Volkswagen Tiguan - poctivý, ale strohý a drahý

Často bývá označován za menšího sourozence modelu Touareg. Ve skutečnosti jsou si ale tato dvě auta s logem VW vzdálena víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Když před pěti lety představil Volkswagen svůj touareg, bylo to jako zjevení. Impozantní rozměry, pod kapotou naftový desetiválec a takové množství elektroniky, že si u některých verzí vyžádala přítomnost druhé autobaterie.
Premiéra nového tiguanu je o poznání skromnější. Nejde jen o třicet centimetrů, o které je novinka kratší. Tiguan není technickou laboratoří ani nečeří vody volkswagenovského designu. Na rozdíl od svého předchůdce na sebe nestrhává pozornost - postrádá sportovní švih chystaného Fordu Kuga i vyhraněnou hranatost budoucího Mercedesu GLK.
Početné skupině motoristů to ale právě takhle vyhovuje. Už v prosinci evidovala automobilka 47 000 objednávek, trojnásobek původních odhadů. Tiguan je vyráběn v mimořádných směnách i o nedělích a německá média se shodují na tom, že s kompaktním SUV měl Volkswagen přijít už dávno. Nejlevněji se dá tiguan pořídit za 772 600 korun, což je jen lehce nad polovinou sumy, kterou si automobilka žádá za touareg. Cena poměrně přesně vystihuje pozici, v jaké se tiguan vůči touaregu nachází. Mezi oběma modely by se klidně uživilo ještě jedno SUV střední velikosti.

Vítejte v Golfu Plus
Pokud někdo v tiguanu čeká propracovaný interiér v offroad stylu, bude hodně zklamán. Přístrojová deska pochází z velkoprostorového Golfu Plus, stejně jako sedadla, která jsou i vzadu dělená a podélně posuvná. Tiguan se uvnitř tváří jako rodinné auto, ve kterém se dá posvačit na výklopných stolečcích a bezedné kapsy u dveří pojmou klidně 1,5litrovou láhev. I šuplíky pod předními sedadly známé z velkoprostorových volkswagenů jsou na svém místě.
Největším překvapením je tak přehledný dotykový displej příplatkové navigace s integrovaným rádiem a couvací kamerou (celkem za 69 400 korun), který lze ovládat bez nutnosti studovat návod. A sériová elektromechanická brzda, jejíž decentní tlačítko se konečně u nějakého auta nachází tam, kde všichni řidiči automaticky hledají páku ruční brzdy. Totiž v prostoru mezi předními sedadly.
Kdo by hádal, že v novém volkswagenu bude dost místa pro čtyři cestující a při troše dobré vůle i pro pět, bude mít pravdu. Výjimkou je relativně malý kufr. Ten má sice základní objem 470 litrů, místo rezervy je však k dispozici jen lepicí sada. Testovaný volkswagen ale rezervní kolo na nouzové dojetí měl - zájemce o něj musí vydat navíc 5600 korun. I když se tím kufr smrskne na 395 litrů, lze přikoupení rezervy doporučit. Kromě známé skutečnosti, že lepidlo nedokáže zacelit větší defekt, zvýšená podlaha tiguanu vybaveného rezervou přesně kopíruje výšku vstupního prahu zavazadlového prostoru i případně sklopených zadních opěradel. Kufr je tak sice o něco menší, zato je však jeho podlaha zcela rovná.

Silnice, nebo terén?
Už před nákupem si musí zájemce rozmyslet, kudy všude bude chtít s tiguanem jezdit. Automobilka totiž nabízí verze, které jsou "více pro silnici" a také testované provedení Track & Field, které je zase "více pro terén". Rozdíly mezi nimi ovšem nejsou nikterak zásadní. Obě silniční provedení Trend & Fun a Sport & Style se liší pouze úrovní výbavy nebo množstvím chromu na přední masce a rámečcích oken. Tiguan do terénu je už na pohled trochu jiný - může za to kratší přední spoiler, jenž dovoluje větší nájezdové úhly. Viditelný je i ochranný kryt motoru, který na spoiler plynule navazuje.
Každý v současnosti nabízený tiguan má pohon všech kol pomocí spojky Haldex, jejíž nová generace ovládá všechna kola velmi nenápadně, a také speciální tlačítko Offroad, které slouží pro jízdu v obtížném terénu. Automobilka uvádí, že jeho stisknutím se aktivují různé asistenční systémy: například pro jízdu ze svahu i na kopec (aby auto na neutrál necouvalo). Jemnější má být ovládání při sešlápnutí brzdového pedálu i chování systému ABS. V praxi však řidič registruje pouze elektronického asistenta pro jízdu v kopci, který se dá ale zapnout i nezávisle na režimu Offroad. Ostatní pomocníky si musí spíše domýšlet, nijak výrazně se při řízení neprojevují.

