Fiat Croma - proč nestačí na konkurenci?

Prodat za první pololetí letošního roku pouze 16 automobilů ve střední třídě znamená v celkovém pořadí v tomto segmentu 28 místo. Co stojí za neúspěchem modelu Croma italské automobilky Fiat? Vysoká pořizovací cena, pošramocená pověst nebo špatné jízdní vlastnosti? Proč se bohatě vybavená Croma neprodává stejně dobře jako ostatní konkurenti nebo její předchůdkyně, které se po světě prodalo na téměř půl milionu exemplářů?

První a druhá generace Cromy sjížděla z výrobních pásů od roku 1985 do roku 1994, která byla výsledkem spolupráce celkem čtyř automobilek (Fiat, Lancia, AR, Saab). Facelift doznala v roce 1989 a druhá generace přišla o dva roky později. Takové štěstí bohužel nemá současná generace tohoto modelu znovu vyráběného, které sázka na osvědčené jméno prostě nevyšla. Nová Croma je určena rodinám pro pohodlné cestování. Je mixem středně velkého kombi a vozu kategorie MPV.

Karoserie: v duchu současných modelů

Omlazovací kůra znamenala pro Cromu naklonování přídě z modelu Brava. Dle mého názoru nové čelní partie řadí Cromu o třídu níže, což je škoda. Vysoká stavba karoserie s nízkou přídí působí tak nějak zvláštně. Změnu doznal i zadní nárazník včetně několika detailů. Croma s délkou 4 783 mm poskytuje díky solidnímu rozvoru 2 700 mm dostatek prostoru čtyřem cestujícím a jejich zavazadlům.

(+) bezpečnost (5* v Euro NCAP)

* Ceny uvedené před závorkou jsou akční a platí od 1.7.2008 do odvolání, v závorce je uvedena běžná ceníková cena

Interiér: zaměřeno na kvalitu

Kabina Cromy skloubí eleganci, jednoduchost, příkladnou ergonomii a hlavně dostatek komfortu. Palubní deska je přehledná a nápaditá. Středový panel je vyvýšen do prostoru a tímto řešením odkazuje na vozy kategorie MPV (řadící páka je umístěna na konci středového panelu, který disponuje klasickým spektrem ovladačů). Za trojramenným volantem nalezneme přístrojovou kapličku ukrývající klasické kruhové ukazatele spolu s displejem palubního počítače. U toho potěší celá řada sledovaných parametrů a navíc ve dvou sledovaných sadách (Trip A, Trip B). Bohužel mezi těmito sadou A a B nelze přepínat, a tak je řidič doslova nucen se po každé promačkat až k požadovaným údajům.

Startování probíhá elekronickým klíčem, který se zasunuje atypicky do zdířky na středovém tunelu. Kupodivu jsem si na toto řešení velmi rychle zvykl a nyní ho považuji za nesmírně pohodlné. Komfortní přední navíc vyhřívaná kožená sedadla lze elektricky seřídit. Chybí jim boční vedení, navíc se sedí celkem vysoko, což usnadňuje nastupování a výhled. Zadní cestující poskytují dostatek komfortu a prostoru. Omlazovací kůra znamenala zlepšení dílenského zpracování. V interiéru tentokráte nenalézáme v této oblasti žádné větší nedostatky. Zavazadlový prostor ve standardním uspořádání nabízí objem rovných 500 litrů. Ten lze při sklopení zadní opěradel zvětšit až na hodnotu 1610 litrů. Bohužel se nedočkáme rovné ložné plochy a nízké nakládací hrany.

(+) dvojité dno zavazadelníku
(+) prostornost
(+) pohodlná sedadla
(-) po sklopení sedadel nevzniká rovná ložná plocha
(-) méně odkládacích ploch

Motor: vrchol nabídky, aneb pětiválec v akci

Cromu jsme k testu obdrželi s vrcholnou výbavou a vrcholnou motorizací. O pohon se staral nejsilnější vznětový pětiválcový agregát 2,4 Multijet s čtyřmi ventily na válec. Tato pohonná jednotka je schopna vyprodukovat výkon 147 kW (200k) při rovných 4000 otáčkách. Maximální točivý moment dosahuje hodnoty 400 Nm již ve dvou tisících otáčkách. Tyto hodnoty stačí ve spojení s automatickou šestistupňovou převodovkou na pokoření stovky za 8,5 vteřiny a dosažení maximální rychlosti 216 km/h. Samotný agregát se vyznačuje hlučnějším projevem od kterého je kabina dostatečně izolována. Pod plným plynem vydává ve vyšších otáčkách příjemně jadrný zvuk podobný benzínovému motoru, což jen mohu pochválit. Pokud Vás zajímají hodnoty průměrné spotřeby, odkáži Vás na nedávný test spotřeby.

Jízdní vlastnosti: komfort sobě vlastní

Těžký diesel ovlivňuje jízdní vlastnosti zejména v zatáčkovitém terénu. Nejsilnější stránkou Cromy je cestování po dálnici na dlouhé vzdálenosti. Při těch dovede řidiči i posádce poskytovat znamenitý komfort a odpovídající výkon pro rychlé přesuny. Cromě nedělá problém ani velmi rychlá jízda. Při té je stále stabilní a posádku dobře izoluje od dění kolem. Problémy začínají u spěchajícího řidiče hned po opuštění dálnice. Zatáčky Croma příliš nemiluje, a tak je řidič nucen ubrat plyn. Při "normální" jízdě se Croma chová předvídaně, v extrému dlouho neutrálně, poté nedotáčivě. Rychlé změny směru nejsou pro Cromu problém ani to pravé ořechové. Croma není na ostrý jízdní styl stavěná. A je to dobře. V současné době tvrdých podvozků je vyjímkou, která mi připomíná chování Citroënu C5. Je však tišší a méně se naklání. Vysoká stavba karoserie nemá ráda zejména hrboly v rychle projížděných obloucích. Pokud patříte mezi klidnější řidiče, vyznavače pohodlí a prostě potřebujete zdolávat dlouhé vzdálenosti, je toto kombi na pomezí segmentu MPV určené právě pro Vás.

Řazení automatické převodovky odpovídá pohodlnému zaměření automobilu. Žádne rychlé změny jednotlivých stupňů nejsou ani očekávány. Převodovka je zaměřena na účinnost a spotřebu. Brzdy fungovaly znamenitě.

(+) podvozek /filtrování nerovností a poskytovaný komfort/
(+) výborné odhlučnění kabiny
(-) odtažité řízení
(-) vyšší hmotnost

Závěr: dobrá, ale drahá volba

Hledáte-li nenápadný křižník, který pojme vaši rodinu včetně psa a zavazadel, klidně sáhněte po tomto italském voze. Po modernizaci v letošním roce doznala Croma řady změn a kvalita dílenského zpracovaní šla rapidně nahoru. Testovaná Croma je právoplatným kombi střední třídy které nelze vytknout příliš neduhů. Modernizovaná Croma je již teď nedoceněným vozem. Na druhou stranu mi cena atakující milion korun přijde ve srovnání se současnými konkurenty vzhledem k pošramocené image příliš nadsazená.