Ne nadarmo se neustále hovoří o emisích oxidů dusíku, oxidu uhličitého, sazích prachu… Bohužel jde o zabijáky. A ne pomalé. Tohle jsou prvotřídní jedy. Tiché, rychlé, smrtící. Pojďme si je prohlédnout.
CO – oxid uhelnatý
Jde o bezbarvý plyn, bez zápachu, který má podobnou hustotu jako vzduch. Omezuje se tak na okolí svého vyloučení a nevstupuje do atmosféry jako CO2. Váže se rychle na hemoglobin v krvi, takže blokuje přenos kyslíku. Bez CO2 nehledejte ani CO. Jdou spolu ruku v ruce, a to vlivem chemických reakcí se vzduchem. CO2 posiluje ještě víc účinek CO.
CO2 – oxid uhličitý
Jde o nejedovatý plyn, který se řadí mezi skleníkové plyny. Stoupá do atmosféry, kde vytváří nepropustnou vrstvu, která sice nechá sluneční a tepelné záření dopadnout na povrch, ale odražené pak už nepustí ven do vesmíru a uzavře je nad zemským povrchem.
HC – nespálené uhlovodíky
Souhrnnou značkou HC se značí velká skupina nespálených uhlovodíků, kam se řadí alkany, alkeny (nejsou nebezpečné), methan, ethan, aromáty či aldehydy. Některé z nich jsou velmi jedovaté, jiné vůbec. Přesto HC řadíme mezi nejjedovatější součásti výfukových plynů. Dráždivě působí na sliznice, způsobují tvorbu silně jedovatého a korozivního ozónu O3, poškozují nadzemní části rostlin, vytvářejí fotochemický smog a působí také jako skleníkové plyny. Jako příklad vezměme jeden uhlovodík – benzen. Způsobuje bolesti hlavy, zvyšuje pocit únavy, zrychluje srdeční tep. Při vyšších koncentracích způsobuje ztrátu vědomí. Poškozuje kostní dřeň a je vedený jako silný karcinogen.
NOx – oxidy dusíku
Opět souhrnný název pro celou skupinu oxidů dusíku, která zahrnuje dvě nejdůležitější části:
NO – oxid dusnatý, který se podobně jako CO váže na hemoglobin. Naštěstí se ale rychle odbourává. Bohužel se v atmosféře rychle váže s kyslíkem a vzniká NO2
NO2 – oxid dusičitý je štiplavý, oranžový páchnoucí plyn, který prudce napadá sliznice a plíce. Opět se váže na hemoglobin. Je sice důležitou součástí hnojiv, ale v plynném skupenství napadá nadzemní zelené části rostlin a výrazně mění vyváženost živin. Dusitany (HNO2) jsou důležitou součástí pro vznik nitrosaminů, tedy silně karcinogenních látek. NO2 podporuje tvorbu O3.
SO2 – oxid siřičitý se snaží vymýtit z paliv všechny státy světa už dlouho. Jde o štiplavý páchnoucí plyn, který snižuje lidskou imunitu. Vytváří silně kyselé deště, které poškozují lesy. Vytváří takzvaný londýnský smog, což je i pro Česko typický oranžový mlžný zimní smog.
Pb – olovo. Od olova v palivech jsme již ustoupili. Přesto se hodí říct, že jde o jedovatý kov, který se kumuluje v živých organismech, zejména pak u člověka, tedy na konci potravního řetězce.
Saze jsou nespálené zbytky paliva, které vystupují do ovzduší. Nesou na sobě celé řady výše zmíněných jedovatých látek. Působí silně dráždivě a karcinogenně. Jejich hlavní problém je však v tom, že výrazně zesilují působení některých jedovatých látek a fungují jako stabilní nosiči.
Co jsme již zveřejnili?
Vše o palivech - Historie (1. díl)
Vše o palivech - Chemie paliv (2. díl)
Vše o palivech - Výroba paliv (3. díl)
Vše o palivech - Oktanové a cetanové číslo (4. díl)
Vše o palivech - Kvalita benzínu (5. díl)
Vše o palivech - Kvalita nafty (6. díl)
Vše o palivech - Spalování paliv (7. díl)
Vše o palivech - Emise - přehled škodlivin (8. díl)
Vše o palivech - Vznik škodlivin v motorech (9. díl)
Vše o palivech - Čištění výfukových plynů (10. díl)