Porsche 911 Turbo - zkušenosti majitele po 4 letech

Porsche 911 - tato ikona spatřila světlo světa v druhé polovině padesátých let 20. století. První z entuziastů, který si ji mohl spolu se svým čerstvým řidičákem pořídit, letos oslaví 70ku.. I pro mě to byl odjakživa sen a postupem doby jsem se přes měřítka 1:43, 1:24, atd. dostal v roce 2004 k velikosti 1:1. Konkrétně se jedná o typ 996 Turbo. Prodejce v Mnichově mě přesvědčil, že vůz by měl mít navíc ještě rodokmen nebo nějakou solitérní výbavu. V tomto případě se jednalo o ani ne dvouleté auto Maxe Emanuela, Prince von Turn und Taxis. Pan šlechtic si auto ve slušivé šedivé metalíze nechal dovybavit červenou kůží v interiéru. Zprvu jsem o tom nechtěl ani slyšet, ale nyní, věřte mi, se mi tato kombinace líbí velice. Tachometr ukazoval necelých 20 tis. km.

Motor je vodou chlazený, přeplňovaný šestiválec o objemu 3.600 kubíků. Dává 420 koní a 560 Nm točivého momentu. Měl jsem možnost pečovat ve své garáži o slušnou řádku silných vozů (namátkou Sierra XR4i, Nissan 300ZX, Mitsubishi 3000GT, BMW 850i, Jaguár XKR), projet se v dalších u příležitosti předváděcích jízd (Mercedesy SL, Lamborghini Gallardo), ale zážitky s Porsche nemají srovnání (asi s výjimkou Lamba). To auto je o dvě třídy jinde. Symbióza silného motoru, kvalitních, velkých brzd, podvozku s elektronikou a stálým pohonem všech kol, dává tušit, že projížďce se pocitově nejvíc ze všeho podobá jízda ve vozíku horské dráhy.

Tak tedy, pojďme se podívat nejdříve na motor. Vyžaduje si 98 oktanů a olej Mobil1, tedy nejvyšší standard. Za zadní kapotou ho skoro nevidíte. Ono ve skutečnosti ani není moc co ukazovat, neb Porsche je šestiválec. V tomto místě se omezím na první a zřejmě i poslední kritická slova na adresu těchto aut. Právě pro ten omezený počet válců má Porsche poněkud nevýrazný zvuk. Ono se to zlepší při akceleraci a při vyšších rychlostech na dálnici, ale přeci jen. My, co jsme odkojeni Bullitovým případem, případně když máte možnost se pokochat osmiválci v Galardu nebo Audi RS4, cítíte malý hendikep.. No, ale pak už Vás uchvátí zrychlení a pružnost, takže na Vaši malou bolístku přijde pofoukání síly uragánu. Otáčky jdou bez jakéhokoliv zpoždění za plynovým pedálem, turbo zabírá odspodu a s ohromující silou. Pro ty, kteří jsou schopni sledovat kromě dění mimo vůz ještě i budíky, je plnící tlak turba zobrazen digitálně pod hlavním středovým analogovým ciferníkem. Pokud se nacházíte mimo město, sázíte tam jednu rychlost za druhou (stovka na dvojku za 4.2s) a zjišťujete, že auto má stálou tendenci zrychlovat a stále Vás tlačí do sedačky. Maximálka je nad 300, jednou jedinkrát jsem to zkusil (viz. Foto). Šílenost.. Tohle auto těžko hledá soupeře a to včetně pánů v kůži, sedlajících jen jednu stopu (i když ne všech, samozřejmě).

Převodovka je v tomto autě manuální, šestistupňová, přesná. Těžko hledat nějaké další body k hodnocení. Snad jen, že jednička a zpátečka jsou velmi blízko sebe. Pokud někam parkujete a potřebujete manévrovat rychle tam a zpět, pak je to vymyšleno šikovně. Pokud se s autem teprve učíte jezdit a věnujete pozornost i dalším činnostem, může se Vám stát, že nevyrážíte směrem ku, ale od...

