Lola T70: Legendární sportovní vůz konkuroval Ferrari a okouzlil filmové hvězdy

Sportovní vůz Lola T70 se stal legendou na závodních okruzích i ve filmovém průmyslu. Tento britský prototyp, který vznikl před šedesáti lety a je poháněný americkými motory V8, si získal srdce mnoha závodníků a celebrit, včetně Stevea McQueena, Paula Newmana či zpěváka kapely AC/DC. V závodech dosáhla Lola T70 na více než 230 vítězstvími a dnes je vyhledávaným klenotem mezi sběrateli historických automobilů. V našem článku zjistíte zajímavosti z fascinující historie tohoto auta, i to, jaké úspěchy i neúspěchy ho provázely v cestě na vrchol. Dnes je Lola T70 ikonický sportovní vůz, který se kdysi snažil být jedním z vážných konkurentů Ferrari nebo Ford GT. Na své konto si dokázal připsat 232 vítězství, převážně na amerických okruzích. Za jeho volant usedl například mistr světa F1 John Surtees, Dan Gurney nebo Mark Donohue. Ale i hvězdy Hollywoodu, Paul Newman nebo Steve McQueen. Mezi sběrateli je totiž vyhledávaným automobilem.

Jaká je jeho historie? Lola T70 je sportovní prototyp auta vyvinutý britským výrobcem Lola Cars v roce 1965, postaveným na hliníkovém monokokovém šasi, který byl poháněn velkými americkými motory V8. V roce 2025 si připomeneme šedesát let od jeho vzniku.

Tento závodní sportovní vůz byl celkem populární v druhé polovině 60. let minulého století. Byl ho vyrobeno něco málo přes 100 exemplářů, ve třech verzích. Jednalo se o spyder Mk II s otevřenou střechou, coupé Mk III a nakonec mírně aktualizovaný Mk IIIB. V roce 1956 založil Eric Broadley firmu Lola, jako společnost specializující se na stavbu sportovních vozů. Brzy po jejím založení následovaly první úspěchy v kategoriích jako Formula Sport 1100, Junior, Formule 1...

V roce 1963 se Broadley se rozhodl pro mistrovství světa konstruktérů GT a představil nový vůz Lola Mk6, a to v době, kdy si společnost Ford dala za cíl vítězství v závodu 24 hodin Le Mans. Americká firma hledala v Evropě partnera a po několika neúspěšných jednáních, mimo jiné i s Ferrari, se Ford nakonec obrátil na firmu Lola, se kterou podepsal subdodávku.

Zakladatel Lola Cars Eric Broadley pracoval na designu vozu Fordu GT40, který měl základ v jeho Lole. Po sérii sporů a obtížném pracovním prostředí, kdy měli šéfové Fordu tendenci se k němu chovat jako ke svému podřízenému, Broadley nakonec opustil tým a vrátil se k práci na svém vlastním prototypu.

Při bližším zkoumání pak je více než jasné, že jeho prototyp, Lola spyder MkI T70, byl z velké části založen na technických návrzích pro Ford GT40.

První výrazný úspěch Lola T70 zaznamenala 17. října 1965, když americký jezdec Walt Hansgen vyhrál Grand Prix Monterey na Laguna Seca 200 miles Raceway dne 17. října 1965 s vozem Lola T70-Ford soukromého týmu Johna Mecoma.

Ve stejném závodě „sedlal“ druhou Lolu týmu Johna Mecoma známý Parnelli Jones, který ale nedojel do cíle pro poruchu převodovky. S třetí Lolou T70 chtěl do závodu nastoupit Ronnie Bucknum, který se proslavil jako vůbec první jezdec japonské Hondy ve Formuli 1, ale jeho vůz nebyl do závodu připraven.

V roce 1966 byl horkým favoritem pro sérii závodů Can-Am vůz Lola T70 s motorem Chevrolet. Ty nakonec sérii opanovaly, když během roku vyhrály pět ze šesti závodů. Vměstnat mezi ně se dokázal jen Phil Hill s Chaparralem 2E při závodu v Launa Seca.



Ve třech případech (Mont – Tremblant, Riverside a Stardust) se stal vítězem John Surtees, který se stal i celkově šampiónem Can-Am 1966. V jednom případě závod vyhráli Mark Donohue v Mosportu a Dan Gurney (Bridgehampton), který řídil jedinou T70 poháněnou motorem Ford, které kdy vyhrálo závod Can-Am.

Připomeňme jen, že vítěz série Can-Am John Surtees jezdil za svůj vlastní tým. Druhý jezdec celkového pořadí Mark Donohue „proháněl“ po zámořských okruzích Lolu T70 týmu Rogere Penskeho a Dan Gurney, který skončil v celkovém pořadí sedmý, jezdil v barvách All American Racers.

V startovním roštu Can-Am ročníku 1966 byly ještě další vozy Lola T70. V jednom se představil Graham Hill, hájící barvy Surteesova týmu, v dalších pak George Former (John Mecom Racing) a Paul Hawkins z týmu Jackie Epsteina.

