Smyk na sněhu či aquaplaning: odborníci odhalili nejčastější chyby řidičů

Defenzivní jízda je klíčem k bezpečnosti na silnicích, ale co dělat, když se ocitnete v krizové situaci? Naučte se správně brzdit a zvládat nebezpečné manévry, jako je aquaplaning nebo smyk. Kurzy bezpečné jízdy na Autodromu Most vám pomohou získat potřebné dovednosti a sebevědomí za volantem. Přinášíme několik rad zkušenoho odborníka, na co si dát pozor při jízdě v zimním či deštivém počasí. Počet aut na silnicích neustále roste a hustý provoz, který v létě ještě doplní omezení související s tradičními opravami silnic, zvyšuje rizika nehody. Zeptali jsme se proto Marka Kohoutka, instruktora bezpečné jízdy společnosti Autodrom Most, na několik základních rad.

„Základem bezpečné jízdy je jezdit defenzivně. To znamená, že musíte předvídat, co se děje na silnici. Nejčastější krizovou situací, s níž se během jízdy setkáváme, je potřeba razantně brzdit kvůli náhlé překážce viditelné na poslední chvíli. Při našich kurzech proto trénujeme i objízdné manévry, protože když už řidič vidí, že před překážkou nedobrzdí, měl by se umět vyhnout a nebezpečí objet. Samozřejmě má-li k tomu po stranách dostatek prostoru a neohrozí-li jiný vůz,“ říká Marek Kohoutek s tím, že další častou rizikovou situací je nebezpečí aquaplaningu či smyku.

Správným postupem při panickém krizovém brzdění je prudce sešlápnout naráz spojku a brzdu. V případě aut s automatickou převodovkou samozřejmě sešlápnete pouze brzdu. „Při panickém krizovém brzdění je důležité, aby byl řidič obeznámen s funkcí systému ABS. Ten se totiž projevuje lidově řečeno ,kopanci‘, respektive vibracemi, které řidič ucítí v momentě, kdy silně sešlápne brzdu. Nezkušení řidiči se mohou tohoto pohybu pedálu leknout a mít tendenci buď úplně, nebo alespoň částečně polevit v tlaku nohou do té míry, než vibrace ustanou.

To je možná jedna z nejčastějších chyb a důvodů, proč mají auta delší brzdnou dráhu,“ vysvětlil M. Kohoutek. Systém ABS je přitom součástí základní výbavy i těch „nejlidovějších“ vozů. Také proto Autodrom Most pro kurzy bezpečné jízdy již devátým rokem využívá modely Kia Ceed, jež jsou ideálním vozem pro trénink správného chování za volantem, a to jak svými rozměry a jízdními vlastnostmi, tak výbavou, a představují nejčastější kategorii vozů na silnicích.

Dalším důležitým faktorem, jenž rozhoduje o účinnosti brzdění, je správně nastavená sedačka. Pokud řidič špatně sedí, tak se může v kritickém okamžiku, kdy se potřebuje zapřít, v sedačce posunout a ztratit maximální tlak na brzdový pedál.

„Často se také stává, že se řidiči plnou silou zapřou do volantu, takže se jejich síla rozloží do rukou a pravé nohy, zatímco oni potřebují co největší sílu právě do nohy na brzdovém pedálu. Při křečovitém držení volantu navíc člověk nemá například cit pro vyhýbací manévr anebo pro dořizování při brzdění na rozdílné adhezi. Proto trénujeme v kurzech bezpečné jízdy brzdění na různých adhezních površích, aby si řidiči všechny tyto situace vyzkoušeli a naučili se je zvládat,“ podotkl Kohoutek.

Aquaplaning je jev, k němuž dochází za situace, kdy pneumatiky auta přichází vlivem akumulace vody na povrchu vozovky o přilnavost. Řidič přitom ztrácí kontrolu nad vozidlem, což může vést k nebezpečným situacím, jako je smyk nebo převrácení vozidla. „Aquaplaning je úplně nejhorší věc, která vás může na silnici potkat. Jakmile nastane, tak u manuální převodovky vyšlápněte spojku, u automatu jen sundejte nohu z plynu a pevně držte volant ve směru jízdy, který jste měli v počátku aquaplaningu, a v žádném případě s volantem nehýbejte. Pak už jen čekáte, až se vám auto takzvaně chytí,“ zdůraznil M. Kohoutek.

