Rychlejší než smrt. Luxusní Duesenberg oslnil hvězdy Hollywoodu i královské rody

Byly úchvatné a drahé, proto na ně svého času dosáhlo jen několik vyvolených. Zároveň patřily k nejproslulejším americkým automobilům dvacátých a třicátých let. Duesenberg nebo chcete-li „Duesye“, vlastnili Clark Gable, Garry Cooper, Greta Garbo nebo proslulý mafiánský boss Al Capone, v Evropě například španělský král Alphons XIII. Bohužel dnes tato kdysi slavná značka, kterou založili v roce 1913 bratři Fred a August Duesenbergovi, tak trochu upadla v zapomnění. Společnost Duesenberg Automobile & Motors Company vznikla před 111 lety v městě  St. Paul ve státě Minnesota. Její historie se však začala psát v Evropě, konkrétně v Německu.

• Motory a závodní vozy

• Za volantem budoucí letecké eso I. světové války

• První auto koupil havajský podnikatel a politik

• Auta pro hollywoodské hvězdy

• Na evropském trhu

• Senzační objev v garáži
Bratři Friedrich, později v Americe Fred nebo Frederick, (1876 – 1932) a August, v Americe Augie, (1879–1955) Duesenbergovi se narodili v německé obci Kirchheide v tehdejším Knížectví Lippe. Rodiči byli Konrad a Kora Duesenbergovi. Když matka ovdověla, rozhodla se v roce 1885 i s jejich čtyřmi sourozenci odjet do USA.

Usadili se jak uvádí autoři Sheryl D. Vanderstel, David J. Bodenhamer a Robert G. Barrows v publikaci Duesenberg, Fred S. a August S. „Augie“ (Indiana University Press, 1994) poblíž Rockfordu ve státě Iowa. Podle wikipedie tam nejstarší syn Konrad koupil farmu ve Floyd County.

V roce 1897 podle wikipedie založili August s Fredem firmu vyrábějící jízdní kola. Fred byl mimochodem aktivní cyklistickým závodníkem, mimo jiné vytvořil dva světové rekordy.

V roce 1900 začali experimentovat se benzínovými motory a stavět motocykly. Od roku 1902 se Fred věnoval konstrukci automobilů. O rok později vznikl jeho první závodní vůz. V roce 1906 bratrům podařilo získat peníze a podporu pro výrobu automobilu od právníka Edwarda Masona. Magnát Fred Maytag pak koupil šedesát procent firmy. Vznikla tak Mason-Maytag Motor Car Company se sídlem ve Waterloo v Iowě. Maytag ani Mason však nebyli v tomto podnikání zkušení a firma později zanikla.

Duesenbergové následně přesídlili do města St. Paul v Minnesotě a tam v roce 1913 vznikla Duesenberg Automobile & Motors Company. Ta se zabývala výrobou motorů a závodních vozů. Nejprve společně vyvinuli čtyřválcový, potom osmiválcový motor s objemem 4,3 l o výkonu 90 koní.

Během I. světové války dodávala společnost DMC lodní a letecké motory pro britské a později i francouzské ozbrojené síly. Po válce se firma vrátila k výrobě automobilů.

Mimo úspěchů na okruhu v  Indianapolis, závody 500 mil vyhrál v letech 1922, 1924, 1925 a 1927, dosáhl vůz značky Duesenberg v roce 1920 světového rekordu 251 kilometrů v hodině a v roce 1921 také zvítězil řízený Jimmy Muprhym v závodě Grand Prix Francie v Le Mans. Byl prvním americkým vozem, kterému se to podařilo.

V dubnu 1920 vytvořil závodní vůz Duesenberg řízený Tommy Miltonem pozemní rychlostní rekord 156,046 mil za hodinu - 251,132 kilometrů v hodině - na měřenou míli na písku v Daytona Beach na Floridě. Zdroj: wikipedie 

V říjnu 1935 na okruhu v Bonneville Salt Flats v Utahu vytvořil Ab Jenkins s upraveným Duesenbergem Special pod jménem Mormon Meteor hodinový rekord 153,97 mph - 247,79 kilometrů v hodině a čtyřiadvacetihodinový rekord 135,57 mph - 218,18 kilometrů v hodině. 24hodinový rekord byl držen až do roku 1961. Zdroj: wikipedia Vozy Freda Duesenberga se celkem pravidelně zúčastnily automobilových závodů 500 mil v Indianapolis, a to mezi rokem 1912 a Fredovou smrtí v roce 1932. První vystoupení v závodě se odehrálo v roce 1912, kdy závodní vůz, tehdy vlastněný Mason Motor Company, trénoval na závod, ale měl mechanickou poruchu a do závodu nenastoupil. Startovní listinu závodu najdete ZDE. V letech 1913 až 1916 si závodní tým Duesenberg zlepšil své umístění v každoročním Indianapolis 500. Tým obsadil deváté místo v závodě v roce 1913.

