Toyota RAV4 2,2 D-4D

Třetí generace Toyoty RAV4 jakoby zrála se svými dávnými zákazníky. Od původně rozpustilých jízd za zábavou přešla k rodinnému tónu.

Skoro každá automobilka má své SUV. A ta, která jej ještě nemá, se na něj alespoň chystá. Kategorie aut "pro volný čas" dopřává svou robustní konstrukcí posádce pocit bezpečí. K tomu přidává velký vnitřní prostor, pohon všech kol a komfort, na jaký jsou řidiči zvyklí z běžných modelů. Motoristů, kterým se právě taková kombinace jeví mimořádně atraktivní, každým rokem přibývá.
Toyota byla před dvanácti lety první, kdo přišel s nápadem takhle namíchat auto. Nikdo z konkurentů by v té době jistě nehádal, že si pseudoterénní RAV4 bez redukcí a uzávěrky diferenciálu v příštích letech koupí hned dva milióny lidí. A že značný podíl na tomto prodejním úspěchu první a druhé generace ravky budou mít ženy. Ty si z vysokého auta udržovaly dobrý přehled o dění na silnici a taky se jim výborně parkovalo, čemuž nahrávaly původně kompaktní rozměry karosérie.
Jenže právě s těmi je s příchodem třetí generace definitivně konec. RAV tentokrát narostl tolik, že poskočil o třídu výš. Plus třináct centimetrů do délky, osm do šířky a sedm do výšky jej už nepasuje na krále městské džungle, který zaparkuje v každé mezeře. Vypadá to, jako by RAV vsadil na své původní zákazníky, kteří z aktivního mládí přešli do středního věku. Jsou trochu usedlejší, převážejí dětské kočárky a chtějí více pohodlí.

Chytrá zadní sedadla
Vnitřní prostor novinky k rodinnému využití přímo vybízí. Zavazadlový prostor toyoty je zcela rovný, s nízkou hranou a bez nákladového prahu. Přední sedadla mají výborné boční vedení i tuhost včetně optimální délky sedáku. Ta zadní jsou tvrdší a dají se sklopit jediným pohybem táhla umístěného na boku kufru nad podběhem. A navíc - sedadla vzadu jsou posuvná a umožňují tak volit mezi místem kufru a prostorem pro nohy, který je i pro vysoké jedince naprosto dostačující. Ideální poměry ruší jen páté dveře. Nevyklápějí se vzhůru, ale kvůli zavěšenému rezervnímu kolu jako u ledničky - zleva do prava. Tohle řešení je při parkování bokem k chodníku přímo otravné. Kupodivu však japonským automobilkám prochází v zemích, kde se jezdí vpravo, už dlouhá léta. Dalším nedostatkem pátých dveří je jejich velká váha, protože je v nich ukryto rezervní kolo. To se projevuje ne zrovna tlumeným zvukem při zavírání a vždy jsem měl pocit, jako by se otřáslo celé auto.
Na sto procent nevyšla novince ani hra na luxus. Toyota má sice v zadních světlech namísto žárovek honosněji vyhlížející LED diody, v interiéru je ale tu a tam k vidění materiál ryze spotřební kategorie. A zatímco v některých autech řidič intuitivně pochopí ovládání palubních přístrojů, tady občas hledá pomoc v manuálu. Jisté velkosériové manýry vyvažuje RAV slušným zpracováním - například robustní dveře zaklapnete s vynaložením minimální síly. A k zahození není pověst vozu, se kterým nejsou problémy.

