Pozor, způsobuje závislost na řízení: Test nové generace Subaru BRZ

Japonská značka Subaru má skvělé jméno u příznivců motorsportu. Také se její vozy umějí vypořádat s hodně nepříznivými podmínkami na silnici i v terénu. Kupé BRZ je v její nabídce jistou specialitkou. A jak vyplývá z naší recenze, rozhodně ne nezajímavou.... Jsem přesvědčen, že hodně zkušených řidičů, kteří dostali možnost svézt se s vozy různých značek, by jízdní projev vozů Subaru poznalo i poslepu. To díky typickému projevu motoru typu boxer a stálému pohonu všech kol.

Případ vozu BRZ je ale trošku jiný, Jednak by se dal zaměnit s Toyotou GR 86, což je vlastně technické dvojče (byť rozdíly by se našly) a jednak to není čtyřkolka, ale zadokolka. Dvoudveřové kupé s tímto názvem nabízí japonská automobilka se souhvězdím Plejád ve znaku od roku 2012. Už tehdy způsobilo doslova pozdvižení.

Nyní je k dispozici BRZ ve druhé generaci. Základní filozofie zůstala zachována, jen se trošku vylepšovalo na místech, kde je to žádoucí.

Na to, jak teď vůz vypadá, se můžete podívat do naší fotogalerie.Třeba délka karosérie narostla o pětadvacet milimetrů, rozvor o pět a rozchod kol vzadu o deset milimetrů. Na atraktivitě boční siluetě přidalo snížení výšky o deset milimetrů.

Automobilka se také rozhodla zvýšit podíl vysokopevnostních ocelí v konstrukci karosérie. To má za následek například zvýšení příčné tuhosti přední části o 60 procent. Rovněž i díky novým tlumičům pak je příď připravena reagovat rychleji a precizněji na zatočení volantu.

Vůz v jízdě můžete spatřit v následujícím videu:

Většině řidičů bude u nové verze vyhovovat oproti předchůdci také zklidnění zadní části. Ta nyní na našich často nekvalitních vozovkách neodskakuje a neklade tudíž na řidiče takové nároky. V tom je právě Subaru lepší než sourozenec od Toyoty. Ono kultivovanější jízdní chování je totiž způsobeno i použitím hliníkových těhlic vpředu (Toyota má ocelové) a jiným uchycením stabilizátorů vzadu. Pomáhají také aerodynamická řešení, včetně usměrnění proudění vzduchu pod vozem.

V minulé generaci si řada lidí stěžovala, že ještě větší zábava by s BRZ byla se silnějším motorem. Tomu konstruktéři vyhověli, a tak je nyní řidiči k dispozici místo dřívějších 200 přesně 234 koňských sil. Zdvihový objem čtyř válců se navýšil z 2 na 2,4 litru. Kromě koní se také o patnáct procent zvedla hodnota nejvyššího točivého momentu.

Díky tomu už BRZ nepůsobí pomalu ani při rozjezdech z místa. Z nuly na sto zrychlí ve verzi s manuální převodovkou (tu měl i náš testovaný kus) za 6,3 sekundy a mohlo by jet až 226 kilometrů v hodině. Ve verzi s automatem by bylo pomalejší jak při sprintech, tak také na německé dálnici při jízdě na plný plyn.

Na dálnici ale tohle auto určené rozhodně není. Však už také při tuzemském limitu 130 kilometrů v hodině agregát pod přední kapotou „točí“ 3500 otáček a dává o sobě vědět docela citelným hlukem. Zatímco v tomto případě vás zvuk bude nejspíše rušit třeba při poslechu muziky, při projížďkách na okresce naopak příjemně podkreslí atmosféru.

Opravdu královská zábava je s tímhle autem právě tam. Třeba na zatáčkovitých silnicích v Lužických horách, kam jsem s ním o jednom víkendu zavítal já.

Je úžasné, jak vás BRZ dokáže bavit, pokud si chcete zatáčky užít. Skutečně mu teď už nevadí ani hrbolatější povrch, byť na totálně rozbité rallyové úseky jsem se ho raději vzít neodvážil. Ano, podvozek je samozřejmě tužší než v nějakém rodinném hatchbacku, ale rozhodně to není přes míru. A tak si umím představit, že ho někdo bude používat i při dennodenním ježdění do práce a zpět.

Ani skutečné okreskové „řádění“ se na nákladech za palivo moc neprojeví. Jen při dlouhém důsledném využívání potenciálu se průměrná spotřeba přehoupla přes dvanáct litrů. Pokud pojedete stále velmi svižně, ale už trošku kultivovaněji, pak se jistojistě vejdete pod hranici deseti litrů na sto kilometrů a dlouhodobý průměr bude dokonce pravděpodobně kolem devíti litrů.

Spokojený jsem byl i s tužším, ale přesným řazením a neuvadajícími brzdami. Sportovní sedačky zvládnou udržet tělo i v těch nejutaženějších rychle projetých obloucích, řízení je přesné jako řez skalpelem v rukou vynikajících chirurga.

Palubní deska pravděpodobně nikdy žádné designové ocenění nezíská, většina ovladačů je ale klasických a jsou dobře po ruce. Multimediální obrazovku pravděpodobně vytáhli z nějakého skladu starších dílů, plasty jsou výhradně tvrdé, ale to určitě nejsou důvody ke zrušení objednávky na tento vůz.

Jeho cenovka se sice už přehoupla přes milionovou hranici, ale zato už základní výbava obsahuje úplně vše. Včetně třeba dvouzónové klimatizace, samosvorného zadního diferenciálu, parkovací kamery nebo hliníkových pedálů.

A také je zdarma k dispozici pětiletá záruka s omezením na celých dvě stě tisíc ujetých kilometrů.

Karosérie: čtyřmístné dvoudveřové kupé

Motory/Spotřeba: Zážehový čtyřválec 2,4/ 234 koní – 8,8 litru/100 kilometrů

Převodovky: šestistupňová manuální, šestistupňová automatická

Rozměry: 4265, 1775, 1310 mm

Rozvor: 2575 mm

Zavazadlový prostor: 237 l

Max. rychlost: 226 km/hod

Zrychlení 0-100 km/hod: 6,3 s

Ceny: od 1 030 000 Kč