Prvních 23 tis. km s novou Imprezou

Vlastníte vůz značky Subaru? Podělte se s ostatními o své zkušenosti ZDE!

Impreza, kterou jsem pořídil, je v základní výbavě, která čítá: trvalý pohon všech kol Symetrical AWD, redukční převodovku, 6 airbagů, ABS, ESP, VDC, BDA, všechna okna a zrcátka v elektrice, automatickou klimatizaci, asistenta rozjezdu do kopce, vestavěné rádio s CD a MP3, posilovač, nárazníky, zrcátka i kliky dveří v barvě karoserie, brzdové kotouče na všech kolech, palubní počítač, výškově stavitelnou sedačku řidiče, centrál na dálkové ovládání, spoiler nad 5. dveřmi, litá 16“ kola a další nepodstatné věci.
Jak můžete vidět, kupující nemá příliš důvodů si k této „základní“ výbavě něco dokupovat, což bývá špatným zvykem zejména evropských automobilek. Já tedy připlatil pouze za lepší hudbu, parkovací senzory, zvýšenou loketní opěrku, ozdobnou koncovku výfuku a hliníkovou hlavici řadicí páky (nedoporučuji, v zimě příšerně studí). Celkem suma sumárum 630 000,- Kč. Jasně, mohl jsem mít „octávku v dehtu v metle a na hlínách“, ale subaristi vědí. :o)
První, co musím na autě zhodnotit, je určitě vnější design. Při svém uvedení na trh nová impreza vzbudila velký rozruch (negativní), zejména mezi fanoušky značky. Musím se přiznat, že první fotky mě taky zrovna do křesla neposadily, nicméně situace je zásadně jiná, vidíte-li vůz naživo. Nevím proč, ale impreza je neuvěřitelně nefotogenická a v reálu je to docela pěkné auto. Hlavní problém vidím v tom, že je design radikálně odlišný od předchozí generace, a to hlavně tím, že se jedná o karoserii typu hatchback. Postavíte-li vedle sebe současnou a minulou generaci, zjistíte, že ta starší má rozhodně více osobitosti. Zejména přední partie jsou u nové generace hodně baculaté a ničím nevynikají. Je ale otázkou, proč tyto generace stavět vedle sebe. Když si totiž odmyslíte historii a budete brát novou imprezu samostatně, pak se vám bude zamlouvat.
Přesuňme se do interiéru. Tady je oproti předchůdci znát výrazný pokrok. Interiér v černostříbrnošedivém provedení vypadá moderně a hlavně je vše výborně po ruce. Plasty jsou tvrdé, nicméně vypadají hodnotně a velice dobře se udržují. Zpracování je vynikající, spáry mezi plasty minimální. Ergonomie je naprosto dokonalá, za volantem si najde pohodlnou pozici každý, neboť výškově je stavitelná sedačka i volant, ten navíc i podélně. Všechna tlačítka jsou v dosahu s minimálními ovládacími silami a s jednoznačným krokem a hlavně! Tlačítek není moc, tak jednoduché ovládání aby člověk dnes pohledal, všechno je jasné na první pohled i člověku, který v subaru v životě neseděl a nemusí kvůli tomu studovat 100stránkový manuál.
Středový tunel netlačí do pravé nohy řidiče, kraťoučká řadicí páka je výborně po ruce. Sedadla jsou pohodlná, trošku měkčí, než jsou zvyklí koncernoví uživatelé. Po 400 km dlouhé trase vás z nich záda nebolí. Prostoru je dost, jak vpředu, tak vzadu. To ovšem neplatí pro kufr, neboť zde se platí daň za koncepci pohonu 4x4, která je samozřejmě prostorově náročnější než klasická koncepce, a tak je zavazadelník hodně mělký. Pozitivum však je, že po sklopení dělených sedaček vznikne rovná podlaha, přístupnost je rovněž vynikající.
K funkci interiéru mám i dvě závažné připomínky. První se týká fungování ventilace. Výdechy jsou klasicky na krajích palubní desky a pak také ve středu. Ty krajní jsou bez připomínek, ale ty prostřední nejdou uzavřít a mohu vás ubezpečit, že používáte-li klimatizaci v automatickém režimu a venku je vedro, pak právě tyto středové výfuky „funí“ jako o život. Vám tedy nezbývá než poslat směr vzduchu na manželku (což neuděláte), nebo mrznout sám. Jisté řešení je ještě poštelovat vývody hodinářskou prací tak aby proud vzduchu šel mezi přední sedačky, nicméně i tak vám bude umrzat pravá ruka. Výhodou je, že jsem se naučil nedržet pravou ruku pořád na fofrklacku, ale hezky pěkně na volantu, ale pak nevím, proč jsem si připlácel za zvýšenou loketní opěrku.
Druhá připomínka ani tak nemíří k vozu jako takovému, ale k tomu, kdo vymyslel, že firma odvádějící DPH, když jej chce odečíst, musí i z osobního auta udělat náklaní. Přijde mi naprosto absurdní, že společnost která vytváří nějaký produkt, který státu na DPH přináší, v našem případě desítky milionů ročně, musí, aby mohla využít odpočet DPH, podstupovat toto martirium. V mém případě se totiž plasty v zavazadelníku, přepážka a jízda spolu nemají rády. Ten koncert, co se zezadu ozývá, by probudil i mrtvého a obávám se, že já za chvíli také budu vraždit!
