Prémiové městské crossovery - kategorie aut, po kterých je stále větší hlad. A protože zájemci neváhají za takové auto platit ani hodně přes milion korun, jejich řady se dál a dál rozšiřují. Po deseti letech tak přichází na trh druhá generace Range Roveru Evoque.
Design první generace Evoque byl doslova
legendární. Ostatně na trhu se úspěšně pohybuje už od roku 2008. Takovou výdrží se dnes může pochlubit málokterý vůz. Koncept založený na minimalismu a prvotřídní kvalitě zkrátka nestárne. I proto se nová generace liší jen v detailech. Linie jsou ještě jednodušší a čistší než byly. Novinka dostala užší masku i světla. Mimochodem nové Matrix LED světlomety s automatickými dálkovými světly fungují na jedničku. Přídi dominuje výrazný nárazník a dostala nás taky obří 21´´ kola. Připlatíte za ně, ale stojí za to. Co se rozměrů týče, narostl model mezigeneračně na délku o 16 mm. Rozvor je pak
delší o 22 mm. Ve srovnání s předchozí generací, dostal Evoque taky zasouvací kliky.
V interiéru nás zajímal především prostor vzadu. Největší slabina první generace je ta tam. Prodloužená délka vozu a rozvor se podepsaly n
a prostoru pro cestující vzadu zásadně. Místo před koleny už není žádným kompromisem. Vejdou se spolehlivě i dospělí. Posez za volantem je maximálně komfortní díky velmi dobrým sedadlům a širokým možnostem jejich nastavení. Jinak stejně jako venku, vládne i v kabině minimalismus. Jednoduché linie, prvotřídní zpracovaní a nejlepší materiály jsou tu samozřejmostí. Stejně hodnotně působí i dvě nad sebou umístěné desetipalcové dotykové obrazovky na středovém panelu. Dohromady tvoří poměrně složitý systém
Pro Touch Duo. Vyžaduje docela hodně cviku, než se s ním nováček skamarádí. My už jsme ho vyzkoušeli dříve, takže jsme jen na parkovišti trochu osvěžili svoje znalosti a bylo hotovo. Palec dolů dáváme za pomalou odezvu horního displeje. Prodlevy v odezvě v autě za téměř dva miliony? To je hodně
špatný vtip. Velkou radost nám naopak v kabině dělala novinka zvaná Clearsight. Tedy zpětné zrcátko, které doslova promítá situaci za autem, i když máte na zadním sedadle dvoumetrového pasažéra nebo zavazadelník napěchovaný až do stropu. Mimochodem, zavazadelník je v rámci segmentu vysoko nad průměrem. Se svými 591 litry patří ke špičce.
Pod kapotou testovaného vozu se ukrýval druhý nejsilnější
mild-hybridní pohon P250, který se chlubí výkonem 183 kW. Točivý moment je naladěný na hezkých 365 Nm. Jestli ho za něco můžeme pochválit, tak je to pružnost. Dvě tuny hmoty dostane z nuly na sto kilometrů v hodině za 7,5 vteřiny a v celém spektru otáček reaguje na sešlápnutí plynu poměrně rychle. To samozřejmě něco stojí. V případě Evoque P250 se bavíme o deseti a více litrech na 100 km. Ve srovnání s výrobcem udávanou spotřebou (7,7 l) je to hodně jiná písnička. S devítistupňovou automatickou převodovkou naopak spokojeni nejsme. Není dobře naladěná a svými
pomalými reakcemi v reálu ubírá jinak silnému pohonu na dynamice.
A jízdní vlastnosti? Ačkoli se tu celou dobu bavíme o městském crossoveru, je Evoque našlapaný
terénními vychytávkami, které nemá ledajaké velké SUV. Třeba brodivost 600 mm, světlá výška hezkých 212 mm nebo režim pro jízdu v lese i v písku. Je ale otázkou na kolik je většinový zákazník využije. Podvozek je primárně laděný na komfortní notu, což je v terénu fajn věc. Nicméně pružný motor, který by se rád vrhnul i ve větších rychlostech do zatáček se musí potýkat se značnými náklony a omezenou stabilitou. Evoque je zkrátka a dobře auto naladěné
na pohodu. Význam takto silného motoru nám v tomto případě uniká. V testovaném kousku jsme se díky dostatku kilowatů zbytečně snažili o dynamickou jízdu, která si s pohodářským konceptem Range Rover Evoque prostě nesedí.
Nový Evoque je mimořádně designově zdařilý. Také v kabině všechno šlape,
jak švýcarské hodinky. Zásadní problém vidíme v kombinaci naladění Evoque s testovaným silným motorem. Ten má totiž ambice, které se s pohodářským konceptem neslučují.
+ luxusní design
+ prostornost
- špatně vyladěná převodovka
- silný motor k naladění Evoque nesedí