Švédský elegán
Nejmenší SUV švédské automobilky není třeba nějak zvlášť představovat. Vzhledově se jasně hlásí k omlazené image značky. Oproti sedanům a kombi si XC60 zachovává chlapáčtější vzhled, ale není tak toporné jako již zastarávající XC90. Šedesátka si zachovává proporce kombíku, jen je výše posazené a osobně jej považuji za vzhledově nejzdařilejší vůz v celém segmentu SUV.
Volvo na loňském Ženevském autosalónu obohatilo modely V60, XC6, V70 a XC70 edicí Volvo Ocean Race, která oslavuje dobrodružný jachtařský závod. Náš model se tak navíc pyšnil atraktivní tmavě modrou barvou Volvo Ocean Race Blue II (na výběr je též stříbrná Eletric Silver), specielně pro tuto edici navrženými litými koly a emblémy závodu na předních blatnících.
Vzhůru na palubu
Po otevření předních dveří vstupujete na palubu přes práh ozdobený lištou s nápisem Volvo Ocean Race a první vás upoutá příjemně světlý interiér, kterému vévodí béžové, celokožené čalounění, jehož švy mají připomínat steh používaný na lodních plachtách. Všudypřítomný emblém závodu zdobí opěradla sedadel. Námořní motivy ale nacházíme dál, třeba na koberečcích v podobě ocelového kování a na středové konzoli s vylisovaným motivem stěžňů. Ale nelekejte se, nejde o námořnické motivy na úrovni plastového škuneru v láhvi, či jiných kýčů. Vše působí vkusně, nenásilně a především kvalitně. Interiér naštěstí nepřipomíná závodní jachtu, kde narazíte jen na kevlar a kov a kde je vše podřízeno výkonu na úkor pohodlí. Spíše se jedná o interiér drahého motorového člunu, ze kterého na vás dýchne luxus a pohodlí.
Prostoru je dostatek ve všech směrech a to nejen na předních sedadlech. Ačkoliv je interiér v podstatě totožný s modely V60/S60, SUV přeci jen nabízí větší místo cestujícím na zadních sedadlech, což je znát především v oblasti kolen.
Přístrojová deska je příkladně přehledná. V kapličce před volantem naleznete jen kruhový rychloměr a otáčkoměr, jejichž vnitřní prostor vyplňují rozměrné displeje, kam se promítají údaje palubního počítače. Tlačítková smršť se nachází na středové konzoli, která tak trošku připomíná telefon od Nokie. Sever se zkrátka nezapře. Čtyřmi otočnými ovladači a klávesnicí ovládáte vše od klimatizace, přes rádio, navigaci, hands-free až po nastavení vozidla (bezpečnostní prvky, převodovka). Nad konzolí se vyjímá rozměrný barevný displej se srozumitelným rozhraním.
Zavazadlový prostor má ne příliš oslnivý objem 495 litrů, potěší však svou variabilitou. Zaujala mne praktická zábrana pro uchycení tašek, které vám pak nepochodují po celém kufru nebo síť, kterou je možné oddělit celý zavazadlový prostor od posádky, pokud máte věcí více, než co se vejde pod shrnovací roletu (tu samozřejmě zdobí logo VOR). V neposlední řadě je tu skvělá možnost sklápět opěradla jednotlivých zadních sedadel. Pod podlahou kufru naleznete mělkou vaničku na drobnosti a pod ní sadu na opravu kol. Rezervy se již v luxusních automobilech příliš nenosí.
Pochopitelným nedostatkem je vysoký práh zavazadlového prostoru, ale kdo chce být „IN“ a mít módní crossover, musí něco vytrpět.
