někdo napísal:
BMW je předražený krám, který ve spolehlivosti podle TUV nestačí ani na korejce! Navíc nevím, jak koresponduje přemíra elektroniky (a debilní joystick) se sportovním image. Mít zadní náhon, připadal bych si jako v ruské volze. Ne díky!
A teď zpátky k Fiatu. Starší ročníky ve mě vzbuzují (možná neoprávněně) obavy z jejich spolehlivosti. Zdá se mi, že mají měkčí podvozky, které hold na našich "kvalitních" cestách kapitulují. Stilo a Grande Punto mi ale příjdou dostatečně robustní a stylisticky hod...
Je tu koukám spousta chytráků , ale skoro každej je jenom dvacetilrtý koště, co neumí ani psát bez hrubek a bláhově čeká že si tu zvedne sebevědomí na pár lidech co nemaj Passata, pětku Golfa, nebo zapráskanýho Leona od fotra. Od mala se dost vehementně zajímám o vše, co je spojené s autama a díky této vlastnosti mám velice bohaté zkušenosti od automobilové ekonomiky a politiky ( reklama - vliv na zákazníka - tlak trhu apod.) až po vlastní dojmy, získané létama práce na nejrůznějších značkách. to píšu hlavně pro JELITA, který hodnotěj jak o život, ale zkušenosti maj maximálně s dvouma-třema autama, protože v jinejch nikdy neseděli. Řekněme, že v současné době je automobilovej průmysl obecně na dost vysoké úrovni, takže se nedá jednoznačně říci, jak je která značka spolehlivá, nebo opačně. Samozřejmě existujou všelijaká vodítka, která dost napovědí, ale lajk se jich většinou nedopátrá. Především zaleží na tom, v jakém stavu je auto celkově. Auto, o které se od začátku někdo stará je logicky méně nachylné na všemožné poruchy a vypadá lépe, bez ohledu na značku. Nelze nikdy říct, jaká značka auta je "nejlepší", protože existuje spousta úhlů pohledu a požadavků, co od auta chtít. Luxus - sport - masírka - bezpečnost - spotřeba - originalita - cena a podobný píčoviny. Vždycky ale bude platit, že čím dražší, tím lepší. Srát se může každý auto, záleží trochu na štěstí. Ze zkušenosti dávam přednost němcům ( BMW, AUDI, MERCEDES, VW, OPEL ), švédům ( SAAB, VOLVO ) a japoncům ( TOYOTA, HONDA ) . Francozký, italský, španělský a korejský značky na tom hlavně v minulosti bejvaly dost mizerně jak s kvalitou materiálů, tak i designem. Je píčovina koukat na rok výroby a bejt v rodině blbců, který daj za posranou Fabii ranec a myslej, jak nad tím vyzráli, když maj auto z roku 2005. Jedou spokojený po městě a pro samou pýchu jim uniká, že kolem nich během chvilky projede fabií tři prdele, čímž se z nich stávaj tuctovky a ideální oběti masové výroby typu MATIZ, SPARK, CLIO, LOGAN, C2, C3 a kopec dalších sraček, který se šijou horkou jehlou, jen aby byl prodej. Právě tyhle pekáče určujou pravidla chudším lidem, což v myslícím člověku vzbuzuje oprávněný dojem, že značky, které se touto politikou řídí, nehrajou fér, takže se od nich nedaj čekat zázraky. Na produktu je to vždycky znát. Za 300 tisíc ( např. FABIE) se dá koupit tak přehnaná kára, že když se pak v tý Fabii svezete znova, nevyjdete z údivu, za co ty prachy chtěj, když se v tom jede jako na kozině a v "NADSTANDARTNÍ" výbavě je s bídou servo, přední okna v elektrice a manuální klima. Ale nevadí, hlavně že je to nová kára. Například v SAABu z roku 95 najdete za 80 tisíc ACC klima, všechny okna v el. šíbr v el. vyhřejvaný sedačky v kůži, tempomat a spoustu praktickejch blbostí, o kterejch se vám ve Fabii může jenom zdát a to ani nemluvim o bezpečnosti a výkonu jako prase. A spotřeba ? V porovnaní s výkonem Fabie je zanedbatelná. Než totiž dosáhnete s Fabii požadovanou rychlost, sežere skoro stejně jako ten Saab, páč jí musíte déle roztáčet. Osobně doporučuju nekoukat po roce výroby, ale po ověřené kvalitě. Německé nebo švédské auto kolem roku 95 ve slušném stavu, bude při správné údržbe, chodit ještě hodně dlouho bez větších poruch a designově bude vždy o krok vpřed, naproti autům italským, nebo francouzkým. Takže než koupíte káru, zamyslete se nejdřív nad tím, co od ní vlastně očekáváte. Zdar všem chytrákům