Nejrychlejší Škody vznikaly v Británii. Se sériovým autem neměly moc společného

Závodní Škody 130 RS či 200 RS ze 70. let jsou bezesporu legendami českého motorsportu. Když se ale podíváme dále za naše hranice, zjistíme, že opravdu nekompromisní závoďáky na základě Škody 110 R vznikaly až ve Velké Británii. U nás však nejsou tak známé. Že byla Škoda 110 R skvělou platformou pro postavení úspěšného závodního auta, tím si v sedmdesátých letech nebyla jistá pouze samotná automobilka, ale také mnoho soukromých závodních týmů.

Nejlepším příkladem využití potenciálu „erka" musí být definitivně použití jeho upravených verzí v britské závodní sérii Super Saloon.

V polovině sedmdesátých let byly tyto závody na absolutním vrcholu, kdy startovní pole okupovaly opravdové bestie. Technická pravidla série nebyla kdovíjak striktní, a proto o vítězství bojovaly vozy, které se sice na oko podobaly svým sériovým protějškům, ale technikou byly na míle daleko od originálů.

Do značně rozšířených a lehkých karoserií Fordů Escort a Capri, Jaguarů, Vauxhallů nebo třeba malých Volkswagenů Brouk tak nebylo problém nasadit velké závodní osmiválce Chevrolet či přímo motory Cosworth z Formule 1. A tento recept byl samozřejmě použit i u dnes zmiňované Škody 110 R.

Jedna z prvních škodovek v sérii Super Saloon a také ta nejznámější je dílem pilota Johna Turnera. Traduje se, že si nové „erko" normálně koupil u prodejce, ještě na místě ho nechal odstrojit a tentýž den ho začal upravovat.

Jeho rozsáhle přestavěná Škoda 110 R pro sezónu 1974 dostala místo klasického vzadu uloženého čtyřválce obří motor z monopostu Formule 5000. Atmosférický pětilitrový osmiválec Chevrolet byl umístěn uprostřed, produkoval 477 koní (351 kW) a byl spojen s pětistupňovou závodní převodovkou Hewland.

Auto používalo taktéž zadní nápravu ze zmíněného monopostu a pro uložení motoru a převodovky byla vytvořena nová rámová konstrukce. Přední náprava pak obdržela prodloužená ramena, jiné tlumiče a pružiny. Dostatek trakce na zadních kolech zajišťovaly pneumatiky s šířkou 457 milimetrů vzadu a 305 milimetrů vpředu.

Původní karoserii rozšířily laminátové blatníky, které uprostřed zajištovaly velkými otvory přívod vzduchu k motoru. Předek dostal snížený nárazník, zadek rozměrné křídlo a další porci otvorů pro odvod horkého vzduchu od velkého osmiválce.

Celé monstrum vážilo jen 865 kg, díky čemuž dokázalo vyvinout rychlost až 285 km/h. Turner s vozem překonal hned několik traťových rekordů a odnesl si v první sezóně hned osm vítězství.

Jeho nadvládá v sérii byla nakonec tak na očích, že ho později začalo sponzorovat britské zastoupení Škody. Z neznámých důvodů ale byla jeho kariéra docela krátká, a proto do „erka" v dalších sezónách nastoupil pilot Arthur Collier.

Úspěšnou přemotorovanou škodovkou Turner inspiroval mnoho dalších závodníků. Postupně se tedy na roštu objevilo pár dalších závoďáků českého původu. O většině neexistuje mnoho dohledatelných informací, za zmínku ale určitě stojí jakási evoluce Turnerova „erka" ze stáje pilota Tonyho Dickinsona.

Vývoj série Super Saloon v roce 1981 mířil k ještě razantnějšímu odlehčování vozů a rozsáhlejšímu používání formulové techniky, kde to jen bylo možné.

Dickinsonova Škoda tak už má jen pramálo společného s původním autem. Přestavba zašla tak daleko, že celou plechovou karoserii nahradila její lehká laminátová kopie, kterou doplňovalo zavěšení kol z monopostu formule 2 a další podvozkové komponenty ze závoďáku Lola T492.

O pohyb se sice staral jen dvoulitr, ale zato formulový a o výkonu 315 koní (232 kW). Hmotnost vozu navíc byla nyní ještě nižší, zastavila se na 535 kilogramech.

Z originální Škody 110 R nakonec zbyly jen kliky dveří, světlomety a stěrač.

S tímto náčiním byl Dickinson úspěšný hned v roce 1981, kdy ve své třídě vyhrál celý šampionát. K tomu připočetl rekordní časy na okruzích Castle Combe a Thruxton. I tento tým opět sponzorovalo britské zastoupení Škody.

Jak bylo zmíněno, takzvaných „siluetových" škodovek se po okruzích v období 70. a začátku 80. let prohánělo hned několik.

Další placatý závoďák používal například pilot Tony Sugden, jehož auto mělo přeplňovaný dvoulitrový motor Ford, který produkoval až 500 koní (368 kW). Duo skotských závodníků Doug Niven a Mick Hill zase do malé škůdky nacpalo i sedmilitrový motor Chevrolet.

Na další Škody 110 R z britské série Super Saloon se určitě podívejte v galerii.