Škoda "Salamander" byla monstrum pro závody do vrchu. Žila jen pár týdnů

Nejen v Mladé Boleslavi vznikaly za dob Československa poctivé závoďáky značky Škoda. Na slovenské straně v Bratislavě se například z nového kupé Garde zrodila opravdová bestie pro vrchařské závody. Její život bohužel neměl dlouhého trvání. Že byly i staré škodovky ze 70. a 80. let skvělým základem pro přísné závodní stroje všech kategorií, to není žádným překvapením. Třeba mladoboleslavská Škoda 130 RS A5 je toho zářným důkazem, stejně jako široká a placatá „erka“ z britské série Super Saloon.

Ani naši bratři na slovenské straně však tehdy nezaháleli a v Bratislavských automobilových závodech (BAZ) vznikla na počátku 80. let další podobná bestie. A jak už tomu bývalo, celý nápad vznikl tak nějak bokem v režii několika opravdových nadšenců do motorsportu.

V Bratislavských závodech se již od roku 1980 prováděly pokusy s instalací turbodmychadla do slavné závodní Škody 130 RS a také sedanu 120 L. 

Zkušenosti a vědomosti později zažehly vážnou chuť tyto nové poznatky vyzkoušet ostře v praxi, a jelikož se v roce 1982 začalo v závodě montovat nové kupé Škoda Garde, role "obětního beránka" byla rychle obsazena.

Inženýři specializující se na přeplňování Jozef Hrivnák a Michal Dibarbora tak společně s dalšími experty začali pracovat na novém vrchařském speciálu, neboť i dřívější závodní projekty byly testovány pro tuto disciplínu a šlo o známé prostředí.

S rozjetím stavby závoďáku Škoda Garde Turbo, kterému se přezdívalo Salamander (mlok), přitom nebyly žádné problémy. Vedení BAZ vědělo, že týmu odborníků může věřit a novinka měla navíc bratislavský závod propagovat veřejnosti.

Práce na Salamanderu se daly do pohybu v lednu 1983 a za krátké tři měsíce bylo hotovo.

O prachsprostou instalaci turba do nového kupé pochopitelně nešlo. S původním Garde tak měl nový závodní speciál jen málo společného a na svém místě nezůstal ani motor.

Začínalo s kompletně odstrojeným šasi, které dostalo rozšířenou přední i zadní nápravu, přičemž ta zadní byla dříve využívána na 130 RS. Jednalo se o pořádné rozšíření, rozchod předních kol narostl o 530 mm na 1850 mm a zadní o 510 mm na 1800 mm. Dále byl zkrácen rozvor o 125 mm a celková délka vozu byla zkrácena o 25 mm na konečných 4150 mm. Nižším podvozkem se pak dosáhlo světlé výšky jen 80 mm a výška karoserie klesla z 1380 mm na 1250 mm.

K rozsáhlým úpravám šasi se připojila i změna umístnění motoru, který byl nyní uložen před zadní nápravou a ke všemu otočen o 180 stupňů, čímž se zlepšilo rozložení hmotnosti.

Použitou jednotkou byl upravený motor ze 130 RS, tedy čtyřválcová třináctistovka s dvojitým karburátorem Weber a s turbodmychadlem značky KKK. Při 7000 otáčkách za minutu produkovala výkon 177 koní (130 kW). Motor přitom nepoužíval mezichladič a odvod tepla přeplňovaného motoru zajišťoval systém ejektorového chlazení na výfukovém potrubí. Převodovka byla čtyřstupňová.

Tečku pro charakter „oturbené“ škodovky nakonec zajistily široké laminátové blatníky karoserie a do nich zakomponovaný nízký přední spoiler. Za dveřmi z duralového plechu se na boku karoserie vytvořily otvory pro přívod vzduchu k motoru a trochu překvapivě se na zádi neobjevilo žádné rozměrné křídlo zajišťující přítlak.

Interiér se změnil klasicky v závodním duchu. Zůstala jedna skořepinová sedačka pro pilota, přibyla ochranná klec a vše nepotřebné putovalo z vozu ven. Díky použití lehkých dílů a vyhození zbytečností z interiéru tak Salamander vážil pouze 720 kg.

S tímto výkonem a hmotností bylo auto schopno zrychlit z nuly na 100 km/h za 5,5 vteřiny a dosáhnout rychlosti kolem 220 km/h.

Veřejnosti se výtvor bratislavského závodu ukázal v květnu 1983 na závodech do vrchu v Pezinskej Babe. Salamander tam sice při své premiéře zajel vcelku dobrý šestý nejrychlejší čas, ale bylo jasné, že hlavně podvozek bude chtít ještě doladit.

Už v červnu se přitom konaly závody u hradu Červený Kameň, kde by měl tým v čele s pilotem Jozefem Viskupem možnost v tréninkových jízdách auto ideálně nastavit.

Během sjíždění kopce bohužel došlo k nehodě, kdy vozu podle oficiálních výpovědí praskla zadní pneumatika. Celý incident se zřejmě odehrál ve vyšší rychlosti, jelikož auto vážně havarovalo do rozměrného zábradlí u cesty a zůstalo úplně na odpis. Viskup naštěstí vyvázl bez zranění. 

Vedení BAZ se rozhodlo v projektu nepokračovat a unikátní závoďák nemělo v plánu znova od píky postavit. Garde Turbo tak nemělo zrovna dlouhého trvání a jeho aktivní nasazení v motorsportu by se dalo počítat v řádech týdnů.

Jediná věc, která z havarovaného auta přežila, byl onen přeplňovaný motor, kvůli němuž byl vlastně Salamander postaven. Jeho kvality se však nakonec přece jen ukázaly. Byl totiž transplantován do vrchařské placky MTX Spider, která úspěšně jezdila rovněž v domácích barvách Bratislavského automobilového závodu.