Fiat Linea - italský sedan

Oblibě tříprostorových automobilů se těší zejména východní trhy. Evropa miluje hatchbacky, kombíky a MPVéčka. Přesto díky příznivé cenové politice se zlehka prosazují i sedany. Důkazem může být třeba Citroën C4 sedan, Opel Astra sedan, Honda City (Civic), Toyota Corolla sedan, Suzuki SX4 sedan, Volkswagen Jetta atd. Novinkou, která trochu stojí stranou, je Fiat Linea, který využívá platformu Grande Punta a montuje se v Turecku.

Karoserie: velká malá

Sedany v nižší střední třídě nebývají pěkné. Většinou vznikají z pětidvéřových verzí a designéři si s nimi příliš nevyhrávají a podle toho také vypadají. Zejména při pohledu z boku velmi často k vozu nesedí narychlo "naroubovaná" záď skrývající objemný zavazadlový prostor. Testovaná Linea ve výbavě Emotion s bohatě žebrovanou chromovanou přídí vypadá dospěle, jen těžko lze uvěřit, že není příbuzná spíše s Bravem. Maska vozu vychází z Cromy, Grande Punto připomínají pro změnu světlomety. Přestože masku rozděluje nárazník, může někomu právě tato část připomínat vozy s kruhy ve znaku. Záď maskují posbírané kilogramy a ladí se zbytkem karoserie. Fiatu se podařilo narozdíl od některých konkurentů výborně zamaskovat a vyvážit proporce vozu. Celkový dynamický design podtrhují sedmináctipalcová kola.

Interiér: nádech luxusu

Po otevření dveří je příbuznost s Grandem Punto jasně patrná. U testované velmi dobře vybavené Liney kombinace použitých světlých materiálů (béžová kůže, černý a krémový plast) vytváří v této třídě exklusivní vzhled, díky čemuž Linea celkově působí luxusně. Tvrdé plasty překvapivě nevržou, neskřípou ani nevydávají žádné jiné pazvuky. Volant padne dobře do rukou. Přední kožená sedadla vynikají solidním tvarováním, dostatečným bočním vedením a slušným pohodlím při delších cestách. Zadní sedadla nabízejí v podélném směru místa tak akorát, to samé platí i o využitelné šířce. Horší je to s využitelnou výškou nad zadními sedáky. Zde osoby vyšší 180 cm budou mít problémy v oblasti hlavy. Kupodivu mi v celém interiéru vadily dvě zdánlivé maličkosti. Při ostrém sluníčku mizerná čitelnost displejů a ostřikovače čelního skla u kterých je nutné samostatně spouštět stěrače ...

Zavazadelník nabízí velkorysých 500 litrů objemu, který je díky pravidelnému tvaru dobře využitelný. Pod dnem nenajdeme rezervu, ale jen lepící sadu a další úložné prostory vhodné pro povinnou výbavu a lékárničku. Sklopením zadních sedadel lze docílit slušného přepravního prostoru s malým schůdkem. Bohužel vstupní otvor není nikterak velký, což je daň za bezpečnost.

(+) objem a využitelnost zavazadelníku
(+) podélně i výškově stavitelný volant
(-) otevírání víka kufru a malý vstupní otvor
(-) kvalita zpracování interiéru
(-) nečitelný displeje při slunečném počasí
(-) tvrdé plasty

Motor: klidně i svižně

Jedna-čtyřku T-Jet známe z nedávno testovaného modelu Bravo, kde byl naladěn na 150 koní. Pro Lineu je k dispozici pouze ve 120 koňové verzi, která pohání i Grande Punto. Maximální výkon je k dispozici při 5000 ot./min. a točivý moment vrcholí hodnotou 206 Nm při 2 500 ot./min. což postačí na zrychlení 0-100 km/h za rovných 9 sekund a maximální rychlost 200 km/h. Čtrnáctistovka po samotném startu "přede" klidně a maximálně vyrovnaně. Od 1900 otáček Linea díky přeplňování ožívá a dopřává cestujícím slušného zrychlení. Linee turbomotor skvěle padne i po stránce akustické. V nízkých otáčkách cestující neobtěžuje a ve vysokých produkuje krásný, jemně jadrný zvuk, který není rozhodně na obtíž. Na jedničku lze dosáhnout šedesátky, na dvojku devadesátky. Při stodvacítce jedna-čtyřka točí na pátý rychlostní stupeň příjemných 2900 otáček, při stočtyřicítce 3400 ot./min. S turbomotorem lze jezdit klidně, ale i svižněji. Spotřebě jsme se již podrobně věnovali v samostatném testu.

(+) zvuk
(+) kultivovanost chodu
(-) vyšší spotřeba

Jízdní vlastnosti: o třídu výše

Podvozek stojí na platformě Grande Punta. Linea dokáže ve městě poskytnout dostatek prostoru, nerovnosti a různé výtluky skvěle tlumí. Mimo město je situace obdobná. Linea není v žádném případě stavěná na ostrou jízdu. Linea zvládá zatáčky s dostatečnou jistotou předních kol a méně jisté zádě, která pomaleji reaguje na pokyny řidiče. V přímém směru při dálničním sprintu drží Linea výborně zvolenou stopu. Na obtíž může být jen vyšší citlivost na boční vítr. Situace k lepšímu se mění po využití objemu nákladového prostoru těžšími zavazadly.

K nejslabším místům Liney patří bezpochybně řazení. To je nepřesné a dráhy nejsou výrazněji vymezené. Od řízení nemůžeme očekávat divy, ale trocha více zpětné vazby od předních kol by neuškodilo. Sedmnáctipalcové disky z lehkých slitin jsou na kvalitních silnicích to pravé ořechové. Na českých silnicích jsou však pneumatiky s profilovým číslem 45 spíše na obtíž. O nerovnostech je posádka informována nepříjemnými rázy a Linea začíná odskakovat.

(+) ovladatelnost
(+) komfortní nastavení podvozku
(+) jízdní vlastnosti vozu o třídu výše
(-) nepřesné řazení
(-) snížený komfort díky 17" kolům
(-) přeposilovaný prvotní účinnek brzd. pedálu

Závěr: zajímavá volba

Pohledná s dobrým motorem a obrovským kufrem. To je v našem případě "jižansky" temperamentní Linea, která umí lákat i cenou. V základním provedení s nepřeplňovanou čtrnáctistovkou o výkonu 77 koní přijde na 309.900 Kč. Námi testované provedení s výbornou 1.4 T-Jet a příplatkovou výbavou přijde díky speciální akční slevě na 509.900 Kč, což je o 20 tisíc méně než ceníková cena.