Fiat Bravo 1.4 T-Jet - bravo Fiate!

Dvojčata Bravo a Brava koncem tisíciletí znal snad každý. Nezaměnitelné oblé tvary však nemohly zastínit nižší spolehlivost. Proto italská automobilka přišla se stylovým nástupcem Fiatem Stilo, který měl zbořit všechny mýty a udělat tlustou čáru. Bohužel Stilo stvořené v "německém" duchu se německým kvalitám nepřiblížilo. A tak Fiat po úspěšné současné generaci Punta přispěchal opět s modelem Bravo, který nasadil laťku pořádně vysoko.

Karoserie: sexy vzhled

Bravo se povedlo. Italové když chtějí, dokáží vykouzlit nádherný automobil. Čisté, vysoko položené linie dělají z Brava doslova sexy automobil. Pryč je styl Stila nesoucí se v německém duchu, Bravo je čistokrevný Ital, kterému pulzuje temperament v krvi. Karoserie Brava patří v nižší střední třídě k největším. Na délku je Bravo například delší o 132 mm než Volkswagen Golf, nebo o 101 mm než Kia cee´d. To samé platí o šířce, kde má Bravo k dobru několik cenných centimetrů. S rozvorem patří k průměru.

(+) neotřelý design

Interiér: stylově

Po prvotním otevření dveří jsem doslova strnul. "Tohle že je Fiat?", ptal jsem se sám sebe. Interiér provedený v tmavých odstínech červené v kombinaci s černou barvou a vybranými materiály působí víc než dobře. Vůbec špatně si Bravo nevede ani po stránce dílenského zpracování. Pryč jsou doby "lajdácky" odvedené práce na montážní lince. V interiéru nic nevrže, neskřípe a vše poměrně lícuje. Samozřejmě nějaká ta chybinka se najde, ale posun vpřed je víc než znatelný. Bravo Fiate! Jen tak dále.

Správnou pozici za volantem není příliš jednoduché nalést. Dobrou zprávou je, že se to nakonec každému podařilo. Na zadních sedadlech je v podélném směru místa akorát. Zřejmě kvůli sklopenému stropu jsou sedáky posazeny nízko a stehna cestujících nemají šanci být podepřena. Černé zatmavení skel s utopeným posezem může v někom evokovat klaustrofobické pocity. Trochu mi vadilo zastrčené a příliš nízko umístěné ovladačů klimatizace a nestandardní umístění některých ovládacích prvků. Například nastavení sklonu předních reflektorů spolu s ovládáním palubního nastavení se provádí pomocí tlačítek umístěných na pravém kraji středového panelu, což řidič příliš neocení. Podobné je to s čitelností kruhových ukazatelů v kapličce před volantem. Čitelnost číslic je naprosto katastrofální, a tak nezbývá než se naučit odhadovat kolik například zrovna jedete.

Kdo by čekal u italského auta praktický kufr? A světe div se. Bravo má základní zavazadlový prostor vyřešen velmi prakticky. Pod pátými dvěřmi se konstruktérům podařilo maximálně dobře využít volný prostor, a tak je pro zavazadla k dispozici rovných 400 litrů objemu, což je více než u konkurence (Golf nabízí 350 l, Cee´d 340 l a C4 dokonce jen 323 litrů). Dvojitým sklopením zadních sedadel lze získat prostor s objemem 1175 litrů. Bohužel pro sklopení opěradel je nutné přisunout přední sedadla dopředu a osoby vyšší 175 centimetrů budou mít velké problémy se na ně vůbec vejít. Trochu více prostoru v podélném směru by neškodilo. Vstupní otvor nepatří mezi největší, ale běžná zavazadla pohodlně naložíte.

(+) provedení interiéru
(-) čitelnost rychloměru
(-) vyšší nakládací hrana

Motor: malý, ale silný

Výběr pohonných jednotek je pestrý. Základ tvoří benzínová šestnáctiventilová čtrnáctistovka s výkonem 90 koní. Poté následují verze doplněné o turbodmychadlo produkující 120 nebo 150 koní. Z naftových motorů je na výběr šestnáctistovka Multijet produkující 105 nebo 120 koní. Vrcholem nabídky je opět pohonná jednotka s přídomkem Multijet - devatenáctistovka s 150 koníky. Testovanému modelu tepala pod kapotou přeplňovaná zážehová čtrnáctistovka s výkonem 150 koní, která dokáže Bravo vystřelit na stovku za 8,5 sekundy a rozjede jej až na 212 km/h. Spojení s šestistupňovou převodovkou je téměř ideální. Krátce poskládaných pět stupňů zajišťuje možnost ostřejší jízdy, přičemž delší šestka spoří palivo v nádrži zejména na dálnici. Apetitu této pohonné jednotky jsme se věnovali v samostatném testu spotřeby.

(+) výkon motoru
(+) zvukový projev

Jízdní vlastnosti: dost dobrý

Pro běžnou jízdu je podvozek přes použití jednoduché klikové nápravy plně dostačující až mile překvapující. Fiatu se povedlo dobře odladit známý podvozek z hranatého Stila na jedničku, když vpředu posílil nápravu MacPherson. Je poddajný a nechá si líbit i hrubší zacházení. Není sice tak přesvědčivý jako podvozek Focusu nebo Mazdy3, pro většinu jízd však bohatě postačí. Navíc robustní karoserie působí velmi tuhým dojmem, což jen umocňuje pocit vlády nad vozem. Bravo si vede dobře i po stránce odhlučnění. U sportovně pojatého hatchbacku bych očekával především komunikativnější řízení a řazení s kratšími a přesněji vymezenými dráhami. Brzdy sice odpovídají výkonu, ale mají pomalejší nástup.

(+) solidní odhlučnění
(+) jisté jízdní vlastnosti
(-) dlouhé a "vykvrdlané" dráhy řazení
(-) pomalý nástup brzdného účinku
(-) menší míra komfortu
(-) řízení

Závěr: bravo Bravo!

Pokud platí, že Fiat udělal s modelem Punto slušný krok kupředu, tak u dnes testovaného modelu Bravo toto tvrzení platí dvojnásob. Solidní interiér, krásná karoserie spolu s dobře nastaveným podvozek a výkonným malým motorem dělají z Brava horký brambor v rukou konkurence. Pokud se s tímto motorem svezete, budete mile překvapeni. Návykové zrychlení a produkovaný zvuk si zajisté zamilujete.