V podpalubí
Jachtař by v podpalubí asi očekával lodní motor Volvo Penta, nezapomínejme však, že vůz je i přes námořní barvy produktem divize Volvo Cars. Pod kapotou tedy duní osvědčený pětiválcový turbodiesel o zdvihovém objemu 2,4l s označením D5. Tato notoricky známá pohonná jednotka, která se proslavila mimo jiné sériově zapojenou dvojicí turbodmychadel, prošla v loňském roce omlazovací kúrou. Ojnice a vačkové hřídele jsou odlehčené, nové pístní kroužky snižují tření a trysky ostřikující olejem dna pístů se otvírají, jen když to zatížení motoru vyžaduje. Optimalizováno bylo i podtlakové čerpadlo. Tyto změny jsou doprovázeny novým naladěním motoru, který nyní dosahuje vyššího výkonu 215k a krouticího momentu 440Nm a to při snížené spotřebě v průměru o 8% v závislosti na modelu.
Motor má dost síly i na dynamičtější jízdu, když na zrychlení z 0 na 100km/h stačí 8,3s a automobil rozjede na 205km/h, Ovšem kdo má zkušenosti s tímto motorem v menších modelech, ten může být zklamán. Vyšší hmotnost a horší aerodynamika jsou pochopitelně znát. To se podepisuje i na spotřebě, která je v praxi o dost vyšší než udávaná. Například při dálniční stotřicítce si XC60 řekla o téměř 8l/100km a za celý test spotřeba dosáhla hodnoty 8,4l/100km.
Motor je odhlučněn až tak dobře, že ač nejsem velkým fanouškem dieselového klapotu, zrovna charakteristické brumlání pětiválcové D5 mi trošku chybělo.
Převodovka
Motor spolupracuje s automatickou planetovou převodovkou prostřednictvím hydrodynamického měniče. Novináři mají tendence převodovky této koncepce odsuzovat, protože nejsou podle nich tak „cool“ jako moderní dvojspojkové agregáty. To je však velký omyl. Klasické automaty mají stále své místo na trhu a zrovna k těžkému a silnému SUV sednou. Volba typu převodovky pro naše XC60 je tedy správná, bohužel to trošku skřípe na počtu převodových stupňů. Moderní strategie upřednostňuje vysoký počet převodových stupňů s jejich krátkými rozestupy. To umožňuje časté přemosťování hydrodynamického měniče a šetří palivo. Konkurenční BMW X3 má například automat ZF s osmi stupni! To je ovšem vůz klasické koncepce a v tunelu mezi sedadly je místa dost. Příčně umístěný pětiválec Volva příliš prostoru na převodovku nenechává. Ve výsledku použitý automat Geartronic od Japoského Aisinu zvyšuje spotřebu víc než by se slušelo a není ani příliš rychlý v podřazování. Řadí však plynule a motor drží v nízkých otáčkách. Je možné přepnout na sportovní program, ovšem pouze prostřednictvím menu na středovém displeji. Jinými slovy, musíte se před jízdou rozhodnout, zda pojedete sportovně. Poté převodovka podřazuje ochotněji, ale vytáčí motor, čímž dále roste spotřeba a hluk. Netuším, proč není sportovní režim volitelný přepínačem na voliči nebo v jeho blízkosti. Poslední možností, jak urychlit řazení je přesunout volič do paralelní dráhy a řadit „ručně“.
Pokud tedy vyžadujete sportovní chování, doporučuji manuální převodovku. Pokud si však chcete užívat luxusu a navíc potřebujete tahat přívěs s koněm nebo s jachtou, automat je jasnou volbou i přes určité neduhy.
XC60 využívá připojitelného pohonu zadních kol přes systém Haldex. Jelikož XC60 není terénním automobilem, je tento systém optimální. O nic se nestaráte a i přes značnou hmotnost nemáte problém s výjezdy kopců při snížené adhezi.
Bezpečnost
Psát o tom, že Volvo bere bezpečnost skutečně vážně, by bylo nošením dříví do lesa. Ovšem vize společnosti, do roku 2020 eliminovat smrtelná a vážná zranění ve vozech Volvo na nulu zní téměř pohádkově. Nicméně vývojáři se činí a popis všech bezpečnostních prvků námi testovaného vozu by vydal na samostatný článek, a proto zmíním jen ty nejmodernější.