V následujícím roce 1967 Lola nastoupila do prestižního vytrvalostního závodu 24 hodin Le Mans, kdy nasadila coupé s motorem Aston Martin. Ale byla to katastrofa. Britsko-jihoafrickou posádku ve složení Peter de Klerk – Chris Irwin po necelých čtyřech hodinách závodu a odjetí 25 kol zradila pohonná jednotka.

Druhá posádka, která jela ve složení John Surtees – David Hobbs, měla pro závod „nalajnovaný“ ještě horší scénář. Ujela totiž pouhá 3 kola a v první hodině závodu tak musela vzdát kvůli zadřenému pístu motoru.



Vůz T70 Mk. IIIB, který řídil závodník Mike De Udy byl použit ke stanovení jihoafrického pozemního rychlostního rekordu 13. ledna 1968. Požadované jízdy byly provedeny mezi Vredenburgem a Hopefieldem v provincii Western Cape a byly dokončeny i přes brzkou mechanickou poruchu, při které byl nenávratně poškozen pátý rychlostní stupeň vozu. Za volantem své Loly T70 dosáhl De Udy podle portálu Motorsport Memorial rychlosti 308,6 kilometru v hodině. Rekord držel téměř dvacet let.

V roce 1988 ustanovilo nový obousměrný průměr rekordních 360,975 kilometrů v hodině Audi 5000CS řízené Sarelem van der Merwe, přezdívaným Supervan, s oficiální podporou Volkswagenu Jižní Afrika.

Vůz se objevil v několika rolích ve filmech. Například během natáčení filmu Le Mans byly podvozky Loly T70 použity jako levnější záležitost pro maskování vozů Porsche 917 a Ferrari 512, které měly ve filmu účinkovat při nahraných haváriích.

Tvrdí se, že jeden z podvozků, se kterým původně jezdili Švédové Ulf Norinder a Jo Bonnier byl použit pro nabourané Porsche 917 Gulf.

Coupé Lola T70 se také objevuje jako auto budoucnosti ve filmu George Lucase z roku 1971 THX 1138, kdy jej řídil Robert Duvall. Kromě Duvalla ve filmu hrají také Donald Pleasence, Don Pedro Colley nebo Maggie McOmie.

Vůz Lola T70 si zahrál také ve filmu Winning s Paulem Newmanem v hlavní roli, který ve snímku ztvárnil závodnickou hvězdu jménem Frank Capua. „Automobilové scény patří k těm vůbec nejlepším, jaké jsem kdy viděl,“ píše v komentáři na Česko-Slovenské fimové databázi čtenář pod přezdívkou D. Moore.

Podle portálu Sports Car Digest se jednalo o vůz Lola T70 z roku 1966, který v roce 1967 koupil americký závodník Bob Bondurant a společnosti Universal Studios ho pronajal pro natáčení filmu s Paulem Newmanem.

Vůz Lola T70 je mezi sběrateli historických aut oblíbený. Řada jich toto auto vlastní, hýčká si ho a občas jej vezme na projížďku. „Každá pravá Lola T70 je považována za vzácnou a cennou. Existuje však několik, které si stojí výše nad ostatními.,“ píše se na portálu Robb Report, kde je článek z roku 2022 o tom, že Lola T70 Mk I Spider, se kterým závodil herec Steve McQueen jde do aukce. Ten je doplněn o informaci, že vůz je prodáván s dokonalým závodním rodokmenem a vazbami na Hollywood.

Auto bylo použito s kamerou při natáčení nedokončeného filmu Day of the Champion Stevea McQueena. Závodní vůz měl řídit Stirling Moss, John Whitmore i sám McQueen na okruhu Nürburgring. K dispozici jsou dokonce záběry z auta v dokumentu Alexe Rodgera s názvem Steve McQueen: The Lost Movie. Vůz se podle imformací na webu Hiconsumotion prodával za 210 tisíc amerických dolarů.

Nebyla to jediná Lola, která byla v dražbě a měla něco společného s hercem Stevem McQueenem. Už v únoru roku 2013 se v aukci podle portálu Iconic Auctioneer prodal v britském Coventry vůz Lola T70 Mk IIIB z roku 1969, který si zahrál ve filmu Le Mans.

Ve své kolekci automobilů má Lolu T70 zpěvák a textař Brian Johnson, známý z australské rockové kapely AC/DC. Ten se pochlubil svou sbírkou na televizním kanálu Quest TV, kde měl pořad věnovaný právě své sbírce automobilů s názvem Auta, která rockují - Cars That Rock. Svou Lolu T70 Mk I z roku 1965 zde představil před deseti lety, 8. května roku 2014.

Nástupcem vozu Lola T70 se stal monopost Lola T160. Poté ještě vzniklo celé množství více či méně úspěšných vozů a projektů, které také psaly bohatou historii sportovních vozů, formulí, včetně seriálu mistrovství světa F1, Indy Car, Can-Am i 24 hodin Le Mans a dalších významných podniků. Původní značka Lola skončila v roce 2012, od letoška pokračuje jako revival pro mistrovství světa Formule E jako účastník a dodavatel hnacího ústrojí v technickém partnerství s Yamahou.