době, kdy z mnoha aut plošně mizí nabídka manuálních převodovek, zůstává stále velká spousta lidí, která řekne, že s automatem „neumí“. Faktem je, že s automatem vlastně nejde neumět, neboť to nejhorší, co se může stát je, že si zabrzdíte levou nohou, když budete chtít ze zvyku šlápnout na spojku. Jízda s automatem je těžká pohoda a reálně musíte znát jen základy jeho ovládání. A právě na ty se podíváme. Jak už bylo naznačeno, v dnešní době je čím dál více aut nabízeno výhradně s automaty, a zároveň je mnoho převodovek ovládáno čistě elektronicky – není tedy potřeba mechanická vazba mezi voličem převodovky (to je ten ovládací prvek, kterým převodovku ovládáme), a převodovkou samotnou.

Díky tomu mohou voliče nabírat různých podob a už nemusí být umístěny na středovém tunelu tam, kde běžně řazení očekáváme. U Mercedesů se již dlouhodobě řadí pravou páčkou pod volantem, stejně jako u nové Škody Superb a Kodiaq. Mnoho moderních amerických vozů má zase k řazení tlačítka nebo otočné ovladače. Zcela běžné nejsou ani voliče převodovky u Toyot, které mají na první pohled zvláštní, ale velmi intuitivní „joysticky“.

Podstatné je, že naprosto drtivá většina automatických převodovek, se kterými se můžete v automobilech setkat, má už skoro 100 let stejný základ – jsou jím písmena P, R, N a D – a jen výjimečně jsou poskládána v jiném pořadí.

• P – neboli Parking značí u automatické převodovky parkovací polohu. U klasických manuálů to znamená, že převodovka vyřadí a zároveň zajistí soukolí mechanickou západkou, takže se auto nemůže samovolně rozjet. U klasických voličů jde o polohu úplně vpředu, velmi často má ale „P“ svoje vlastní tlačítko. A pro spoustu zvědavců – ne, parkovací poloha nejde zařadit za jízdy. V éře elektronicky řízených převodovek tomu zabrání řídící jednotka, ovšem už staré ryze mechanické převodovky byly udělané tak, že parkovací západka nezaskočí, dokud se výstup převodovky otáčí.
• R – neboli Reverse je stejně jako u manuální převodovky označení zpátečky. U klasického voliče jde o polohu hned za „P“, proto některým autům s automatem při řazení z parkovací polohy probliknou couvací světla.
• N – neboli Neutral je poloha neutrálu. U aut s automatickou převodovkou se jedná o poměrně málo používanou polohu – pokud auto nejede, většina lidí automaticky řadí rovnou parkovací polohu, a to i když stojí s běžícím motorem. Mnoho šetrně smýšlejících řidičů napadne, že by mohli neutrál využívat za jízdy k „plachtění“, ovšem téměř všechny automobilky to zakazují. Reálně to jde a moderním převodovkám řazením mezi neutrálem a jízdním režimem pocitově nijak neškodíte, ale dělat se to nemá. Některé moderní převodovky si nicméně umí na neutrál za jízdy vyřadit samy – to se týká třeba koncernu Volkswagen, pokud má vůz motor v režimu Eco.
• D – neboli Drive, to je ta poloha, kterou řadíme, když chceme jet kupředu. V režimu D si převodovka obstará řazení kompletně sama, my jen šlapeme na plyn a brzdu. Mimochodem, pokud při jízdě zastavíme například na světlech nebo při dávání přednosti, nevyřazujeme na neutrál nebo do parkovací polohy, ale prostě jen stojíme na brzdě. Navzdory populárnímu mýtu, že „je to jako kdybychom u manuálu stáli na spojce se zařazenou jedničkou“, jsou automatické převodovky všech typů a konstrukcí na stání se zařazeným „D“ uzpůsobené. Výjimkou je dlouhé čekání třeba na železničním přejezdu, kdy klidně vyřadíme abychom nemuseli celou dobu stát na brzdě.

Jakkoliv je základní „PRND“ již zaběhnutou klasikou, na většině voličů najdeme i další módy – ty se liší podle typu převodovky či pohonu, ale i podle značky vozu, se kterým jedeme. Zde jsou ty, se kterými se můžeme setkat nejčastěji:

• S znamená například u převodovek koncernu Volkswagen nebo BMW sportovní režim. Na rozdíl od základního „D“ udržuje převodovka vyšší otáčky, řadí později a dříve podřazuje.
• B typicky u Toyot a Lexusů s hybridním pohonem najdeme režim „Brake“. Ten slouží k tomu, aby vůz při puštění plynu za jízdy intenzivně brzdil motorem a rekuperoval energii do baterie.

• M je zkratkou pro „Manual“, občas ale na voliči najdeme prostě jen „+/-“. Jde zkrátka o manuální řazení, které provádíme buď samotnou pákou voliče (typicky ji posuneme do strany a potom řadíme nahoru a dolů), nebo na volantu. Zde mohou být pádla pod volantem nebo různá tlačítka.
• 3,2,1 – čísla už na voličích moderních automatů prakticky nenajdeme, jde o starší záležitost. Čísla byla umístěna pod polohou „D“ a jednalo se o způsob jak omezit, které rychlosti bude převodovka řadit. Na „1“ řadí pouze jedničku, na „2“ jedničku a dvojku, na „3“ potom první tři rychlosti.
• L nebo Low – takto označené polohy voliče u spousty aut nahradily dřívější omezení na jednotlivé rychlosti. Opět se jedná o způsob, jak převodovce říci, aby udržovala nižší zařazené rychlosti, a tedy vyšší otáčky motoru. To zejména při sjezdech z táhlých kopců, ale třeba i v případě, že s autem do prudkého kopce táhneme přívěs.