Průzkum se uskutečnil celkem ve 14 zemích, přičemž v každé z nich bylo v průměru dotázáno 200 řidičů. A to v zemích: Belgie, Dánsko, Německo, Finsko, Francie, Itálie, Chorvatsko, Rakousko, Portugalsko, Švýcarsko, Srbsko, Slovinsko, Španělsko a Česká republika. Dotazovaní byli rozděleni do tří věkových skupin (18 až 25 let; 26 až 59, 60 let a starší) s přibližně stejným podílem mužů a žen. Měli odpovědět na celkem deset otázek, včetně zvládnutí dvou praktických úkolů poskytnutí první pomoci.
Přičemž pro náhodný výběr respondentů se vybírala tři různá místa s velmi vysokou intenzitou dopravy, například šlo o parkoviště na dálnicích nebo u nákupních center.
Pokud jde o otázky, začínalo se těmi obecnějšími, jako například: Kdy naposledy jste se zúčastnil kurzu první pomoci? V tomto případě byla nejčastější odpovědí (36 %) tato: před 5 lety. Hned na druhém místě pak – nikdy (32,1 %).
Následovaly konkrétnější, jako například ta, zda si je řidič jist, že by dokázal poskytnout první pomoc. Průměr (v případě odpovědi ano) ze 14 zemí činí 65,8 %. Záporně odpovědělo 20 % dotazovaných a 14 % motoristů nevědělo. Pokud jde o dotazované z České republiky, pak 32,2 % nevědělo, zda dokáže poskytnout první pomoc. To není příliš lichotivý výsledek.
Nebo další praktická otázka ohledně tísňového čísla záchranného systému. Nadpoloviční většina znala mezinárodní nebo národní číslo, nicméně 42,3 % dotázaných motoristů neznalo mezinárodní číslo tísňového volání – 112. U nás neznalo dané číslo ještě o zhruba 4 % více dotázaných.
Nejvíce vypovídající samozřejmě byly otázky, co dělat v případě, že je někdo zraněný. Například znalosti o manipulaci se zraněným, že je třeba ho položit na záda (vědělo 47 % Čechů proti evropskému průměru 37 %), a že je třeba začít s resuscitací, vědělo v průměru 75,1 % v celé Evropě a 88,6 % dotázaných v České republice.
Nicméně většinou byly znalosti českých řidičů velmi blízko evropskému průměru. Příznivě vyzněl i výsledek, kdy rozdíl mezi teoretickými a praktickými znalostmi českých řidičů byl minimální. Naopak největší byly rozdíly v tomto směru například v Portugalsku.
Příznivě pro nás vyzněl i fakt, že v České republice uvedlo „pouze“ 23,2 % dotázaných, že nikdy nenavštěvovalo kurz první pomoci, kdežto evropský průměr činí 32,1 %. Co také stojí za pozornost, je fakt, že 61,1 % Čechů neví, jak správně resuscitovat.
Pokud jde o posouzení znalostí první pomoci, pak průměr za 14 zemí Evropy, včetně České republiky, činí 65,8 % (z možných 100 %). Nad tímto průměrem je jen 5 zemí: Finsko (nejvíce – 85,4 %), Rakousko, Německo, Dánsko a těsně (o 1 desetinu procenta) i Francie. Naopak zbývajících 9 zemí je pod tímto průměrem, přičemž na samém konci jsou: Srbsko, Švýcarsko a Slovinsko. Česká republika s 58,4 % je průměrem.
Ještě více varující je další zjištění: pokud jde o správnost postupu jednotlivých kroků při poskytnutí první pomoci při havárii, jsou čeští řidiči s 10,8 % (evropský průměr 17,8 %) třetí nejhorší po motoristech Itálie a Španělska.
Celkové závěry průzkumu ukazují, že ačkoliv situace není nijak tragická, je v tomto směru třeba udělat ještě více. Ještě stále totiž umírá příliš mnoho lidí při nehodách jen proto, že jim nebyla první pomoc poskytnuta včas a v potřebné kvalitě.