OBRAZEM: Od přemlouvání k virtuální realitě. Takhle se měnil prodej škodovek

Nejprve bylo osobní přesvědčování zákazníků, kteří ničemu s motorem nedůvěřovali. Pak přišly první kamenné obchody a následovaly „prázdné“ socialistické mototechny. A dnešní moderní autosalony už pomalu vyhlížejí virtuální realitu. Podívejte se, jak se časem vyvíjely škodovácké prodejny. Abychom se vůbec dostali k prvním kamenným prodejnám značky Škoda, musíme začít ještě za doby Rakouska-Uherska a poté 1. republiky. Když totiž na přelomu 19. a 20. století společnost Laurin & Klement, která předcházela dnešní automobilce Škoda Auto, prodávala své první motocykly, žádné oficiální prodejny samozřejmě ještě neexistovaly a značka L&K si teprve budovala povědomí mezi veřejností.

Sám Václav Klement tak objížděl cyklistické závody a nabízel účastníkům možnost svezení sice také za řídítky, ale s benzinovým pohonem. Vůbec první auta Laurin & Klement jako třeba Voiturette A se poté nabízela přímo na automobilových výstavách.

Se zvyšující poptávkou ale nakonec vyrostly první pobočky, a to nejdříve v největších městech rakousko-uherské monarchie. Koupit si vozidlo Laurin & Klement v prodejně tak mohli lidé zprvu v Praze, Vídni a Budapešti. Postupně přibývala obchodní místa i v menších městech, jako třeba to v Teplicích, které najdete v galerii na fotografii z roku 1912.

Automobily byly tehdy stále ještě luxusním zbožím, a z velké části se vyráběly na zakázku, a to nejen co se týče třeba čalounění, ale i podoby karoserie. Na to se dokonce specializovaly samostatné firmy. Výrobce dodal jen šasi automobilu s motorem a karoserie vznikla jinde přesně podle přání zákazníka. To se začalo měnit v době před 1. světovou válkou, kdy jednak dřevěné díly začaly být vytlačovány plechovými, a jednak automobily díky sériové výrobě zlevňovaly.

Prodejny jako místa, kde si člověk může vybrat své vysněné auto, ztratily v době socialismu svůj smysl. Pomalu jediné, co mohl člověk v prodejnách Mototechny v tehdejším Československu udělat, bylo zapsat se do pořadníku a pak, pokud neměl protekci, třeba i několik let čekat. A během té doby mohl šetřit.

Například taková Škoda Favorit stála v době svého uvedení na trh 84 600 Kčs, což byl 28násobek tehdejšího průměrného platu v Československu.

Po sametové revoluci v roce 1989 již nebyla Škoda tolik omezována režimem a mohla proto naplno rozjet výstavbu specializovaných prodejen a showroomů, kde nabízela zákazníkům mnohem víc. Zájemci si mohli s prodejcem specifikovat auto více méně podle svých přání nebo klidně odjet s jedním ze skladových vozů.   

Samotná prodejní místa škodovky pak od 90. let průběžně několikrát měnila vzhled v závislosti na korporátním designu. V loňském roce byla přitom v České republice kompletně dokončena další modernizace prodejních míst české značky, kde se nyní začínají rozsáhle používat digitální a moderní technologie.

Zato v Norsku se právě otevřela dokonce první digitalizovaná prodejna, kde jsou auta zákazníkům představována s podporou aplikací v tabletech a atraktivních vizualizací na velkoplošných obrazovkách.

Ve Španělsku a Velké Británii už Škoda spustila také první „virtuální“ showroom. Prostřednictvím videohovoru pozve poradce zákazníky do expozice a živě jim předvede modely. Má-li zákazník speciální dotazy, například týkající se obsluhy systému infotainmentu, předvede mu poradce funkčnost přímo na palubní desce vozu v kokpitu. Díky mobilním kamerám je totiž zákazník přímo u toho.

Jak může takové virtuální „nakupování“ vypadat v praxi se můžete podívat na videu níže od britského zastoupení Škody.

Budoucností showroomů je virtuální realita. Takřka všechny velké automobilky současnosti nabízí několik modelových řad a u každé několik motorů, karosářských verzí, širokou paletu barev a výbav. Ukázat tohle všechno na prodejně není zkrátka možné. Zákazník ovšem nechce kupovat zajíce v pytli a potřebuje svoje budoucí auto vidět, a tomu bude virtuální realita v budoucnu stále více nápomocná.

Zákazníci si díky této moderní technologii můžou nakonfigurovat svůj vůz do nejmenších detailů a pomocí 3D brýlí si ho prohlédnout ze všech stran, zvenku i zevnitř, a dokonce v různých světelných podmínkách. Můžou zkoušet i různé technologie jako třeba světla za simulovaných podmínek zhoršené viditelnosti nebo v noci.