Škoda Fabia Combi - jaká je s dieselovým motorem?

Asi se ptáte proč testujeme znovu novou Škodu Fabii v provedení Combi? Odpověď je jednoduchá. Před pár týdny testované kombi poháněné zážehovou čtrnáctistovkou neuspokojilo naše touhy. Nedokázalo nás oslnit svým projevem ani spotřebou. Proto jsme dnes sáhli po vznětovém tříválci, který slibuje příznivější spotřebu. Obě pohonné jednotky nezapomeneme porovnat závěrem testu a řekneme si, zda do Fabie volit raději benzín nebo naftu. A teď rovnou přeskočíme dvě klasické kapitoly (interiér, exteriér) a vrhneme se rovnou na slavný diesel TDI-PD.

Motor: úsporný ale ...

Vznětový tříválec je pro Fabii dostupný ve dvou výkonnostních verzích (51 kW a 59 kW). My měli "štěstí" a k testu dostali silnější variantu. Ta dosahuje udávaného maxima při 4000 otáčkách a nejvyšší točivý moment vrcholí hodnotou 195 Nm při 2200 otáčkách. Tyto parametry stačí na zdolání stokilometrové rychlosti za 13,7 s a dosažení maximální rychlosti 173 km/h, přičemž výrobce slibuje kombinovanou spotřebu 4,6 l/100 km. Po otočení klíčku se Fabie vydatně otřepe jako filmový oslíček a za doprovodu traktorového zvuku motor vydatně informuje o své přítomnosti pod kapotou. Tříválec vznikl odebráním jednoho válce z devatenáctistovky, která již sama o sobě nepatří mezi příliš kultivované motory. Proto se ani při jízdě klapot neodporoučí do povzdálí a poslech poddimenzovaného a ukřičeného rádia v běžných cestovních rychlostech je vcelku nemožný. Motor je téměř do dvou tisíc otáček mrtvý, až poté razantněji nabírá síly. Přísun výkonu netrvá dlouho a při dosažení 4000 otáček následuje strmý výkonnostní propad. Včasné přeřazení je proto nutností.

Tříválec pro běžné popojíždky stačí. Dokonce i na okresce neni Fabie 1.4 TDI-PD výraznější brzdou. Udržet na dálnici za plného obsazení stotřicítku může být problém, často si tříválec žádá o podřazení na čtvrtý rychlostní stupeň. Na pětku motor točí při 130 km/h rovné tři tisíce otáček. Dosáhnout maximální udávané rychlosti vyžaduje na německé dálnici trpělivost. Ve středních otáčkách motor vydává divné zvuky (chrochtá, sýpe atd.), produkuje vibrace a rezonuje. Tento motor považuji v současné době za podprůměrný agregát. A to se již dostáváme ke spotřebě, které jsme se věnovali zde.

(+) spotřeba
(-) nekultivovaný chod
(-) vibrace
(-) hluk

Jízdní vlastnosti: hluk a málo komfortu

U Fabie vybavené zážehovou čtrnáctistovkou jsem si ztěžoval na její letargický projev. To jsem netušil, co bude následovat po převzetí klíčků od vznětové verze. Rachotu od přední kapoty jsem nebyl ušetřen ani při jízdě konstantní rychlostí. Navíc samotná jízda s tímto motorem vyžaduje svá specifika (alá dodávka). Jízdní vlastnosti Fabie nejsou špatné, přesto si testovanou Fabii neumím představit jako rodinný dopravní prostředek. U malého rodinného kombi bych očekával komfortněji nastavený podvozek, který lépe pohlcuje četné nerovnosti českých komunikací. Nastavení je příliš tvrdé a na nerovném povrchu prodloužená záď odskakuje, což není zrovna příliš příjemné. Po zdolání obvyklé testovací trasy dlouhé 200 km jsem vystoupil z Fabie celý roztřesený a vyklepaný (např. Peugeot 207 SW nebo i dokonce Mazda2 nabízejí o mnoho vyšší komfort !!!). Prostě a jednoduše, Fabie první generace dovedla poskytnou v oblasti komfortu o mnoho více.

Při řízení mi vadilo několik věcí. Za prvé to byla loketní opěrka, kterou lze využít doopravdy jen při jízdách po dálnici, kde není nutné příliš řadit (jinak překáží). Další protivnou věcí bylo umístění pedálů spojky a brzdy. Ty jsou příliš blízko u sebe. Akustickou pohodu v interiéru se mi nedařilo nastolit ani se špunty v uších. Dále bych u nového vozu nečekal drnčení obložení "áčkového" sloupku, který se pravidelně rozdrnčel při zhruba 2500 otáčkách. Pro předjíždění je nutné počítat s delším časovým úsekem a rychlým řazením.

(+) řízení
(+) řazení
(+) dovednosti podvozku na kvalitním rovném podkladu
(-) příliš tvrdé nastavení podvozku
(-) brzdy

Srovnání: 1.4i vs. 1.4 TDI, aneb co doporučit?

Benzínová čtrnáctistovka byla alespoň kultivovaná. Nevynikala uchu lahodícím zvukem, přesto oproti vznětovému tříválci byla balzámem pro duši, resp. pro uši. Benzínovému motoru jsem v minulém testu vytýkal jeho letargický projev a nechuť jít do otáček spolu s vysokou spotřebou. To u tříválce nehrozí, přesto spektrum využitelných otáček se snížilo na necelé dva tisíce. A to je pro běžnou pohodovou jízdu málo. Proto počítejte s nutností velmi častého řazení. Jízda po městě na řtvrtý rychlostní stupeň připomíná útopický sen, motor je podtočený a žádá si svým zvukovým projevem a rozklepáním o podřazení na "trojku". Na druhou stranu umí být v běžném provozu celkem úsporný. Osobně bych nevolil ani jednu čtrvnáctistovku. Méně náročným řidičům s omezenými financemi bych doporučil silnější zážehovou dvanáctistovku HTP a těm movitějším benzínovou šestnáctistovku, která je výkonnostně optimální pohonnou jednotkou.

Závěr: ten motor ...

Za volantem vznětové Fabie jsem strávil rovný týden. Často jsem se za doprovodu klapotu tříválce sám sebe ptal, kdo si tento automobil může koupit? Začal jsem tedy hledat pozitiva. Fabia je především ve své třídě prostorným vozem, který nabízí úctyhodný zavazadlový prostor, solidní zpracování a především relativně úsporný provoz. Také nabízí bohatou příplatkovou výbavu a možnost individualizace. Pokud patříte mezi ty, co preferují velký kufr a každou jízdu se pokoušejí o zlomení rekordu v dosažené spotřebě za doprovodu vydatné zvukové kulisy, kupte si dnes testovanou Fabii Combi. Požadujete-li po Fabii solidní výkon spolu s tichým provozem, sáhněte po benzínové jedna-šestce. Pokud se Vám Fabie nelíbí a vyžaduje komfortněji nastavený podvozek, sáhněte po větší ojetině nebo se obraťte ke srovnatelné konkurenci.