Toyota GR Supra – na silnicích působí jako zjevení

Podívali jsme se, jak funguje německá technika v japonském kabátku. Je pátá generace Supry tím pravým sporťákem, za kterého byste měli utratit téměř dva miliony korun? Pravověrní fanoušci japonských sporťáků se konečně dočkali, světlo světa v minulém roce spatřila nová GR Supra páté generace. Naživo je patrné, že při návrhu designu vycházeli pánové od Toyoty z předchozích modelů. Vezměme si třeba legendární 2000GT, na který se novinka odkazuje dlouhou kapotou a dvojitým vyboulením střechy. Přední i zadní partie novinky nám pak svým ztvárněním malinko připomínají čtvrtou generaci. Líbí se nám výrazné přední světlomety, které používají uspořádání se šesti LED zdroji s integrovanými ukazateli směru a světly denního svícení. Upoutají i standardně dodávaná devatenáctipalcová kovaná kola s tenkými paprsky, střídavě černými a leštěnými. Detail, který potěší.
Usedáme dovnitř. Nízká a štíhlá vodorovná přístrojová deska klade důraz na co nejlepší výhled přes čelní sklo, směrem dozadu však linie oken klesá a získat přehled co se děje kolem auta je tak náročnější. Přímo před řidičem vidíme projekční (HUD) displej, další spínače se nachází na tříramenném volantu. Samotný volant obšitý kůží se drží příjemně. V přístrojovém štítu koukáme na displej o úhlopříčce 8,8". Je dobře čitelný pohledem skrz volant, používá otáčkoměr s 3D efektem a indikátorem řazení uprostřed. Nalevo od otáčkoměru je digitální rychloměr, napravo pak informace systému palubního infotainmentu a navigace. Stručné a přehledné, tak to máme rádi. Na středovém panelu nápadně vyčnívá ovládací panel klimatizace, osazený dotykovými spínači s pamětí pro snadné ovládání. O něco výše je 8,8" centrální displej multimédií, kterému můžete zadávat příkazy pomocí dotykové obrazovky nebo otočného ovladače. Celý infotainment pochází od BMW, kde ho známe pod názvem iDrive. Funguje skvěle, takže proč ho nepoužít i tady. Nám se tohle řešení zdá jako naprosto logické a chválíme ho. Pochválit musíme i sedla. Čalounění v oblasti sedáku i horní části zad zahrnuje vycpávky pro výbornou oporu těla a sedadla používají integrované hlavové opěrky.
Pod kapotou šumí řadový šestiválec o zdvihovém objemu 3,0 litru s výkonem 250 kW a točivým momentem 500 Nm. Jednotka je přeplňovaná turbodmychadlem typu Twin-Scroll a podpořena systémem přímého vstřikování paliva a plynule proměnným časováním ventilů. Motoru sekunduje osmistupňová automatická převodovka ZF s bleskovým přeřazováním oběma směry a těsným poskládáním nižších převodových stupňů. Řidič může převzít kontrolu nad řazením pomocí pádel pod volantem; k dispozici jsou též jízdní režimy Normal a Sport, nastavitelné podle nálady řidiče nebo aktuálních podmínek. Nechybí ani funkce Launch Control. Takže zdroj síly by byl. Jak ale funguje zbytek? Velmi dobře. Technicky se novinka drží zaručeného receptu předchozích modelů. Pohon zadních kol, k tomu krátký rozvor, široký rozchod, nízké těžiště a tuhá karoserie. Další technickou vychytávkou je aktivní diferenciál. Ten je propojen s řídící jednotkou a v závislosti na jízdní situaci upravuje rozdělování hnacího momentu mezi kola po levé a pravé straně. Tohle všechno se podepisuje na vzorném držení stopy v zatáčkách a maximu možné trakce na suchém asfaltu. Auto máte díky přesnému a hodně přímému řízení vždy hezky pod kontrolou, což ostatně poznáte, pokud si vypnete stabilizaci a začnete dovádět. Supra ale umí být nejen zábavná. Při dlouhých jízdách vynikne poměrně komfortní nastavení odpružení. V praxi budete se Suprou jezdit za 12-14 l/100 km. A věřte nám, že za ten zážitek to rozhodně stojí. Ano, tohle auto není levné. Pokud si budete při konfiguraci auta trochu vybírat, můžete se lehce přiblížit hranici dvou milionů korun. A taková cena už otevírá dveře i konkurenci. Určitě se v ní ale před takovými úvahami nejdříve svezte. Pak už jí odpustíte úplně všechno.