Jen krůček k řízení počítačem
Tajemná zkratka IADS ukrývající anglický název pro aktivní řízení (Integrated Active Drive System) je novinkou toyoty v oblasti bezpečnosti. Jejím základem je pohon všech kol s elektromagneticky řízenou spojkou na zadní nápravě. Ta nahradila původní mezinápravový diferenciál s viskózní spojkou. Rozděluje hnací sílu mezi přední a zadní kola - při běžné jízdě sto procent na předek, při problémech s trakcí v poměru 55:45. Ve spojení s ABS, ESP a elektrickým posilovačem řízení je systém kompletní a připravený zasáhnout v mezních situacích. IADS rozpozná smyk už v jeho zárodku a stabilizuje vůz přibrzděním jednotlivých kol. Na tom by nebylo nic převratného, kdyby tyto projevy ESP nedoprovázely "inteligentní" zásahy do řízení. Pokud řidič v panice otočí volantem na nesprávnou stranu, posilovač tímto směrem neobvykle ztuhne. A naopak - hladce jde točit ve směru, který je pro vyřešení situace příhodný. Zásahem IADS se řidič zachová intuitivně správně, aniž by tušil, že jej vlastně navedl počítač. Teoreticky by IADS mohl v krizi převzít řízení zcela, předpisy však zatím nepřipouštějí, aby řidič ztratil nad autem kontrolu.

Srovnání s konkurencí

Model	Toyota RAV4 2,2 D-4D	Hyundai Santa Fe 2,2 CRDi	Honda CR-V 2,2 i-CTDi
Rozměry (d/š/v) [mm]	4395/1815/1720	4675/1890/1725	4635/1785/1710
Rozvor [mm]	2560	2700	2630
Objem zavazadlového prostoru sedadla/sklopena [l]	586	528 / 1582	628 / 948
Objem motoru [ccm]	2231	2188	2204
Výkon [kW(PS)/ot/min.]	100 / 3600	110 / 4000	103 / 4000
Točivý moment [N.m] při ot/min.	310/2000 - 2800	335 / 1800 - 2500	340 / 2000
Maximální rychlost [km/h]	180	179	180
Zrychleni 0 - 100 km/h [s]	10,5	11,6	10,6
Spotřeba město/mimo město/kombinace[l/100 km]	8,1/5,6/6,6	9,6 / 6 / 7,3	8,2 / 5,8 / 6,7
Cena [Kč]	859 900	699 900	899 000

Slabší diesel stačí
Stejný objem 2,2 litru, ale odlišné výkony nabízí turbodiesel, který automobilka k novince nabízí. Jeho silnější verze má 177 koní a slabší, která byla i pod kapotou testovaného vozu, o 41 koní méně. Teoreticky není 136 koní pro těžké auto příděl, od kterého by řidič mohl očekávat nadprůměrné výkony. Toyota ale mile překvapí. V praxi jako by ji ani nezatěžovaly převody pohonu 4x4. Jediným subjektivním pocitem po týdenním testu je hlučnější traktorový zvuk motoru a to i po zahřátí. Na druhou stranu ale ochotně zrychluje a k tomu si řekne o nějakých šest a půl litrů nafty na sto kilometrů. Ravka s tímto motorem a šestistupňovou převodovkou je zpřevodována hodně do rychla – při normální jízdě v rozmezí 70-90 km/hod po okreskách vám bude stačit čtyřka, na rovných úsecích sem tam uživíte i pětku a šestku jsem řadil až na dálnici od 120 km/hod. výše. Není pak divu, že motor jezdí i při plném zatížení a razantnější jízdě za velmi slušnou spotřebu – viz. výše. Jednoznačně dobrá volba, zvlášť když verze 177 k je v nabídce jen ve špičkové výbavě za cenu přesahující milión korun. Slabší alternativa naproti tomu začíná už na 759 900 korunách, o dalších 50 000 méně stojí benzínové provedení s dvoulitrem a 112 kW.

A celkový dojem? Nová generace RAV4 dostala promyšlenější a větší interiér, klidnější podvozek a komfortnější odpružení. Zároveň působí konzervativněji než její dávná předchůdkyně. Třídveřová verze, která kdysi reprezentovala onu pověstnou štiku v rybníce, současné generaci chybí.