Cíl je jednoduchý: „Méně CO2.“ Zaklínadlo na jeho snížení je ale mnohem složitější. Tohle nejsou Bradavice a nestačí jen mávnout kouzelnou hůlkou, aby se staly zázraky. Evropská unie svými nařízeními (známe je pod označením Euro a příslušné pořadové číslice, nyní je v platnosti Euro 5) nabádá výrobce, aby snižovali emise skleníkových plynů, oxidů dusíku a sazí u spalovacích motorů stále víc. Když v roce 2009 měla vstoupit do relace současná norma, automobilky hlasitě protestovaly, že to výrazně zdraží jejich výrobky. Léta běží a nic se neděje. Naopak. Systémy na redukci emisí výrazně zlevnily a ukazuje se, že automobilky dokážou stahovat emise stále dolů, a to i bez sekundárních čistících filtrů apod.
Přesto velký tlak na automobilky nestačí. Německo si dalo za cíl mít do roku 2020 na silnicích minimálně milión elektromobilů. Stejně tak se objevují snahy o jejich zavedení i ve Španělsku (zde mohou noví majitelé elektromobilů počítat se státním příspěvkem od 750 do 20 tisíc eur, v případě využití vozidla ve službách spojených s cestovním ruchem pak majitelé dostanou navíc dalších 7 tisíc eur), ve Francii, Anglii…
Státy se tak snaží podporovat nasazování velmi ekologických vozidel, jako jsou elektromobily, vozy poháněné zemním plynem (CNG), propan-butanem (LPG) nebo s hybridním pohonem, v celkem mohutné šíři. Bohužel u nás je tato podpora spíše symbolická. Pojďme si probrat, kde se dá v rámci ekologické dopravy v Česku ušetřit.
Ministerstvo životního prostředí:V rámci přímých pobídek tu nemáme nic. Neexistuje přímé finanční zvýhodnění při nákupu takového vozu, existuje pouze nepřímé, a to snížením či úplným prominutím silniční či spotřební daně. V tabulkách pod článkem je přehledně sepsáno, jaké typy pobídek zde fungují.Dále ministerstvo upravuje další své legislativní kroky, aby byly sekundárně příznivé pro ekologii. Do sekundární tendence snižování emisí můžeme počítat přimíchávání biopaliv do nafty (od roku 2007) a do benzínu (od roku 2008).Toto přimíchávání biopaliv je povinností, pokud by tak nebylo učiněno, musí se platit státu poplatek.
K sekundární podpoře patří i legislativní Program podpory obnovy vozidel městské hromadné dopravy a veřejné linkové autobusové dopravy. Program je rozdělen na podprogramy podpory veřejné linkové dopravy a městské hromadné dopravy a jeho součástí je příspěvek na pořízení plynového pohonu do výše 50% rozdílu pořizovací ceny autobusu na naftový a plynový pohon.Na celý Program bylo v roce 2010 vyčleněno 160 mil. Kč a byl podpořen nákup cca 30 vozidel na CNG. V roce 2011 bohužel nebyl program realizován.
Velmi podobně je na tom i Program obměny vozového parku veřejné správy za „ekologicky přátelská“ vozidla. Program je zaměřen na osobní a lehké užitkové automobily a je jedním z úkolů Národního programu snižování emisí. Cílem Programu je dosažení alespoň 25% podílu „ekologicky přátelských“ vozidel na celkovém vozovém parku využívaném orgány státní správy k 1.1.2014. Pro orgány samosprávy je ovšem tato obměna za „ekologicky přátelská“ vozidla pouze doporučena.
Diskutované elektromobily:Elektromobily jsou nejen v Čechách velmi diskutovaným tématem. Nebudeme se zabývat jejich účinností, výrobou, recyklací a dalšími aspekty, ale budeme hovořit pouze o podpoře tohoto typu vozidel.V České republice je to podobné jako u ostatních druhů ekologických paliv. Bohužel se zatím vše jen připravuje, ale skutečná pomoc je zatím v nedohlednu. O skutečnou podporu rozvoje nabíjecí sítě v Česku, která je pro masovější rozšíření tak potřebná, se v současné době starají jen soukromé subjekty, které však na tom samozřejmě mají svůj vlastní zájem. Například na náš dotaz ohledně podpory elektromobilů a hybridů ze strany ČEZ jsme dostali odpověď:„Společnost ČEZ testuje elektrická vozidla – tedy elektromobily, elektroskútry, elektrická kola a dokonce i elektrobus a elektrický náklaďák. Vidíme naši roli ve výstavbě potřebné infrastruktury a s výrobci vozidel se snažíme být v kontaktu z hlediska kompatibility stanic, ale přímou podporu pořízení vozidla nebo vývoje neplánujeme.“Dále se firma vyjádřila k rozvoji infrastruktury takto: „Když budeme mluvit jenom za ČEZ, tak v současnosti máme v provozu 12 veřejných dobíjecích stanic pro normální dobíjení. Celkem jsme jich však zprovoznili téměř 20. Do roku 2013 počítáme s instalací zhruba 100 veřejných stanic. Budeme je – stejně jako dosud – stavět u partnerských subjektů, kterými jsou obchodní, zábavní a nákupní centra, supermarkety, fastfoody – zkrátka místa, kde lidé často tráví svůj volný čas. Více informací o přesných lokalitách dobíjecích stanice najdete na www.elektromobilita.cz“.