V roce 1914 Eddie Rickenbacker budoucí letecké eso z první světové války, řídil závodní vůz s Duesenbergem a dojeli na desátém místě s odměnou 1 400 amerických dolarů. Kdy Rickenbacker startoval na 500 mil Indianapolis se podívejte do tabulky. Tým v tomto roce obsadil dvanácté místo. V roce 1915 se tým prosadil na páté a sedmé místo. V roce 1916 měl svůj dosud nejlepší výsledek, když nováček Wilbur D'Alene skončil na druhém místě.

V roce 1924 se firma Duesenberg  dostala do finančních potíží, vyhlásila bankrot a byla na ni uvalena nucená správa. Dva roky nato, tedy v roce 1926 ji koupil Errett Lobban Cord, který podle portálu Automobilrevue.cz jí ale ponechal značnou samostatnost. Společnost převzala firma Auburn, vozy však byly vyráběny pod původní značkou.

Prvním vozem, který společnost dala na trh byl Duesenberg Model A. Jako první si jej objednal havajský podnikatel a politik Samuel Northrup Castle. Vůz měl zajímavou historii. Podle portálu thedrive.com byl po Castleově smrti Duesenberg z roku 1921 odkázán jeho synovci v Kalifornii a byl uložen ve skladu asi 30 let. Během této doby byl spatřen pouze jednou, když se objevil na Concours v Napa Valley v roce 1968.

V roce 1994 získal Castleův prasynovec James C. Castle, Jr. Model A, a v roce 2010 zadal restaurování, které nakonec trvalo 10 000 hodin. „Znovuzrozená, elegantní Duesie se znovu objevila na Pebble Beach Concours d’Elegance v roce 2013,“ píše autorka Kristin V. Shaw na webu thedrive.com.

Následovaly další modely. Model A se vyráběl v letech 1921 – 1927 a na trh se dostalo podle wikipedie 650 vozů. Následoval model X, kterého se v letech 1926 – 1927 vyrobilo pouhých 13 kusů. Web Silodrome.com upozorňuje na to, že z produkce se mělo pět automobilů Modelu X dochovat. V roce 1927 spatřil světlo světa jediný kus Duesenberg Model Y.

Následovala výroba Modelu J, který se stal nejúspěšnějším v historii automobilky. Prototyp spatřil světlo světa v roce 1927 a první vůz Modelu J byl vyroben až v roce 1929. Jeho produkce pokračovala až do roku 1937.



Prodával se ve dvou verzích podvozku, existovaly také další speciální velikosti. Celkem mělo být podle české wikipedie vyrobeno 435 vozů různých verzí. Anglická verze wikipedie však uvádí, že v roce 2002 stále existovalo asi 378 ze 481 Modelů J všech typů. Stejný počet uvádí i web Auto.cz.

Na webu Automobilrevue.cz se lze zase dočíst, že bylo vyprodukováno kolem 470 vozů obou nejslavnějších typů, tedy J a SJ. Měly výrobní čísla 2125 až 2611, ale některá z řady byla přeskočena. Portál také uvádí, že se některá auta dochovala i u nás. Na webu E15.cz se v článku z roku 2020 lze dočíst o restaurování Duesenberg SJ  v lahovické dílně Veteran Car.

V letech 1932 – 1937 se vylepšených Modelů SJ mělo vyrobit jen 36 kusů. V roce 1935 byly vyrobeny dva kusy Modelu SSJ na zakázku. Oba pak zamířily ke známým hollywoodským hvězdám té doby. Jeden byl vyroben pro Garyho Coopera a druhý pro Clarka Gablea. SSJ údajně dokázal zrychlit z 0 na 97 kilometrů v hodině za méně než 8 sekund.

Cooperovo auto SSJ se v roce 2018 prodalo za 22 milionů dolarů, což z něj udělalo nejdražší americké auto, jaké kdy bylo prodáno v aukci. Portál Garáž.cz zmiňuje, že se jedná se o Duesenberg s číslem šasi J-563. SSJ je zkratkou pro „Short - wheelbase supercharged J“, tedy dvoumístný kabriolet typu J, s krátkým rozvorem o délce 317 centimetrů a motorem přeplňovaným kompresorem. O zhotovení karoserie se postarala firma LaGrande.

Kromě Coopera vlastnilo vůz ještě dalších pár členů společenské smetánky z Kalifornie, ovšem roku 1949 vůz zakotvil v soukromé sbírce Briggse Swifta Cunninghama. Odsud už měnil majitele pouze jednou, a sice do rukou sběratele Milese Colliera, který jej následně prodal ve zmiňované aukci. Podle webových stránek Auto.cz v Duesenbergu jezdili také mafiánský boss Al Capone nebo herečka Greta Garbo.