Nyní přejděme k motoru. V mém případě se jedná o atmosféricky plněný zážehový agregát o objemu 2,0 litru a výkonu 110 kW (150 k). Co je však ještě důležitější, je nejvyšší točivý moment, který je takřka 200 Nm (197) a je k dispozici na benzinový agregát velmi nízko, již ve 3 200 otáčkách. Motor je typu boxer, kdy písty pracují naležato proti sobě. Výhody jsou kompaktnost motoru s velmi nízkým těžištěm, což zlepšuje jízdní vlastnosti, absence vibrací, vyrovnaný chod a krásný sytý zvuk.
Motor táhne velmi dobře již z nízkých otáček, vzhledem k nízko položenému maximu točivého momentu jej není třeba při běžné jízdě vytáčet, ve vyšších otáčkách okolo 5 000 se objevuje výkonová špička doprovázená mohutným, ale příjemným, zvukovým doprovodem. Červené pole začíná na 6 500 otáčkách.
V reálném provozu je dynamika na velmi solidní úrovní, výkonu je tak akorát, samozřejmě cítíte z celého auta, že je stavěno i na jiné siláky pod kapotou… Při potřebě opravdu dynamické jízdy je nutné začít hodně řadit a vytáčet motor k maximu, jde samozřejmě o „benziňák“.
Důležitým faktorem, který rozhoduje o dynamice a hospodárnosti provozu, je určitě převodovka. Tedy krátce, v mém případě se jedná o přímo řazenou pětistupňovou převodovku s mimořádně kratičkými dráhami řazení, která se v kulise pohybuje velice přesně, ale je potřeba trošku přitlačit na ovládací síly. Odstupňování je zdařilé, nicméně si myslím, že by motor v klidu unesl i šestku, která by pomohla k hospodárnějšímu provozu.
Když už byla řeč o hospodárnosti, je zde potřeba zmínit spotřebu. Subaru nikdy nevynikalo bůhví jakou úsporností, zejména ve spojení zážehové motory + stálý pohon všech kol + hmotnost, nicméně vývoj šel dopředu i u této konzervativní značky. Papírové hodnoty jsou 8,4 l a upřímně řečeno, prvních 5 000 km to číslo znělo dost utopicky, nicméně teď mám najeto 20 000 km a má dlouhodobá průměrná spotřeba dle PP je 8,8 litru Naturalu 95 na 100 km při mé ne nijak zvlášť úsporné jízdě. Přitom 100 % času strávím buď ve městě, nebo na dálnici. Opravdu příznivá hodnota. Mimo město se dá běžně jezdit okolo 7 litrů, naopak když ženete vůz stálou rychlostí po dálnici a atakujete přitom konstrukční rychlost vozu, pak počítejte se spotřebou okolo 11,5 litru. Při běžné jízdě po dálnici při tachometrových 150 km/h jste na 9 litrech.
Přes spotřebu se tedy pomalu se dostáváme k jízdě, což je samozřejmě ten hlavní důvod, proč se impreza kupuje. Tato nová generace je, světe div se, neuvěřitelně komfortním vozem! Asi se teď většina lidí bude divit, proč vyzdvihuji u sportovně laděného hatchbacku zrovna komfort, ale míra potlačení hluku, úroveň filtrování nerovností a sotva znatelné rázy od kol při přejezdu nerovností vám doslova vyrazí dech. Na druhou stranu si ale impreza zachovává úžasné jízdní vlastnosti dané zejména koncepcí pohonu, nízkého těžiště a hmotnostní vyvážeností, kdy je hmotnost vozu rozložena na nápravy jak v příčném směru, což je vcelku obvyklé, tak ale i v podélném směru, což je celkem raritou. V reálu se potom tato směsice komfortu a úžasných jízdních vlastností projevuje tak, že vjedete do jakékoliv zatáčky rychlostí, o které si myslíte, že je naprosto na hranici fyzikálních možností čehokoliv na 4 kolech, impreza se nakloní, až máte strach, pneumatiky se zakousnou do asfaltu a zatáčku s přehledem vykrouží! Mohu vás ubezpečit, že každá jízda zatáčkovitou tratí způsobí divné pohledy protijedoucích řidičů, neboť vy se smějete na celé kolo. Tento vůz je navíc naprosto imunní vůči řidičským chybám, dovolí vám opravdu hodně, standardní ESP zasahuje, až když je to skutečně nezbytné, a navíc jde 100% vypnout, ne jako u většiny konkurence, kde se opět zapne po překročení továrnou nastavené rychlosti.
Největší legraci si potom s imprezou užijete, když jsou zhoršené adhezní podmínky. Nemusí být zrovna sníh, toho si já, bydlící v ohromující nadmořské výšce atakující hranici 250 m. n. m. zrovna moc neužiji, ale stačí, když naprší. V tu chvíli je mi absolutně jedno, že mám malý kufr, a spotřeba jde nahoru... :o)

Suma sumárum, stále se jedná o auto pro individualisty a prodejní žebříčky, zejména v Česku, nikdy trhat nebude. Uživatelsky je však nová generace o mnoho vstřícnější, zejména praktičtější karoserií a nabízeným komfortem, zároveň však jízdy chtivé zájemce nepřipravuje o famózní jízdní zážitky podpořené skvělou trakcí za jakýchkoliv podmínek. Dlouhodobě kritizovanou spotřebu se automobilce také podařilo vcelku vyladit, neboť já jsem s dlouhodobým průměrem 8,8 spokojený a myslím, že jiná auta se 150koňovými zážehovými motory na tom nejsou o moc lépe i bez pohonu všech kol.