Podvozek. Přátelé, kvatro. Můžeme o tom vést diskuze, můžeme s tím i nesouhlasit, ale že pohon všech čtyř kol je to nejlepší, co Vás může na podvozku potkat, je pravda do zlata vyrytá. A pokud ještě akceptujete elektronickou kontrolu prokluzu tím, že necháte v klidu ukazováček pravé ruky a nemačkáte čudlík, který ji vypíná, zažijete řidičskou nirvánu. Nebo alespoň pocit, který znáte z motokár. Auto neutrální, zcela pod kontrolou. Zažil jsem dvě ne úplně klidné situace, kdy jsem si sílu podvozku uvědomil. Poprvé, když jsem celkem rychle vjel do zatáčky, kde bylo po dešti nečekaně ještě mokro. Spolu s prachem je to situace, kterou dobře znám ze Sierry. Tehdy jsem udělal v nejbližších svodidlech dva vkusné velbloudí hrby, jak se auto roztáčelo v šílených hodinách. V Porschi jsem jen ucítil snížení výkonu a otáček motoru, a pak v pohodě a po stejné trajektorii pěkně ven ze zatáčky. Druhý případ byl, když jsem ve městě předjížděl kolonu tří aut po tramvajovém pásu a při přejezdu kolejí došlo k něčemu podobnému. A i tady se to opakovalo, snížený výkon, auto se srovnalo a jakmile byly známky prokluzu pryč, zase plnou silou vpřed! A to bychom se ještě dlouho museli bavit o tom, jak majitelé kvatra netrpělivě vyhlížejí sníh, na rozdíl od majitelů aut jen s jednou poháněnou nápravou...

Karoserie a interiér. Exteriér je krásný, léty prověřený a dovedený k dokonalosti. Umývat jej Vám nepůsobí pocit povinnosti, ale radosti. Turbo má od běžné 911 ještě několik specifikací. Přední nárazník se spoilerem zaujme asi nejméně, pak ale přichází rozšířené přední blatníky, ještě bachratější zadní blatníky s nepřehlédnutelným přídavným sání vzduchu do motoru a nejhezčí odlišnost od základního modelu – zadní vysouvací křídlo a zvětšené zadní světlomety. Uvnitř je auto řešeno ergonomicky, zdařile. Musím uznat, že nová verze Turba - 997, která přišla na trh vloni, je řešena moderněji a vypadá asi i lépe, než ta předešlá 996. Ale jednak je to věc názoru a za druhé, pokud máte výkonné auto, pak je interiér věc sice důležitá, ale podružná...

A na závěr ještě ke spolehlivosti, k provozním nákladům a k servisu. Statistiky TUV uvádějí, že 911ka čím je starší, tím je spolehlivější (relativně - k ostatním autům). Moje zkušenost? Za čtyři roky, co jezdím, jsem vyměňoval akumulátor se zkratovaným článkem (výměna proběhla bezplatně v rámci 1-leté záruky, poskytované celosvětově na auta z programu Porsche – ojeté vozy od oficiálního dealera) a dále pak dvě žárovky parkovacích světel, kus za 87 korun.. Vypadá to příliš hezky na to, aby to byla celá pravda. Další peníze dáte v originálním servisu, samozřejmě pokud jste zodpovědní a nechcete se pokusit ušetřit v neoriginálním. V mém případě to byla Vídeň, Praha a teď už i Brno. Ale na druhou stranu, velká prohlídka auta (40 tis. Km) spojená s výměnou oleje (12 litrů!), svíček, filtrů, diagnostiky, atd. Vás přijde na 27 tisíc. S ohledem na pořizovací cenu auta to zas není takový ranec. Já se navíc dozvěděl, že s výměnou brzdových kotoučů, destiček a výfuku si dalších 40 tis. Km nemusím dělat starosti. Opotřebení je v současnosti pouze na 50ti procentech... Pokud někoho zajímají zkušenosti se spotřebou, pak je to věc individuální, závislá na druhu jízdy. Ve sportovním režimu 15 až 20, ale při ustálené jízdě na dálnici podle předpisů se dostanete i pod 10 litrů. Pokud jde o olej, byl jsem připraven na podstatně horší hodnoty, než reálných cca. 0.4 litru na 1.000 km.

Dalším příjemným momentem je poprodejní péče, kdy jste informováni o nových modelech, zváni na předváděcí jízdy, případně si můžete zaplatit cca. týdenní tréninkový kurz jízdy na sněhu ve Finsku.

Na závěr bych rád ještě zmínil jeden článek jistého tuzemského deníku v tomto týdnu. Týkal se zpochybňování čelních příček 911ky v testech spolehlivosti aut v rámci měření TUV s poukazem na to, že majitelé těchto aut s nimi moc nenajezdí. Možná na tom něco je, u mě a mnoha dalších kolegů nikoliv. Každopádně ale platí, že ten, kdo si podobný sporťák kupuje, jej hodlá provozovat v podmínkách, pro které je vůz určen. Takže většina života takového auta probíhá ve sportovním režimu jízdy, ve vysokých rychlostech a otáčkách motoru, za neustálého brždění a zrychlování jak dopředného na rovině, tak příčného v zatáčkách. A to jsou režimy, které pro auto rozhodně přívětivé moc nejsou. Takže pokud v nich uspějí tak, jako legendární 911ky, pak jim jejich místo bez jakéhokoli zpochybňování patří. Co říkáte?!