Autor dotazu: | Lucie Weissová |
Značka, model: | Škoda Octavia |
Bližší označení: | 1,6l |
Rok výroby: | 1997 |
Palivo: | benzín |
Výkon v kW: | 55kW |
Kód motoru: | - |
Popis závady: | Dobrý den, hledáme s automechanikem závadu na mém voze, nejprve se předpokládalo, že jde o čerpadlo, ale pravděpodobně tomu tak není. Automobil jde nastartovat, vše funguje, jak má, zdá se bez problémů, ale když přidám plyn, automobil se začne dusit a zhasne. Musí se držet v extrémních otáčkách, aby se rozjel. Z výfuku jde pak šedý kouř a prská špínu. V listopadu se měnila kliková hřídel a v září či říjnu všechny kapaliny včetně oleje. Prosím o radu, na co se zaměřit nebo co by mohlo být v nepořádku, potřebuji automobil opravit opravdu co nejdříve. Děkuji za odpověď. S pozdravem, Lucie Weissová |
Kód chyby určené na diagnostice: | |
Typ diagnostického přístroje: | |
Kroky učiněné pro odstranění chyby + následky: |
Odpověď:
Vážená Lucie,
Vaše závada se po přečtení zadání a výsledků Všeho bádání zdá býti velmi snadná. Mám celkem 3 nápady, co by popisované chování motoru mohlo způsobovat po vyloučení překážky na straně dodávky paliva.
Začnu od té, podle mého názoru, nejméně pravděpodobné příčiny problému, avšak úplně vyloučit jej nelze. Jde o závadu na snímači teploty motoru, který může být poškozen nebo je závada na přívodní kabeláži popřípadě na konektoru. Ve velké většině případů je za závadu zodpovědný pouze špatný kontakt. V horším případě pouze zkresluje informace, takže je velmi obtížné jej najít. U teplotního čidla na bázi termočlánku (s měnící se teplotou se mění odpor snímače) je tento problém dvojnásobný. Mnohdy se stane, že přerušenému vedení nebo poruše snímače odpovídá nějaká hodnota odporu a té zase naopak odpovídá teplota. Velmi často je přiřazena nízká teplota, takže se ECU chybně domnívá, že je motor studený a podle toho dávkuje palivo. Množství paliva může dosáhnout horní meze zápalnosti, což provází dušení motoru nebo běh na nižší počet válců. Přidáním plynu naopak má motor tendenci zhasnout. V žargonu se tomu říká, že se motor „přechlastává“. Tomu by odpovídalo i vzezření a zápach spalin.
Nicméně tady to vypadá na nějakou překážku, a teď myslím skutečně fyzickou překážku, v sacím nebo výfukovém kanálu. Spíše bych se zaměřil na výfukovou soustavu, neboť překážka na straně sání se neprojevuje dušením motoru, ale spíše tendencí ke zhasnutí při neopatrné manipulaci se spojkovým pedálem. Při uvedení vozidla do pohybu se projevuje neochotou jet, což je pravděpodobně stejný příznak, jako když se ucpe něco ve výfukové soustavě.
Správné navržení výfukové soustavy má obrovský vliv na chování motoru. Nehodlám se tady rozepisovat o tom, že se výfuková soustava ladí, neb fyzikálně ji namodelovat za pomocí výpočetní techniky je zatím velmi obtížné, spíše nemožné. Mnozí mladí nadšenci si vymění zadní tlumiče, ne-li pouze koncovky s vidinou nějakého získaného koně na výkonu. Bohužel musím konstatovat, že jediné co reálně zvýší, je hladina hluku. Nelze ani vyloučit, že se naopak zvýšenou tlakovou ztrátou o nějakého koně připraví. Klíčové slovo je tady tlaková ztráta, se kterou se při návrhu motoru počítá. Pokud se časem zvýší buď zásahem řidiče nebo opotřebením katalyzátoru, motor nezůstane bez odezvy. Je možné, že je zanesený nebo spálený katalyzátor a tím došlo k poměrně zásadnímu zvýšení tlakové ztráty. Dále je možné, že se v některém z tlumičů uvolnila tlumící výstelka ze skelné vaty a letící spaliny ji vtlačily do výfukového potrubí, kde teď brání průchodu spalin.
Možná Vás napadne, jak je možné, že nastartování a volnoběh je zcela v pořádku. Je to relativně snadný mechanismus. Tlaková ztráta roste se čtvercem rychlosti vycházejících spalin. Při volnoběhu je spáleno přibližně 0,8 l benzínu za hodinu, čemuž odpovídá malý objem spalin, a přestože se vlivem ztráty vzduje tlak za spalovací komorou, nedosáhne ještě takové hodnoty, aby to bylo postřehnutelné. Ovšem v okamžiku potřeby výkonu, což je zejména rozjezd nebo akcelerace, se objem spalin zněkolikanásobí, čímž vzroste rychlost a kvadraticky pak hodnota tlakové ztráty. Množství spalin přitékajících k místu „zúžení“ je větší než za místem zúžení a začne se vzdouvat tlak (snadno si představíte nádobu s vodou, když máte vyšší přítok než odtok. Hladina začne růst...). V určitém okamžiku už je protitlak (vzdutý tlak) tak vysoký, že spaliny už neproudí ven z válce po otevření výfukového ventilu, ale stlačují se v celém potrubí až po místo problému až do uzavření ventilu. Velká část jich zůstane stlačená ve válci a s pohybem pístu k dolní úvrati expandují. Pokud je tlak spalin ve válci v dolní úvrati vyšší než sací tlak, nedojde k nasátí čerstvé směsi s hořlavinou nebo je jí velmi málo a píst potom nekoná práci. A to je přesně to dušení, čím více plynu, tím je motor ochotnější zhasnout. Motor se Vám podaří bez zátěže roztočit na vysoké otáčky, neboť k tomu není zapotřebí tolik paliva, jako uvést vůz do pohybu a motor odpor v potrubí je schopen překonat (protitlak je ještě nízký). Rozjedete se potom díky kinetické energii motoru z jeho rychle se pohybujících a rotujících částí. V tu chvíli spíše funguje jako setrvačník. Pokud se Vám podaří uvést vozidlo do pohybu, zkuste při zařazené rychlosti pustit všechny pedály. Možná si to motor nechá líbit a vozidlo pojede, aniž by měl motor sklony zhasnout. Zkuste jemně přidávat plyn s přeřadit na druhý stupeň a zase pustit všechny pedály, na rovině by ještě tohle měl motor zvládnout (bez klimatizace a ostatních zařízení). Pak postupně zrychlujte a sledujte chování motoru. Napřed přestane pozvolna táhnout a s větším sešlápnutím plynu se začne dusit. Po uvolnění plynového pedálu se zase vzpamatuje a nezhasne a auto se udrží v pohybu. Pak jde s největší pravděpodobností o ucpaný výfuk a nechte jej svého mechanika prohlédnout.