A co na to zahraničí?Podívejme se do zemí Evropské unie. Lépe než my jsou na tom i na Kypru. Sazby registrační daně (na základě objemu motoru) jsou upraveny v souladu s vozidlem emitujícím CO2. Tato úprava se pohybuje od 30% snížení pro osobní automobily emitující méně než 120 g/km, nebo 20% navýšení pro vozy vypouštějící více než 250 g/km. Navíc se tu poskytuje prémie 700 euro na nákup elektrického automobilu (max. 7 aut na firmu/osobu).Ve většině evropských států pak platí tradiční pravidla – čím méně emisí CO2, tím nižší silniční či registrační daň. Někde je tato daň rozdělována segmentově (například Německo), jinde se mění lineárně (Finsko).
Pojďme se podívat na státy, které dávají nikoliv nepřímé výhody, ale přímé pobídky ke koupi. Například v Rakousku mohou automobily v rámci systému bonus-malus, které emitují méně než 120 g CO2/km, získat maximální bonus ve výši 300 euro. Auta vypouštějící více než 160 g CO2/km musí zaplatit malus ve výši 25 euro za každý gram nad 160 g CO2/km. Vozidla na alternativní paliva mohou získat bonus max. 500 euro.V Belgii stát garantuje snížení ceny vozidla emitující méně než 105 g CO2/km ve výši 15 % z prodejní ceny vozidla, v rozmezí 105 -115 g CO2/km jsou to 3 %. V prvním případě je však upraven strop na 4.540 euro, ve druhém 850 euro. Valonský systém pak má bonus-malus program, kdy bonus je poskytován pod 125 g CO2/km a malus nad 155 g CO2/km. Odběratelé elektrických vozů obdrží slevu na dani – 30 % z kupní ceny vozidla (max. 9.000 eur).Ve Francii je v rámci systému bonus-malus garantována prémie na nákup nového vozu, pokud jsou emise CO2 125 g/km nebo méně. Maximální bonus je 5.000 eur (pod 60 g CO2/km). Malus platí pro automobil, který překročí emise CO2 nad 155 g/km. Maximální malus činí 2.600 euro (nad 245 g/km). Kromě tohoto jednorázového malusu auta, která vypouštějí více než 245 g/km, platí roční daň 160 eur. Hybridní vozidla, která vypouštějí 135 g/km nebo méně, mohou získat prémii 2.000 eur. Tato pomoc by se měla v následujících letech udržet nebo dokonce zvýšit, aby se podpořil prodej nových automobilů a pomohlo se tak domácím automobilkám. Uvažuje se také o omezení podpory pro francouzská auta, ale tuto podmínku by pravděpodobně zavrhla Evropská unie.Šrotovné ve výši 700 eur (500 eur od 1.července 2010) je vypláceno, pokud je auto nejméně 10 let staré, je vyřazeno z evidence a nové vozidlo produkuje maximálně 155 g CO2/km. Lucembursko má pobídku v rámci šrotovného - kupující nového automobilu emitující max. 120 g CO2/km obdrží prémii 2.500 eur, pokud zároveň auto, které je 10 a více let staré nechá sešrotovat. Prémie je 1.500 eur v případě, že auto produkuje emise mezi 120 až 150 g/km.Podobně je na tom i Portugalsko - kupující nových automobilů emitujících maximálně 130 g CO2/km obdrží prémii 1.000 eur, pokud zároveň dají auto, které je 10 a více let staré, sešrotovat (1.250 eur v případě, že je automobil starý více než 15 let) - či Španělsko, kdy kupující nových automobilů emitujících méně než 149 g/km obdrží prémii 2.000 eur (50 % platí výrobce), pokud zároveň dají auto, které je 10 a více let staré (nebo má najeto 250 000 km) sešrotovat. Španělsko navíc v úrovních jednotlivých států poskytuje prémie či finanční pobídky při nákupu elektrického vozidla. Například Andalusie hradí až 70 % ceny vozidla. Tyto státy však nyní v hluboké hospodářské recesi přehodnocují své nabídky a v dohledné době se pravděpodobně vše změní.Od roku 2011 ve Velké Británii obdrží kupující slevu při nákupu elektrického vozidla (včetně plug-in hybridů) ve výši 25 % z katalogové ceny vozidla, až do výše 5.000 liber. Vláda vyčlenila 230 mil. liber na tento program.Tyto pobídky je však ještě nutné podtrhnout například rozsáhlou vládní pomocí pro stavbu dostatečně velké čerpací (v případě CNG či LPG) či nabíjecí sítě (v případě elektromobilů a hybridů). Evropská komise navrhla kvóty dobíjecích stanic pro jednotlivé země, kterých by měly postupně dosáhnout. Pro Česko je to 13 000 stanic, pro Německo 150 000. Tohoto čísla chce tamní vláda dosáhnout už v roce 2020, i když v současné době je situace dost tristní – pouhých 2 000 veřejných dobíjecích stanic. Proto chce vláda vyčlenit prostředky, kterými by tvorbu této sítě podpořila.