Úžasné kupé Škoda 110 Super Sport stvořili v Kvasinách za pomoci Jawy

Prakticky ve stejné době - tedy na přelomu šedesátých a sedmdesátých let, vznikly v Československu tři různé vozy s karosérií kupé. Sériové výroby se dočkalo pouze 110 R. Ovšem jak vůz navržený Ústavem pro výzkum motorových vozidel, tak i model Škoda 110 Super Sport mohl nabídnout výrazně lepší řidičské zážitky. Vyrábět se bohužel nezačal a do současnosti se dochoval pouze v přestavěné verzi. Ještě dříve než v sedmdesátých letech nastoupila normalizace a i v tuzemském automobilovém průmyslu nastala bezmála na dvě desetiletí jakási doba temna, stihli nadšenci v jednotlivých podnicích a institucích našeho automobilového průmyslu představit světu některá pozoruhodná vozidla.

Jedním z nich je nepochybně Škoda 110 Super Sport, která vznikla přičiněním nadšenců inženýrů z pobočného závodu automobilky Škoda v Kvasinách. První výkresy začaly vznikat v roce 1969, tedy před 55 lety.

Na to, jak vypadalo výsledné auto, a v co se po deseti letech proměnilo, se můžete podívat do naší komentované fotogalerie.

V červenci roku 1971 se pak na autosalonu v západočeských Klatovech, který byl jakousi součástí soutěže Rally Vltava, odehrála výstavní premiéra. Je pravděpodobné, že tento vůz se těšil většímu zájmu než Tatra 613, která tehdy na stejném místě byla rovněž veřejnosti představena úplně poprvé.

Jak je patrné z titulního snímku, řešení karosérie bylo na poměry socialistických automobilek velmi odvážné. Na dvě sedadla uvnitř se dalo nastoupit po po odklopení celé přední části karosérie. Tedy včetně čelního skla, střechy a boků.

Pro přístup k motoru bylo rovněž zapotřebí zdvihnout velký laminátový panel, tentokrát směrem dozadu. A do třetice - světelná rampa na přídi se rovněž vyklápěla vzhůru. Bylo v ní umístěno šest kruhových světlometů. Dva plnily roli potkávacích světel, dva dálkových a zbývající dva se zapínaly v mlze. Za nimi se v přídi nacházel zavazadlový prostor s objemem 350 litrů.

Za denního světla pochopitelně mohla být rampa sklopená, což údajně znamenalo navýšení maximální rychlosti o 11 kilometrů v hodině.



Karosérie byla laminátová a zhotovili ji specialisté ve Vertexu v Hradci Králové. Svým klínovitým tvarem zhruba o tři roky předběhla slavný vůz Lamborghini Countach. S konstrukcí podvozku pak zase pomáhali vývojáři z Jawy.

Motor si konstruktéři vypůjčili z rallyového speciálu Škoda 110. Jednalo se o čtyřválcovou zážehovou jedenáctistovku vyladěnou na výkon přes 73 koňských sil. Uložen byl před zadní nápravou, fakticky tedy ve středu automobilu, což zajišťovalo prakticky ideální rozložení hmotnosti mezi nápravami a tedy velmi dobrou ovladatelnost.

Podle informací z archivu Škody auto pak mechanici do tohoto vozu zabudovali i silnější motor s výkonem st pět koní. S ním byla Škoda Supersport schopna dosáhnout rychlosti 211 kilometrů v hodině.

Stejně jako v případě kupé ÚVMV 1100 GT se nikdy nevyrobil ani jediný kus pro zákazníka. I když ti by se, jak signalizovaly ohlasy po následném vystavení prototypu na strojírenském veletrhu v Brně i na řadě evropských autosalonů, určitě našli.



Vlastně jediné pořádné využití pak auto mělo u filmařů. Nejprve se v původní podobně v roce 1977 objevilo v komedii Zítra ráno vstanu a opařím se čajem a nakonec v roce 1981 ve filmového hororu Upír z Feratu. Nepříliš vydařený snímek pojednává o autě, které skrze plynový pedál saje krev závodních jezdců.

V filmu se ale jedná o černý automobil, navíc s pozměněným designem. Autorem úprav byl výtvarník a automobilový závodník Theodor Pištěk. Výklopná světelná rampa vpředu byla nahrazena klasickými obdélníkovými světly. Na zádi se pak objevil mohutný spojler.

Dnes je auto v této podobě k vidění v muzeu Škody Auto v Mladé Boleslavi. Zde mají také zmenšený model původní verze.