Traťová komisařka Kristýna mává praporkem a zvedá motorky po pádech na okruhu

"Mám ráda ten adrenalin při zásazích přímo na trati a největším zážitkem pro mě bylo osobní setkání s Valentinem Rossi." říká ve velkém rozhovoru sympatická slečna Kristýna, která již devátou sezonu slouží na brněnském Masarykově okruhu jako traťová komisařka. Dále došla řeč i na předsezónní přípravu nových traťáků sezonou nebo na to, jaký je přesně rozdíl mezi "mávačem" a "běhačem". Za pěkné fotky děkujeme Kristýně Bílé, za zajímavý příspěvek Václavu Volfovi. Začneme pro vás asi již tradiční otázkou. Co mladou ženu přivedlo do téměř ryze mužského kolektivu traťových komisařů? Jak dlouho vlastně již na okruhu pracujete?

Na okruh jsem chodila se svým tátou víceméně odmalička a také jej mám doslova přes kopec od svého domova, takže mám k závodění blízko nejen citově, ale i vzdáleností. Letošním rokem jsem na okruhu již devátou sezonu a během této poměrně dlouhé doby se z původní brigády stal koníček a srdcová záležitost.

Kolika závodů se během sezony aktivně účastníte v roli traťové komisařky?

Celá sezona na autodromu je mimo veřejnosti přístupných závodů plně obsazená agenturním ježděním, testováním aut nebo motoškolami, takže je dost směn pro všechny. Vzhledem ke svému aktuálnímu zaměstnání však pracuji už jen o víkendech a občas si kvůli mávání vezmu dokonce i dovolenou.

Tak mě napadá – jste jedinou ženou v týmu traťových komisařů na brněnském okruhu?

Dřív to asi nebylo tak obvyklé, ale s postupem času je nás stále víc, tak snad to pánové skousnou. ;)

V případě, že by někoho z čtenářů váš příběh zaujal a chtěl se také stát traťovým komisařem nebo komisařkou, jaké jsou klíčové předpoklady a osobnostní vlastnosti, které by správný traťák měl mít?

Určitě by měl mít kladný vztah k tomuto adrenalinovému prostředí a motorsportu obecně, měl by být v dobré fyzické kondici a rozhodně taky umět pracovat s lidmi, protože s těmi během služeb trávíte spoustu času.

Jak vlastně vypadá samotné výběrové řízení na tuto pozici a následné školení před prvními ostrými závody?

Začátkem roku se pravidelně koná schůzka pro nově přihlášené, na níž každý z nováčků obdrží příručku traťového komisaře. V této příručce je detailně vysvětlena vlajková signalizace a přesně popsána náplň práce traťového komisaře, a to včetně určení stanice, na které bude daný člověk v nadcházející sezoně sloužit.Následně se v dalším termínu účastní všichni noví i stávající traťáci každoročního školení, během kterého se opět probírají vlajky, průběhy zásahů, obecné zodpovědnosti a úkoly komisařů, pravidla první pomoci nebo požární ochrana. Celé školení je pak zakončeno písemným testem. Každý nováček sezony, který úspěšně testem projde, si první dvě služby pouze vyzkouší řekněme nanečisto. Pokud i po těchto úvodních službách jeho zájem trvá, obdrží oranžový outfit a jde se do ostrého provozu.

Co je podle vás na činnosti traťového komisaře to nejnáročnější, a naopak co se Vám na ní líbí nejvíce?

Pokud se budeme bavit o motorkách, tak po fyzické stránce je určitě nejnáročnější odklízení havarované motorky, která je navíc nepojízdná. Při zásahu pak vždycky myslím hlavně na to, aby byl jezdec v pořádku. A co se mi na mé práci líbí nejvíce? No přece právě jezdci! :) A pak samozřejmě závodní stroje a čerstvý vzduch s vůní benzínu.

Po vnější i vnitřní straně okruhu je rozmístěno množství stanovišť pro traťové komisaře, odkud dohlíží na bezpečnost závodníků na trati. Máte své jedno stabilní místo nebo se stanoviště a na nich sloužící traťáci střídají během různých akcí? Které z těchto stanovišť máte nejraději?

Celkem se na brněnském autodromu nachází 22 stanic, z nichž každá má své stálé traťáky, a to včetně vedoucího, který dle jejich nahlášených požadavků plánuje služby do rozpisu. Pokud je ale někde potřeba a pokud chceme, tak můžeme mít službu i na jiné stanici. Nejraději mám svoji stanici číslo 10, která je v polovině okruhu na diváky oblíbeném „Céčku“. Ostatně, do zákulisí mojí práce „na desítce“ v podobě fotek a příspěvků z trati můžete nahlédnout i na mém instagramovém profilu @_bIKIKI.

