anonym napísal:
No, ty jsi ale chytrolín, tolik aut jsi už hodil ze skály? A určitě během dvou let? To jsou ale zkušenosti.Už jsi viděl nejakej motor od japonce? Ty plechovky, čemu říkají válce?Například?Už jsi na nich něco opravoval? Asi ne,pak bys mluvil jinak.O micinách mi ani raději nemluv a o nissanech už vůbec nee.Do japonců už děláme od r.1991, asi malá zkušenost,no.A pořád tvrdím japonec nakonec.
Ty plechovko, tys zase neviděl pořádně Evropu ze vnitř co? To čemu ty u Japončíka říkáš plechovka, je ocel! radši se neptej co najdeš u Evropskejch aut ve válcích, páč nechci bejt sprostej. Navíc ty chytrolíne: to, že Japonečky vydržej mnohem víc (mam na mysli technický části a jejich pověstnou spolehlivost!) se nedá popřít. Takže ten válec (pardon, pro blbce plechovka), asi nebude zrovinka z másla viď? Japonská motory snesou mnohem víc, sou daleko víc předymenzovaný, tam kde ti Evropánek lehne popelem Japonec jede a jede dokud z něho doopravdy neuděláš šrot.
Jo, to známe zkušenosti s Japoncema, o droku 91, dovol abych se zasmál. S těma zkušenostma to asi tak horký nebude.
Nepoučuj kamaráde starýho konstruktéra závodních motorů! Vono bejt jen mechanik někde v nějaký zapadlý garáži, to neni zkušenost. Ale znát ty motory kde mají svoje hranice a pod, to je kurva zkušenost. Neříkam že všecky made in Japan značky sou super, např Mitshubishi už k nim napatří, Nissan(Renault) k nim nepatří. Takže ty tvoje zkušenosti si umim představit.
Kurňa, nějak mě bere dojem, že mezi na špici kvality a spolehlivosti (nemam na mysli nějaký ankety apod.) sou jen Japonský vozy, ale čim to, že si vypracovaly jméno? Právě těma ,,plechovkama" kterejm říkaj válce. Podvozkama na kterym je ocel, která jediná tam patří! a ne nějaká hliníková slitina. Fajn, Reznou, no a co? Každý auto zrezne. Tvrdý plasty? To zajímá laiky.
Fajn, zkušenostma můžu ještě pokračovat, žádný auto sem ze skály nehodil, prostě obyčejný auta pro obyčejný ježdění, co byly v rodině a pod, na který člověk zrovna měl, s čim ho bavilo jezdit, jako mladýho kluka i teď jako staršího pána kterej ty auta zná. Mezi další zkušenosti (ne jen blbý svezení na 15km, ale pěkná řádka km a to i s auty který měli na tacho třeba přes 300 000 km a světě div se, Japončíci byli po takovym nájezdu v sakra lepším stavu, než Evropská elita), na který sem nevzpoměl patří taky Subaru Legacy, Impreza, Hondy Accord, Mazda RX-7, Starší i novější Corolly a spousta dalších - všecko našlapaný nebo jen civilní varianty.
Když mluvim o radosti z řízení, mluvim o radosti z řízení, ne o tom, jestli je to auto stará popelnice, jestli jede jako hovado, jestli někde zavrže plastíček apod. A moje malá zkušenost s auty? od roku 1984. Od prvních známejch Japončíků, který se dostávali pomalu na trhy a mezi lidi až do teď. Uznávam, dnešní auta už nemají každý to svoje. Prostě všecky sou stejný, za účelem nějakýho komfortu, aby se zalíbily a nevim co ještě. Hlavně ať se to prodává.
Radši si za vzpomínam za volantem starý podctivý Miciny, Mazdy, Toyoty atd, než novýho Golfa a nevim čeho ještě.
Vybavil sem si stupidní test v Autosalonu na Primě, jak zkoušeli skoky s autem co vydrží. Zarazila mě jejich zaostalost. K testu měli Nissan Primera myslim rok 1992. Po testu se divilli, že je auto schopný jízdy a stále je tak nějak funkční a hlavně podvozek že drží a neutrhal se a nevim co....
Coskočit s Novým Passatem, Octavií, atd.... Ty jejich hliníkový ramena by zaskučely po prvním dopadu.
Celá ta šaškárna akorát ukázala kvalitu tehdejších Japonských vozů (konkrétně Primery) nebo alespoň jejich důležitých částí, který dělají auto dobrým autem.
Až si někdo z vás troufne zkusit, co např. motor skutečně snese, tak se asi budete divit. Věnuju se, nyní už jen Japonským vozům, konkrétně jejich závodním a sportovním (ne tuningovým!!!) úpravám sakra dlouho, a jejich benzíny mají sakra veliký rezervy co se výkonu týče nebo toho co snesou - jenže v dnešní době se už najde málo těch, který doopravdy vydrží obrovskou zátěž. Dneska je to všecko spotřební zboží!!!
Pamatuju, když se upravoval motor, myslim že ze starší Toyoty Celica, a ten už měl na tacho kolem 150tkm a snes toho tolik, že sme tenkrát ani nevěřili, že bude dlouho jezdit a on dal dalších 150 tis km - ,,plechovky" tedy válce se neměnili nikdy za dobu co auto bylo v naší péči (ne prosim vás takový to dětský hraní na pískovišti, v podobě dnešních debilních chiptuningů -,,zvýšení výkonu a snížení spotřeby" no bedilita). Majitel ale taky nebyl prase, který sotva nastartuje, hnedka dupe na plyn jako ty poďobaný puberťáci.
Před tim sem vyjmenoval pár aut, se kterejma člověk jezdil delší, či kratší dobu během života ale jen normálně pro svoji potřebu (nechtějte vyjmenovat ty nadupaný, . Život byl svině, na lepší auta kolikrát nebylo ale jedno vim - i ten nejvíc omlácenej, orezlej, Japončík s najetejma 300tkm mě nikde nenechal stát. Vlastně jen jednou, starej Galant z 80tých let, jenže ten bastard měl najeto 390tkm a ,,život" k němu nebyl zrovna milej, pak rupla ojnice a šel do věčných lovišť.
No, Evropa mě nechávala ustavičně volat kamarádům, ,,přideďte si pro mě", už zase stojim a všecko možný z ,,evropský ocele" praskalo a tavilo se i při směšnejch nájezdech a zátěžích, motory zhasínaly jak byly vylítaný, a bez tlaků, a hlavně bez života. Japonec jede a jede až na doraz, kdy už to má doopravdy za sebou.
Nikdo nemusí věřit, ale za život se dá pohrát si se spoustou aut, když je to váš koníček, máte samozřejmě možnosti a pod. a nechcete bejt jen ,,mechanik od naproti"
Je to napsaný chaoticky, asi z rozčílení. Nejsem puberťák, nebo opravář co přijde s kladivem a šroubovákem, ale člověk, kterej měl pod rukama motory rozebraný do šroubků a ty z Japonska, patřili většinou k tomu nejlepšímu. (říkam většinou, protože vždycky byl přecejenom velikej rozdíl v kvalitě mezi motorem třeba 2,0T pro sporťák a 1,2 pro městský auto, jenže zrovna takovej rozdíl v kvalitě byl taky mezi Evropou a Japonskem)
Děkuji