Nejlepší je takovým situacím předcházet. Pokud máte před sebou vozovku plnou vody, je podle M. Kohoutka chybou reagovat teprve ve chvíli, kdy vás kontrolka protiprokluzového systému upozorní, že se děje něco nestandardního. Je důležité přizpůsobit rychlost situaci, plně se věnovat řízení, mít dobře připravené vozidlo, pneumatiky s dostatečnou hloubkou dezénu a mít vozovku přečtenou.

Vyhýbací manévr používáme vždy, pokud nám někdo vjede nebo vběhne do cesty a nestíháme zastavit vozidlo před překážkou. V případě zvěře je ale vždy nutné vyhodnotit, zda případný střet představuje menší riziko než pokus o vyhnutí se.

„V první fázi nastupuje panické brzdění a brzdit musíme po celou dobu vyhýbacího manévru, dokud se nevrátíme zpět na svou pravou stranu. Může se stát, že během vyhýbacího manévru klesne naše rychlost natolik, že se auto pohybuje velice pomalu. V takovém případě můžeme odbrzdit před jeho dokončením, ale nikdy ne dříve, než auto celým svým objemem mine překážku. Navíc si musíme být jisti, že vozidlo drží velmi dobře stopu a směr,“ říká M. Kohoutek a upozorňuje, že při práci s volantem by řidič neměl být zbrklý a prudce s ním točit.

„Troufám si říct, že alfou a omegou je správné sledování a vyhodnocení celé situace. Řidič musí mít přehled nejen o překážce, ale i o tom, co je za ní. Pokud ztuhne a bude očima fixovat například pouze nebezpečný objekt v cestě, reálně hrozí, že do něj skutečně najede,“ doplnil Kohoutek.

Když dojde ke ztrátě přilnavosti mezi pneumatikami a silnicí, vozidlo se může dostat do smyku. Existuje několik druhů smyků, s nimiž se můžete při řízení setkat. Každý z nich může mít odlišné následky a každý vyžaduje jiný způsob řešení a prevence, jak mu předejít.

K přetáčivému smyku dochází především u aut s poháněnou zadní nápravou. Zadní náprava při přetáčivém smyku úplně ztratí přilnavost a vůz zatáčí víc, než si řidič přeje. „Při přetáčivém smyku je důležité nezmatkovat. Jestliže mám čas i prostor, je hrubou chybou brzdit. Pokud máme manuální převodovku, vyšlápneme spojku, u automatizované převodovky sundáme nohu z plynu a točíme volantem takzvaně kontra. Takže pokud mi záď předbíhá zleva, točím doleva a naopak. Nezáleží přitom, jestli je auto zadokolka, předokolka nebo čtyřkolka. Fyzika funguje u všech stejně a přetáčivý smyk řešíme stejným způsobem,“ zdůraznil M. Kohoutek.

Dalším typem je nedotáčivý smyk, jenž se často vyskytuje při neopatrném nájezdu do zatáčky nebo kruhového objezdu. V tomto případě přilnavost ztratí přední náprava a vozidlo začne směřovat ven ze zatáčky. „Při průjezdu zatáčkou auto najednou jede rovně. V daném okamžiku musím okamžitě sundat nohu z plynového pedálu, u manuální převodovky sešlápnu spojku, a volantem vůz pouze vyrovnávám, aby zůstal na silnici a rozhodně nepoužívám brzdu,“ uzavřel M. Kohoutek.

Autodrom Most spolupracuje s automobilkou Kia už od roku 2015 na zvyšování povědomí široké veřejnosti o bezpečnosti na silnicích. Během té doby bylo na polygonu testováno více než 70 modelů rodiny Ceed, které jsou využívány pro praktickou instruktáž v kurzech bezpečné jízdy. Za tu dobu zde automobily Kia najezdily přes 50 000 kilometrů.