Co s vybitým akumulátorem? Pomoci může i láhev s horkou vodou, radí ÚAMK

Zima není pro startovací akumulátor tím ideálním obdobím. O tomto víkendu se čekají teploty kolem mínus deseti, což už se může na funkčnosti baterie v horší kondici projevit. Co tedy lze motoristům poradit? Experti ÚAMK společně s partnery z německého automotoklubu ADAC sestavili osm praktických rad.

Dnes už se destilovaná voda do akmulátorů nedolévá. Úkolem motoristů je ale nadále sledování napětí. Někteří hovoří jako o „bodu zlomu“ o hodnotě 12,6 V, jiní o jednu desetinu nižší. Každopádně, jakmile klesá napětí baterie pod 12,5 V (plně nabitá baterie má klidové napětí až 12,7 V) omezuje se aktivní povrch desek a zvyšuje se samovybíjecí proud. Za doslova kritickou hranici lze označit 12,2 V. Za takové situace dochází ke krystalizaci síranu olovnatého, který se váže k elektrodám, tedy následuje tak zvaná sulfatace. Co v takový okamžik? Připojit akumulátor na nabíječku, kterou si lze pořídit od asi 700 Kč výše. Nejde tedy o vysoké náklady. Tester autobaterií, který změří hladinu napětí, se dá pořídit od necelých dvou stokorun.

8 dalších věcí, které je dobré v zimě vozit s sebou, si můžete prohlédnout v naší fotogalerii

Za běžných zimních teplot do asi -10 stupňů Celsia, nemají nabité baterie, které jsou ještě v dobrém stavu, žádné problémy. Pod touto hranicí už může nastupovat ztráta kapacity asi o 30 %. Uvádí se, že při -20 st. Celsia se kapacita sníží asi na polovinu, při - 30 st. Celsia asi na 40 %. Důvodem jsou opět ionty elektrolytu, tentokrát se snižuje za nízkých teplot jejich pohyblivost, a to vinou zvyšování hustoty tekutiny v baterii.

Akumulátor obvykle nepřestane fungovat náhle. Předchází tomu jeho varování, jen musíme „slyšet“, co nám říká. Promlouvá k nám například tak, že registrujeme pomalé protáčení motoru při startu. Stejně tak je příznakem budoucích problémů kolísání intenzity paprsku reflektorů, osvětlení ve vozidle nebo podsvícení přístrojové desky... Hovoříme o kolísání napětí. Recept na řešení? Nabít akumulátor, anebo se s vozem vydat na další trasu.

Jakmile obecně jezdíte v zimě málo, a navíc se vydáváte jen na krátké trasy, typicky do obchodu či k lékaři, akumulátor trpí. Jednoduše řečeno nedostane šanci, aby se za delší jízdy pomocí alternátoru baterie dostatečně nabila a opět se dostala do dobré kondice. Názory odborníků se opět liší: co je delší jízda? Experti ÚAMK jsou názoru, že alternátor začne nabízet dostatek energie asi až po 15 ujetých kilometrech.

 

Co to znamená v praxi:  Například rozhodně v zimě nezapínat elektrické spotřebiče, jako světlomety, vyhřívání oken nebo sedaček, ale dokonce i autorádio ještě před startem motoru. Druhou takovou ránou, kterou nemusí akumulátor ustát, jsou opakované neúspěšné starty. Baterii také vadí zašpiněné, zaprášené nebo mastné kontakty. To vše totiž zvyšuje samovybíjení.

Jakmile dojde na nejhorší a vůz nelze nastartovat, tak je nejvhodnějším řešením použití startovacích kabelů. Ty bychom při zimním cestování měli mít s sebou jako součást zimní výbavy. Ať už pro záchranu sebe sama nebo jiného motoristy. Při koupi je na místě hledět nikoliv na cenu, ale fakt, zda má výrobek evropský certifikát. Laické rozhodování pak napovídá, slabý svazek drátů kabelu nenapovídá o kvalitě.

Použití startovacích kabelů má jednoznačná pravidla. Kabely se připojují následovně: Nejdříve na plusový pól oživovaného vozu a poté na + pól „zachránce“. Poté následuje mínusový kabel na akumulátor zachránce a druhý konec mínusového kabelu, tedy jeho svorku, na kovový díl motoru zachraňovaného. Pak následuje startování. Nemá být delší než 10 sekund a mezi jednotlivými starty je vhodné zvolit asi půlminutové přestávky.

Starší motoristé ve svém mládí určitě zažili roztlačování auta, buď svého či sousedů. Na to je třeba zapomenout. Následkem totiž může být u moderních automobilů spálení katalyzátoru a v horším případě pak poškození rozvodového řemene či řetězu s následným střetem ventilů s písty. Ani roztahování jiným vozem není řešením. Když už je situace jinak neřešitelná, roztahujeme „mrtvé“ auto nízkou rychlostí, jemně v něm řadíme druhý převodový stupeň a před uvolněním spojky začneme startovat. Tak snížíme ráz do motoru při záběru spojky. Mnohem méně jsou pro takovouto nouzovou operaci vhodné diesely.

První zní zcela logicky. Nemáme-li žádnou jinou volbu, může být naším pomocníkem jen teplo. Pokud není baterie zcela vybitá, ale vůz nestartuje, můžeme se pokusit vůz dostat například do kryté garáže a tam ho nechat prohřát. Dokonce i láhev s horkou vodou umístěná na 10 minut k akumulátoru pod kapotu může mít určitý efekt. A ještě jeden „fígl“ – těsně před startem pustit rádio. Samozřejmě nejde o hudbu, ale o to, že při zapnutí rádia a světlometů těsně před startováním dojde k jemnému zahřátí akumulátoru malým odběrem proudu.

Odborníci ÚAMK ale znovu zdůrazňují, uvedená osmá rada bude fungovat u baterie stále ještě v relativně dobrém stavu.