Premiéra pod kapotou
Dvoulitrový turbodiesel s výkonem 140 koní se už pod kapotami volkswagenů zabydlel, dosud však pouze se vstřikovacím systémem čerpadlo-tryska. Tiguan je tak prvním volkswagenem, který pracuje s common-railem, jako ostatně všechny dieselové motory od konkurence.
Jak se změna vstřikování projevuje v chování pověstného "té-dé-íčka"? Především je mnohem kultivovanější. A to dokonce i při studeném startu, kdy se jinak zpod kapoty ozývají zvuky připomínající chod traktoru. Zároveň však motor poněkud ztratil ze své dravosti, která byla pro volkswagenovské turbodiesely typická. Zázračně nízká spotřeba, která je rovněž doménou původního systému, bude, zdá se, také minulostí. Tiguan během testu jezdil v průměru za osm litrů nafty - slušné, ne však oslnivé.
Důvodů, proč čtyřválec pod kapotou tiguanu poněkud zkrotl, je samozřejmě víc. Pohon 4x4 vždy trochu brzdí rozlet, do cesty se mu navíc postavil filtr pevných částic a k tomu všemu není tiguan žádný střízlík. Prázdný váží šestnáct metráků a když se naplní na maximum, má hodně přes dvě tuny. Tomu odpovídá i krátké odstupňování šestirychlostní manuální převodovky. Jednička a dvojka je tu opravdu jen na rozjezd, zato na šestku zvládne motor bez protestů i táhlý kopec. Je jisté, že by si tiguan zasloužil i silnější agregáty. Ty mají přijít na trh v průběhu letošního roku, stejně jako verze pouze s pohonem přední nápravy. Prozatím je jedinou alternativou testovaného turbodieselu přeplňovaný benzinový čtyřválec 1,4 TSI s výkonem 150 koní.

Měkce a potichu
Přes všechny terénní vlohy zůstává Tiguan autem především pro zpevněné silnice. Nezávislé zavěšení kol a víceprvková zadní náprava původem z passatu jsou předpokladem pro přesné držení stopy a dobrý jízdní komfort. Odladění podvozku je na volkswagenovské zvyky spíše měkčí - testovaný tiguan postavený na sériová šestnáctipalcová kola neměl problémy se špatným povrchem cest, zároveň se ale v zatáčkách příliš nenakláněl. Za pozornost stojí nový elektromechanický posilovač řízení, který na poměry této kategorie odvádí citlivou práci. Řízení tiguanu propouští k rukám řidiče jen minimum otřesů, což snižuje únavu na dlouhých cestách. Překvapivě nízký je i aerodynamický hluk při vysokých dálničních rychlostech.
Tiguan je přesně takové auto, na jaké jsou příznivci volkswagenu zvyklí. Poctivé ve vývoji i detailech, kvalitně vyrobené, ale také strohé v interiéru, navenek konzervativní a lehce odtažité. A bohužel i trochu drahé. Kdo neodolá výbavě navíc (připlácí se třeba za mlhovky, automatickou klimatizaci, xenonová světla nebo textilní koberečky), snadno se přiblíží hranici jednoho milionu korun.

Motor - objem	1968 cm3
Výkon	103 kW/140 k/3500 ot./min
Toč. moment	320 Nm/1750-2500 ot./min
Rozměry - délka/šířka/výška	4457/1809/1686 mm
Rozvor náprav	2604 mm
Zrychlení 0 - 100 km	10,5 s
Max. rychlost	186 km/h
Komb. spotřeba	7,2 l
Pohotovostní hmotnost	1590 kg
Nosnost	650 kg
Objem kufru	395 - 1435 l
Objem palivové nádrže	62 l
Přenos hnací síly	pohon všech kol, s elektronickým rozdělením hnací síly, šestistupňová manuální převodovka

Klady a zápory

+ jízdní vlastnosti a komfort	- nevýrazný motor
+ kvalita zpracování	- vyšší cena
+ praktický a prostorný interiér