Airbagy a přepínače bezpečnostních pásů se aktivují v závislosti na síle nárazu. Laserové čidlo sledující prostor před vozem umožňuje předem vyhodnotit sílu nárazu a zádržné systémy se díky tomu mohou přednastavit tak, aby rychlost plnění airbagů a síla vyvozená přepínači odpovídala závažnosti kolize.
Jedním z nejčastějších zranění při nárazech zezadu je poranění krční páteře, Volvo proto vyvinulo systém WHIPS, který v případě takové kolize kontrolovaně sklopí opěradla předních sedadel o určitý úhel a zmírní tak zrychlení působící na hlavu řidiče či spolujezdce.
V krajních zadních sedadlech jsou zabudovány dětské sedačky. Dvoupolohové nastavení jejich sedáků umožňuje přepravovat malé pasažéry v rozsahu tělesné výšky 95 až 140cm a váhy 15 až 36kg. Každý, kdo má děti a stále vykládá a nakládá dětské sedačky, tuto vlastnost jistě ocení!
Systém City Safety sleduje do rychlosti 30km/h laserovým čidlem rychlost vozidla před vámi a v případě hrozícího nebezpečí předběžně natlakuje brzdy a připraví je tak na rychlejší reakci. Pokud řidič nezareaguje, začne systém sám brzdit za účelem odvrácení kolize nebo alespoň zmírnění jejích následků.
Radar zabudovaný v přední masce spolu s digitální kamerou umístěnou nad čelním sklem monitorují prostor do vzdálenosti 150m před vozidlem a jsou schopné rozeznat vozidlo nebo chodce. Na překážku systém upozorní světlem diod promítaným na přední sklo a varovným zvukovým signálem. Pokud řidič nereaguje a kolize je neodvratná, je aktivováno plné brzdění. Radar též spolupracuje s aktivním tempomatem.
Za kormidlem
Vozidlo se na dobrém povrchu chová skvěle. Hmotnost a vysoké těžiště posílají karosérii v zatáčkách do větších náklonů neboť pružiny i stabilizátory jsou poměrně měkké, ovšem vozidlo si přesto statečně drží stopu. V rychlých manévrech pomohou tuhé tlumiče, které nenechají karosérii nadměrně rozkývat. Ovšem tento nepoměr měkkých pružin a tuhých tlumičů způsobuje problémy na rozbitých silnicích. Zatímco delší terénní vlny zvládá XC60 plavně, na výtlucích či roletách vozidlo doslova dribluje. Jedinou pomocí je zpomalit nebo zatnout zuby. Řízení je přiměřeně tuhé, ale jaksi bez života v podobě zpětné vazby. Díky vysoké světlé výšce není třeba se obávat ani rozbitější polní cesty, jen je potřeba příliš nespěchat s ohledem na tvrdé tlumiče. Při prudkých sjezdech pomáhá hill asistent, který udržuje stabilní rychlost. Naopak ve výjezdech oceníte Haldex připojující kola zadní nápravy.
Závěr
XC60 je v Čechách nejprodávanějším Volvem a v segmentu SUV má dokonce 40-ti procentní podíl na trhu. Jedná se tedy jednoznačně o úspěšný vůz. Myslím, že důvod je třeba hledat především v elegantním vzhledu, kterým Volvo válcuje jak německou, tak asijskou konkurenci. Na vysoké úrovni je též dílenské zpracování a dojem luxusu sálající z interiéru. Sladění barev a materiálů v edici Volvo Ocean Race tento dojem ještě podtrhuje a nemusíte být jachtařem, aby se vám auto s tímto paketem líbilo.
Podařený je též motor. V oblasti převodovky a podvozku XC60 za německou konkurencí poněkud zaostává. Jedná se o vozidlo, které je spíše zaměřené na pohodu než na radost z jízdy. Volvo exceluje v oblasti bezpečnosti a v neposlední řadě v poměru ceny a nabízené výbavy.