Jak správně brzdit z táhlého kopce? Řidiči často tápou, nedělejte stejné chyby

Je to jedna z těch dovedností, kterou mnoho řidičů považuje za elementární. Na druhou stranu je tu velká spousta řidičů, kteří pořád tápou, důkazem budiž velká spousta aut, která sjíždí z táhlých alpských kopců s páchnoucími, doruda rozžhavenými brzdami. Sjíždění dlouhých kopců v autě má svoje náležitosti, jejich nedodržení může vyústit v tučný účet za servis, případně i zkazit dovolenou. • Důležité je nepřehřát brzdy
• Brzdí se primárně motorem, brzdami jen krátce a prudce
• VIDEO: Jak správně zabrzdit v malé a vyšší rychlosti
• Co dělat, když se brzdy přehřejí?
Pointa je celkem jednoduchá. Při jízdě z dlouhého a táhlého kopce logicky potřebujeme, aby vůz příliš nezrychloval pouhou gravitací. Jenže stát konstantně na brzdách rozhodně není ten správný způsob – všechna neelektrifikovaná auta, kterých u nás jezdí drtivá většina, využívají klasické kotoučové brzdy, které v principu jen mění pohybovou energii na odpadní teplo. A tyto brzdy se umí velmi rychle zahřát.

Při normální jízdě není potřeba nadteplotou brzd vůbec nijak přemýšlet. Ovšem jakmile se zatížení brzd zvýší – typicky právě při dlouhém brždění z táhlého kopce – začne teplota růst nad bezpečnou hranici. Kotouče i brzdové desky se začnou zahřívat, od nich dále i třmen a brzdová kapalina.

První co pocítíme, když se brzdy přehřívají, je takzvané „vadnutí“ brzd. V praxi se projeví tak, že se brzdový pedál propadá mnohem hlouběji, než jsme zvyklí, a musíme na něj šlapat větší silou pro získání brzdného účinku. V další fázi se v nízkých rychlostech nebo při zastavení může objevit zápach spálených brzd a dokonce i kouř, vycházející od kol.

Co se bude dít, pokud budeme brzdy ohřívat dál, záleží primárně na dosavadním stavu brzd. V nejhorším případě brzdy zvadnou do stavu, kdy prakticky přestanou brzdit. Může také dojít na uvaření starší brzdové kapaliny, která už má snížený bod varu oproti normálnímu stavu.

V tu chvíli se brzdy zavzdušní a k efektu vadnutí se navíc přidá pocit, jako kdybychom místo brzdového pedálu šlapali na houbu. Zkrátka nic, co byste chtěli zažít s autem na dovolené tisíc kilometrů od domova.



Jak tedy správně brzdit z táhlého kopce? Značná část brzdného efektu by měla být ponechána na motoru – zkrátka jen se zařazenou rychlostí sundáme nohu z plynu. Brzdný účinek u benzínového motoru vzniká tak, že když je zavřená škrticí klapka, písty sají skrze otevřené sací ventily podtlak. Čím nižší zařazená rychlost a vyšší otáčky, tím víc motor brzdí.

Většina pohonných řetězců je nastavená tak, že při zařazeném prvním rychlostním stupni auto ani z prudkého kopce prakticky nezrychlí a pojede velmi pomalu – většinou až příliš pomalu. Na dvojku už většina aut postupně zrychlí, přičemž se zvýší otáčky motoru. Z velmi prudkého kopce tedy zařadíte většinou dvojku nebo trojku, což autu zamezí, aby se rychle a nekontrolovaně rozjelo, ale zároveň nebude motor příliš vytočený a nepojedete krokem.

A když nemáte manuální převodovku, ale automat? Většina modernějších automatů běžně umožňuje přepnout do manuálního režimu a řadit „+“ a „-“ přímo voličem, případně pádly pod volantem. Starší převodovky mají často režim „L“ jako „Low“, případně režim označený číslovkou rychlosti. Když u starého měničového automatu zařadíte „2“, bude řadit pouze první a druhou rychlost.

Mimochodem vytáčení motoru při brždění z kopce ničemu nevadí. Motor samozřejmě nic nežere a maže, jak má. Brždění motorem vadilo jen v minulosti dvoutaktním motorům, které jsou mazány směsí a olej se přimíchával do paliva. Proto má Trabant volnoběžku, motorem brzdit neumí a z kopce mu hoří brzdy.

I když necháte zařazenou rychlost, auto vám bude z prudšího kopce samovolně zrychlovat, a tak nezbývá než občas dobrzdit brzdami – těmi musíte samozřejmě přibrzdit i před zatáčkami, sjíždíte-li horské serpentýny.

Důležité je ovšem minimalizovat čas, po který přitlačujete brzdové destičky na kotouče (případně obložení na buben brzdy) a generujete tak teplo. Jak už bylo řečeno výše, nikdy byste neměli stát na brzdě delší dobu. Mnohem lepší je brzdit krátce a klidně silněji. Po většinu doby se tak brzdy neohřívají a mohou naopak chladnout.

Pokud jste brzdy v táhlém kopci přece jenom nadužívali a přehřáli je – což se projevilo zmíněným vadnutím, případně zápachem a kouřem – důležité je nezastavovat (samozřejmě za předpokladu, že je brzdný účinek stále dostatečný a můžete bezpečně zabrzdit).

Pokud rozpálené kotouče necháte zchladnout na zastaveném autě, budou chladnout nerovnoměrně a mohou se zvlnit, případně popraskat.

Pokud cesta z kopce pokračuje, podřaďte, využívejte více brždění motorem a minimalizujte dobu, kdy stojíte na brzdě. Lepší je samozřejmě situace, kdy se cesta narovnala, a my můžeme brzdy ochladit klidnou jízdou.