Hyundai Ioniq 5 je auto, kancelář i relaxační salonek v jednom

Na jaře se stal vítězem ankety Auto mého srdce, v níž volí své auto roku ženy-porotkyně. Výhra byla naprosto jednoznačná. Něco na tom elektrickém Hyundai je… Po elektromobilech zatím většina z nás jen nesměle pokukuje. Nevíme, jestli jednou skutečně naplno nahradí dnešní auta, nevíme, jak je budeme nabíjet, až si je pořídí každý, nevíme zkrátka spoustu věcí. Už teď ale víme, že představují velmi zajímavou alternativu ke spalovací „klasice“ a pro spoustu lidí začínají dávat smysl. Automobilky navíc přicházejí s elektrickými modely, kterých si nelze nevšimnout – a přesně to je případ Ioniqu 5. Pokud máte možnost domácího nabíjení, nebojíte se novot a uvažujete o pořízení vozu na elektrický pohon, určitě ho zahrňte do užšího výběru. 

Když přemýšlím, co nás (v porotě ankety se ocitla i moje maličkost) zjara nejvíc okouzlilo na elektrickém Hyundaii, design hrál určitě jednu ze zásadních rolí. V tom jsme se zachovaly jako typické ženy – nejdřív se rozplýváme, jak je to krásné, a až pak se ptáme, co to vlastně je. Ioniq 5 samozřejmě potvrdil své kvality i v jiných oblastech, ale první dojem byl silný. Není nic lepšího, než když se na svoje auto díváte se zalíbením a můžete se do něj těšit, zvlášť když vás čeká dopoledne na D1 nebo celý den popojíždění v městské zácpě. Design Ioniqu 5 se nemusí každému líbit, v žádném případě ale není tuctový. 

Jestliže zvenčí auto na první pohled zaujme, uvnitř nejspíš nadchne. Přitom k tomu nepotřebuje žádné křiklavé efekty ani designové úlety. Prvním dojmem je vzdušnost a prostornost. Mimochodem, i když auto zvenčí vypadá jako běžný hatchback, je jen o pár centimetrů kratší než Octavia a rozvor má o třicet čísel delší. Místo uvnitř je tedy skutečné. Z velkých oken máte královský výhled ven a další světlo dovnitř pouští prosklená střecha, tohle ale umí i kdejaké jiné auto.

Kouzlo interiéru Ioniqu 5 spočívá hlavně ve tvaru palubní desky, která se jakoby vznáší v prostoru, a středové konzole, která tu vlastně není. Místo ní se mezi sedačkami usadil posuvný ostrůvek se dvěma držáky na pití, loketní opěrkou a odkládacím prostorem, který je jako stvořený pro kabelku. V žádném jiném autě si ji takhle šikovně neuložíte. A i když to zní jako maličkost, po týdenním soužití s Ioniqem jsem se právě s touhle vychytávkou dost těžko loučila a vracela k běžné praxi, tedy kabelce pohozené na přední sedačce a drobnostem věčně rozsypaným všude kolem. Středový ostrůvek má ještě jednu velkou výhodu, kterou jsem objevila při častém parkování v centru města. Vzhledem k tomu, že prostor pro nohy u řidiče a spolujezdce je vepředu propojený, máte možnost docela pohodlně vylézt z auta dveřmi spolujezdce, pokud pro otevření řidičových dveří není dost místa. To se hodí.

A co samotné sedačky? Když o nich napíšu, že jsou parádní, vůbec nepřeháním. Taková křesílka by vás neurazila ani doma v obýváku. Stačí totiž stisknout tlačítko a po pár vteřinách bzučení se sedátko promění v lehátko. S téměř vodorovným opěradlem a podpěrou lýtek nabízí skvělou pozici pro krátký odpočinek, třeba u nabíječky, když nemáte náladu shánět po okolí kafe ani cokoliv jiného, ale radši jen zavřete oči nebo se zaposloucháte do podcastu. Poloha sedačky je inspirována výzkumem vesmírné agentury NASA – přesně do této „neutrální pozice“ se údajně tělo samo od sebe uvede v prostředí mikrogravitace, měla by pro něj tedy být dokonale přirozená. Budete-li chtít v autě pracovat, pod zadní lavicí máte k dispozici velkou zásuvku, do které zapojíte třeba notebook.