Duesenberg Model J byl představen na autosalonu v Paříži v roce 1929, kde při své premiéře slavil velký úspěch a významně oslovil také Evropu. Portál Autorevue.cz připomíná, že se záhy stal osobním vozem španělského krále Alphonse XIII., italského Vittoria Emmanuela, jugoslávské královny Marie a také prince Mikuláše z Rumunska, který s ním dvakrát startoval v závodě 24 h Le Mans.



Stejně jako v USA se do oblékání podvozků Duesenberg pustily nejproslulejší karosárny, k nimž patřily Letourneur et Marchand, Figoni, Fernandez et Darrin, Saoutchik, Gurney Nutting, Vanden Plas, Castagna, Graber a další. Zakázkové karoserie na podvozky v ceně kolem 8 500 dolarů, Ford A tehdy stál 450 dolarů, dodávali nejslavnější američtí karosáři Murphy, Bohman & Schwartz, Brunn, Holbrook, Le Baron, Rollston, Derham, Locke, Willoughby a další. „Výrok „Vždyť je to Duesy“ se vžil jako obecné pojmenování kvality,“ píše na Autorevue.cz.

Dne 2. července 1932 se Fred, celým jménem Frederick Samuel Duesenberg, vracel z New Yorku do Indianapolis a řídil osobní automobil Duesenberg s prototypem vysoce výkonného motoru. Na mokré silnici do Lincolnu u Ligioner Mountain, asi tři míle západně od Jennerstownu v Pensilvánii ztratil nad vozem kontrolu.

Automobil se převrátil a vymrštil Freda ze sedadla. Ten si poranil páteř a vykloubil rameno. Byl převezen do nemocnice, kde dostal zápal plic a přes zlepšení stavu po podánbí kyslíku, nakonec 26. července 1932 zemřel ve věku 55 let. Pohřben je pohřben na hřbitově Crown Hill v Indianapolis ve státě Indiana.

August „Augie“ Duesenberg, celým jménem August Samuel Duesenberg, se dožil sedmdesáti pěti let. Zemřel na infarkt ve svém venkovském domě poblíž Indianapolis 18. ledna 1955. Jeho ostatky jsou pohřbeny na hřbitově Crown Hill v Indianapolis.

V roce 1936 byly Duesenbergy vystavovány na veřejnosti naposledy coby modely 1937, pak majitel firma Cord Corporation vyhlásila v srpnu 1937 dobrovolnou likvidaci. V říjnu 1937 koupila továrnu Duesenberg v Indianapolisu firma Marmon - Herrington, která se zaměřila na vozy s pohonem všech kol, včetně přestaveb Fordu V8 a výroby pásových tahačů.



Poslední typ SJ pro německého klienta byl smontován v Chicagu v roce 1938, pro servis a náhradní díly automobilů Duesenberg, Auburn a Cord vznikla nová společnost v Auburnu v Indianě.

Ve městě Auburn v bývalém showroomu Auburn Automobile, vedlejší továrna Auburnu byla zbořena, ve stylu art deco je dnes pozoruhodné Auburn-Cord-Duesenberg Museum s řadou krásných automobilů, motorů a dalších pamětihodností. Pokus o znovuzrození značky Fredem Duesenbergem juniorem, Augustovým synem, v modelovém roce 1966 nevyšel, i když prototyp s osmiválcem Chrysler vzbudil velkou pozornost.

Před nedávnem byl v současnosti mimořádně ceněný veterán Duesenberg Model J objevem po nějakých 55 let v jedné americké garáži.

Vůz byl objeven chlapíkem jménem Doug Pray, který je členem rodiny vlastnící společnost Auburn Cord Duesenberg v Broken Arrow v Oklahomě. Na webu Auto.cz je možné se dočíst, že Dougovi jednoho dne zavolala jistá paní, která mu sdělila, že má v garáži schovaný jeden Duesenberg. Pray samozřejmě neváhal a vyrazil se na auto podívat.

„V garáži našel Model J, konkrétně kabriolet s karoserií od firmy Murphy, údajně jeden z pouhých 25 vyrobených exemplářů. Zajímavé také je, že kvůli omezenému prostoru měl Duesenberg odmontovaný zadní nárazník - jinak by se do garáže nevešel,“ píše portál Auto,cz.

Doug Pray auto, jehož hodnota se pohybuje v desítkách milionů korun, převezl do dílny společnosti Auburn Cord Duesenberg, kde ho čeká oživení do pojízdného stavu. Nejdříve byl měl být vystaven v nálezovém stavu a následně má projde důkladnou renovací.