Jak jsme zmínili výše, na jednom stanovišti bývá obvykle vícero komisařů. Jsou úkoly jednotlivých traťáků na daném stanovišti v případě nehody nebo jiné kritické situace nějak striktně rozděleny? Za co přesně případně zodpovídáte vy?

Většinou jsou na stanicích dva až tři traťáci a pak už jen záleží na každém z týmů, jaký si vytvoří systém. U nás na „desítce“ se vždy s kolegy domluvíme a střídáme si jednotlivé činnosti. Dělíme se přitom na „mávače“ a „běhače“. Mávač má na starosti vlajkovou signalizaci a primární hlášení, zatímco běhač utíká k havarované motorce či autu a pomáhá jezdci, poskytuje mu první pomoc, případně hasí požár. Každá situace je však jiná a hlavní prioritou je, aby celý zásah proběhl s co nejmenšími následky jak pro jezdce, tak pro jeho stroj i závodní dráhu. Já jsem většinou „běhač“, protože mám ráda ten adrenalin přímo na trati.

Kolik traťáků bývá v nasazení během závodů (agenturních ježdění) na Masarykově okruhu?

Na motorky je to většinou 55 komisařů, na automobilové závody pak přibližně o polovinu méně.

V řadách vašich kolegů je i mnoho starších traťových komisařů, kteří se této práci věnují již dlouhá léta. Je něco, co jste se od nich naučila nebo co byste se od nich ještě naučit chtěla?

Dali mi pár technických tipů a rad k motorkám, které jsem do té doby nevěděla. Hodně věcí se člověk naučí až při samotném zásahu. Myslím, že za svoje dlouhá léta už můžu i já své poznatky předat dál. :)

Během služeb na autodromu se jistě nenudíte. Máte ze své dosavadní okruhové kariéry nějaký skutečně nezapomenutelný zážitek?

Zážitků je spousta, ať už těch příjemných i nepříjemných. Tím největším pro mě ale určitě bylo osobní setkání s legendárním Valentinem Rossi.

Znáte se s některými závodníky (například ještě z dob MotoGP i osobně)?

Osobně jsem se setkala s mnoha jezdci - ať už v depu nebo při jejich havárii. Z MotoGP to byli například jmenovaný Valentino Rossi, ale také Maverick Vinales, Jack Miller, Pol Espargaro, Marc Márquez, Danilo Petrucci, Andrea Dovizioso, pak samozřejmě náš Kája Abraham a spousta dalších… Ze superbiků bych ještě mohla jmenovat třeba Nikyho Haydena, Jonathana Reu nebo Toma Sykese.

Na brněnském automotodromu se během roku koná mnoho akcí – a to jak pro příznivce motocyklového závodění, tak pro autíčkáře. Jak jste na tom vy? Jste raději na řídítka nebo Vás to táhne spíše k volantům?

Líbí se mi jak auta, tak i motorky. Každý sport má své. Motorky jsou bez pochyby více nebezpečné, takže jste během závodů ve větším neklidu. U aut jsou pak drsné například souboje ve stylu „kolo na kolo“. Ty mám moc ráda.

Které z brněnských závodů jsou vaše nejoblíbenější? Sledujete případně motorsport i mimo brněnský okruh?

Z našeho programu mám ráda motocyklovou Jarní cenu Brna, tovární závodní šampionát Ferrari Challenge a určitě také atraktivní finále Czech Drift Series, které se v Brně koná tradičně na podzim. V televizi pak často koukám na MotoGP, WSBK a FIM EWC.

Mnoho vašich kolegů jezdí „mávat“ různé závody i do zahraničí, ať už na MotoGP či závody Formule 1. Měla jste i vy možnost navštívit nějaký zahraniční podnik?

Byla jsem zatím mávat jen dvakrát v Německu, a to na WSBK na Lausitzringu a na autech TCR v Oscherslebenu.

A pokud zrovna nejste na okruhu, čemu se ještě věnujete ať už v zaměstnání nebo ve volném čase?

Přes týden pracuji v projekční firmě a ve volném čase, kterého během sezony moc nemám, jsem nejčastěji na kole, u vody nebo ve městě s přáteli.

Václav Volf