Než se od interiéru posunu dál, chci zmínit ještě jednu věc, která dělá obrovský dojem. Mám na mysli bílé displeje. Při současném trendu zabírají obrazovky v kabině auta stále více místa a velikánské černé plochy působí vždycky trochu temně. Tohle řešení dává celému prostoru až skandinávskou čistotu a lehkost. 

Ale abychom pro samé kochání nezapomněli na hlavní účel auta – jízdu samotnou. Automatické řazení se ovládá pákou vpravo pod volantem, podobně jako třeba u Mercedesů. Zpočátku to bude chtít trochu zvykání, ale po pár dnech už si na svou starou páku nebo kolečko ani nevzpomenete. Dost možná už si vůbec nevzpomenete na to, jaký je život bez baterie a elektromotorů, protože jízda elektromobilem je v mnoha ohledech absolutně podmanivá. Pořádná porce výkonu, kdykoliv připravená pod plynovým pedálem, a k tomu dokonalé ticho na palubě, na to si zvyknete fakt rychle. 

Ioniq 5 koupíte ve třech výkonových verzích. Dvě slabší mají pohon zadních kol, nejsilnější je čtyřkolka na právě tu jsem dostala na testování. Možná se vám zdá, že 300 koní v autě snad ani nepotřebujete, ale výkon vám dává obrovskou svobodu. Nemusíte se bát, že nestihnete přibočit na dálnici, předjet na okresce nebo projet křižovatkou, stačí jen prošlápnout plynový pedál. V tomto směru znamená výkon bezpečí. 

I když je pekelně rychlý, nemá Ioniq 5 žádné sportovní ambice. Jeho vrcholnou disciplínou je cestování jako v bavlnce a i na rozbitých českých silnicích zůstává nedrncavý a plavný. Jízdu vám bude zpříjemňovat řada asistentů, z nichž mi trochu vadilo jen udržování v jízdním pruhu. S volantem se pere až moc a vzhledem k tomu, jak vodorovné značení na našich silnicích vypadá, jsem ho většinou spíš vypínala. 

Podle údajů výrobce by měl Ioniq 5 ujet až 480 kilometrů. Pochopitelně záleží na stylu jízdy – na dálnici bude dojezd mizet rychleji, ve městě naopak skoro neznatelně. Výhodou je, že auto zvládne rychlonabíjení výkonem až 350 kW, na nejrychlejší nabíječce u nás, což je Ionity, tedy za pouhých 5 minut dobije až 100 km dojezdu a za 18 minut dobijete baterii z 10 na 80 % kapacity. To jsou moc pěkné hodnoty, škoda jen, že tak rychlých nabíječek je u nás zatím jen hrstka.

Zajímavou funkcí, kterou zatím mnoho elektromobilů nenabízí, je systém V2L neboli Vehicle to load, který dokáže auto využívat jako obří powerbanku. Stačí vám speciální adaptér, abyste k němu mohli připojit jakýkoliv spotřebič, ať už kávovar, hudební aparaturu, nebo třeba sekačku na trávu. K čemu je to dobré? Pokud máte chatičku bez elektřiny, můžete si o víkendu uvařit kafe nebo posekat zahradu. O nabíjení počítače už jsem se zmiňovala a převaření vody třeba na kojeneckou výživu taky může přijít vhod.
Berete-li vážně ekologii a udržitelnost, potěší vás, že značná část materiálů v interiéru pochází z recyklovaných PET lahví, koberečky jsou vyrobeny z Econylu, což jsou recyklované rybářské sítě, a na textilní čalounění sedaček se zase používá podíl čisté ovčí vlny. Objevuje se tu také speciální materiál s názvem Paperette, který se vyznačuje příjemnou texturou podobnou látce. Ve skutečnosti se jedná o plast, který se může bez omezení znovu a znovu recyklovat.

Nejsilnější Ioniq 5 s pohonem 4x4 pořídíte za 1 529 990 Kč, cena modelu startuje na částce 1 119 990 Kč. Pokud si budete chtít různé varianty prohlédnout a vyzkoušet, zajeďte se podívat do Hyundai centra e-mobility v pražských Stodůlkách, kde se dozvíte i všechno o možnosti montáže domácích nabíječek a elektromobilitě obecně. Samotný Ioniq 5 můžu s klidným svědomím doporučit - samozřejmě v případě, že jste rozhodnutí přesedlat na elektřinu. Budete se v něm cítit dobře v každé myslitelné situaci: cestou na obchodní schůzku, na výletě s rodinou, při taxikaření mezi školou a kroužky i na parkovišti před Kauflandem. A ještě u toho budete vypadat super.