Dálnice D1 - jezdí se i 254 km/hod.

Pryč jsou pionýrské doby, kdy po nové dálnici D1 v uzavřeném bloku východní Evropy jezdilo pár škodovek a trabantů, občas se mihla stranická volha nebo Tatra 603. Dnes denně dálnicí projede průměrně 40 tis. vozidel, ve špičce u Prahy až 100 tis. Pryč jsou pionýrské doby, kdy po nové dálnici D1 v uzavřeném bloku východní Evropy jezdilo pár škodovek a trabantů, občas se mihla stranická volha nebo Tatra 603, či kamion. Dnes denně dálnicí projede průměrně 40 tis. vozidel, ve špičce u Prahy až 100 tis.

Na takové parametry nebyla stavěná. Hlavním viníkem kolapsů na přetížené komunikaci je ale zvyšující se agresivita a nezodpovědnost řidičů, shodují se policisté. Počet nehod se zde za 30 let zvýšil až o 800 %. Důvody: vysoká rychlost, mikrospánek i alkohol; kdysi se po D1 řítily vozy 100km rychlostí, letos tu "člověku" v audi naměřil radar 254 km/h na mokré vozovce.
Průjezdnost zhoršují i kamiony, jejichž počet po vstupu země do EU stoupl zhruba o čtvrtinu. Nákladní vozy nesmějí předjíždět na 40 % dálnice, zákaz ale dodržuje jen minimum řidičů. Řešením by proto podle ministra dopravy Milana Šimonovského byla častější přítomnost policie. S kamiony bojují i v sousedním Německu a Rakousku. I zde je na dálnicích omezují v některých úsecích zákazy předjíždění.

TIP: Kdy budou nové dálnice a za jaké úseky budeme nově platit?

Vybudování třetího jízdního pruhu (i kdyby na něj bylo) nevyřeší podle dopravních odborníků situaci na této komunikaci. Úlevu by mohly přinést portály s měnícím se dopravním značením. Šéf Státního fondu dopravní infrastruktury Pavel Švagr je však přesvědčen, že se situace na D1 zlepší až s dokončením tahu přes Hradec Králové.
Podle Jaroslava Heinricha z brněnského Centra dopravního výzkumu jsou stížnosti na neustálé opravy na dálnici zbytečné. Normální životnost silniční stavby je 20 let. V době, kdy se otevírala poslední část dálnice u Brna, byl první otevřený úsek na hranici životnosti. Technicky nejjednodušším způsobem řešení neutěšené situace na dálnici by podle Heinricha bylo vybudování portálů, na nichž lze podle potřeby měnit dopravní značky. Signalizace se ovládá z řídících center. V době snížené viditelnosti, tedy za mlhy nebo deště, může obsluha snížit v kritických úsecích rychlost aut tím, že na ukazatelích upraví maximální povolenou rychlost, stanoví zákaz předjíždění v následujícím úseku a podobně.