Nejvíce srážek se zvěří se sice stává ve středních Čechách, ale vzhledem k délce silniční sítě můžete s větším rizikem srážky se zvěří počítat v Ústeckém kraji a překvapivě také na území hlavního města.
Menší intenzita dopravy na silnicích v souvislosti s koronavirem znamená také menší počet srážek se zvěří. „Už loni na jaře data prokázala, že kvůli epidemickým opatřením došlo ke snížení počtu srážek se zvěří na českých silnicích. To se opakovalo i na podzim a v zimě, kdy se vlivem vládních opatření intenzita dopravy opět snížila – ačkoliv už ne tak významně, jako na jaře. K poklesu četnosti srážek se zvěří ale došlo i tak,“ komentuje situaci Michal Bíl, expert na problematiku srážek se zvěří z Centra dopravního výzkumu.
Konkrétní data přináší aktuální SRNA index. Zatímco v období mezi říjnem 2019 a březnem 2020 došlo na českých silnicích k 6 980 nehodám, letos v tomto období bylo evidováno 5 776 srážek. „Ačkoliv se číslo meziročně snížilo, stále zůstává vysoké. Jasně tak potvrzuje, že střety se zvěří jsou na českých silnicích trvale přítomným problémem, jehož následky přináší škody v řádech stovek milionů korun,“ upozorňuje Patrik Nauš, senior manažer likvidace pojistných událostí motorových vozidel v Generali České pojišťovně.
Ačkoliv počet srážek se zvěří meziročně klesl, škoda za střet vozidla se zvěří v čase roste. „Výše škod se zvyšuje pravidelně – spolu s tím, jak Češi jezdí novějšími a dražšími vozy. Průměrná škoda za období října 2020 – března 2021 činila 41 000 korun. Evidujeme však i takové střety, za jejichž opravu pojišťovna vyplatila i 800 tisíc korun,“ uvádí Patrik Nauš z Generali České pojišťovny. Celkově pojišťovna za střety se zvěří řidičům vyplatila v uvedeném období přes 167 milionů korun. „Naši klienti škody řeší v drtivé většině případů z havarijního pojištění, ale možností je i připojištění střetu se zvěří, které se sjednává k povinnému ručení,“ dodává Patrik Nauš.
Podle dat Centra dopravního výzkumu končí pod koly automobilů na českých silnicích nejčastěji srnčí zvěř, konkrétně srnec obecný (za celý rok 2020 je evidováno 6636 sražených kusů). Časté jsou srážky také s prasetem divokým (662 kusů za rok 2020) nebo zajícem polním (162 za rok 2020). Reálně jsou ale počty samozřejmě vyšší, protože zdaleka ne všechny srážky se dostanou do policejních statistik.
Srnku "potkáte" nejčastěji
Výše škod je do značné míry závislá na tom, s jakým zvířetem se auto srazí. Nejnákladnější bývají škody způsobené srážkou s prasetem divokým. Nejvíce pak pojišťovna vyplácí za opravy vozidel z kategorie SUV. Podle expertních odhadů CDV však pod koly automobilů nejčastěji končí srnčí zvěř – a to zhruba z 80 % všech případů.
Přestože policisté z některých krajů (například z Plzeňského a Jihočeského stále neposkytují dostatečně přesná data o srážkách se zvěří, stanovili experti nejrizikovější úseky v Česku.
Podle posledních údajů je nejrizikovější úsek u Litvínova v Ústeckém kraji – od října 2020 do března 2021 se tam na úseku silnice 133 mezi Janovem a Horním Jiřetínem, který čítá 304 metrů, stalo 14 srážek se zvěří. Celková výše škody se vyšplhala na 470 tisíc korun. Tento úsek je přitom problematický opakovaně a dlouhodobě.
Druhým v Česku nejnebezpečnějším úsekem je ten v katastru hlavního města Prahy. Nachází se při výjezdu směrem na Úvaly. Lesní 283 metrů měřící úsek silnice I/12 přinesl 13 srážek zvěře s vozidly, přičemž škoda činila dokonce 740 tisíc korun.
Třetí nejnebezpečnější úsek pro střet se zvěří je v Libereckém kraji. Konkrétně v katastru obce Skalice u České Lípy. Na frekventované silnici I/13 došlo ve sledovaném o období k 10 srážkám, u nichž policie vyčíslila škodu na 270 tisíc korun. Jde přitom o úsek měřící pouhých 180 metrů!