Opel Vectra A

Vectru jsem koupil spíš z nutnosti než cíleně. Předchozí auto odešlo do věčných lovišť a já potřeboval rychle jezdit. Musím říct, že osobní zkušenost značně vylepšila moje mínění o Oplech, založené na běžných hospodských řečech kdejakého vševěda. Vectru jsem koupil spíš z nutnosti než cíleně. Předchozí auto odešlo do věčných lovišť a já potřeboval rychle jezdit. Musím říct, že osobní zkušenost značně vylepšila moje mínění o Oplech, založené na běžných hospodských řečech kdejakého vševěda.

Značka:	Opel
Model:	Vectra
Typ:	A
Bližší označení:	1,6i
Karoserie:	sedan
Obsah motoru:	1598
Palivo:	benzín
Rok výroby:	1990
Typ řazení:	manuální
Najeto km při koupi:	141 000
Najeto km nyní:	183 000
Koupen jako:	ojetý
Jak dlouho vůz využívám:	15 měsíců
Průměrná spotřeba:	7,5 l
Předchozí vozidlo:	Ford Escort

Autu jsem se snažil poskytnout co je třeba, pravidelně měnit olej a filtry po 10 000 kilometrech, opravit, co bylo třeba, tankovat benzín...
Stav karosérie je jedna z největších slabin mého auta. Lak už na dost místech poznal, jaké to je potkat se s odraženým kamínkem nebo nějakou jinou příčinou drobné oděrky. Předchozí majitelé se již postarali o opravu zadních lemů - slabiny snad všech Oplů, co jsem viděl - takže alespoň o tuhle starost míň. Nicméně koroze na autě je - přední maska, spodní okraje dveří, okolo zámku kufru... Zatím to není skrz a až se oteplí, zjednám nápravu (pokud mi auto ještě v tu dobu bude říkat pane). Minulou zimu mě překvapilo poměrně nejisté chování auta na silnici - příčinou bylo urezlé uchycení levého zadního tlumiče, který se tím pádem volně pohupoval nad kolem a netlumil... Spravilo to svaření a už zase skáču přes kaluže. Na ostatních kolech je tohle v dobrém stavu, inu stane se. Auto jsem koupil s již měněným výfukem, a ačkoliv i na pohled vypadal dost nově, přesto urezl hned před zadním tlumičem - opět zavařeno k plné spokojenosti.
Vzhledově je „Hajtra“ předělaná na model ´93 - ´95 - tedy přední a zadní maska je novější než by odpovídalo roku výroby, navíc je vzadu přiděláno decentní „křidýlko“. Osobně myslím, že obojí je pro vzhled auta přínos, ale to je samozřejmě věc názoru.
Vevnitř je karosérie příjemně prostorná, i když sednout si „sám za sebe“ je spíš na kratší cesty - měřím 192 cm. Osoby mojí výšky také mají vzadu docela málo místa nad hlavou. Vzadu je příjemná i prostřední loketní opěrka, škoda, že na ni nedošlo i vepředu. Přední sedadla jsou docela pohodlná a ani po několika stech kilometrech mě neberou křeče do zad, což se mi občas stávalo u Escorta. Boční vedení by mohlo být o něco lepší, délka sedáku je dostatečná. Slabinou jsou opěrky hlav, moc pohodlné nejsou a jsou pouze na předních sedadlech, beru je tedy spíše jako bezpečnostní výbavu. Volant bohužel není stavitelný, ale poloha se dá najít, napomáhá tomu i výškově stavitelné sedadlo řidiče. Věnec má celkem příjemný průměr, a i když by do mých rukou mohl být ještě o něco tlustší, „favoriťáci“ by vrněli blahem. Tři ramena jsou dostatečná, i když čtyři by byly lepší.. Posilovač řízení ještě zdaleka nepatří do kategorie 'jedním prstem', ale přesto hodně zpříjemňuje život nejen při parkování. Oceňuju i slušný rejd. Na interiéru už samozřejmě roky i kilometry vidět jsou, ale ne nějak dramaticky, pazvuky jsou velmi řídké. Topení topí a foukání fouká, i když pokud je auto pořádně vymrzlé, tak to čtyři pět minut trvá, než jde teplý vzduch.
Slabinou je tlačítko varovných blinkrů, chce to ten správný grif, aby si člověk mohl zablikat všemi čtyřmi najednou. Také kolečko ovládání ventilátoru by mohlo mít lépe vymezené jednotlivé stupně (lépe řečeno už je trošku ožvejkané). Opel nemusel tolik šetřit na ostřikovačích - na každý stěrač jde jen jedna tryska a to je občas málo – tohle mají zdvojené i favority – a také kontrolka potkávacích a parkovacích světel by nevadila. Protože se za jízdy často češu nebo provádím jinou kontrolu svého zevnějšku (hlavně při předjíždění, ve vysokých rychlostech na dálnici nebo při kombinaci předchozího), je pro mě NAPROSTOU NEZBYTNOSTÍ osvětlení obou make-up zrcátek ve slunečních clonách.
Originální centrál jsem doplnil o dálkové ovládání od tuzemského výrobce a jsem plně spokojený.
Kufr je pěkně prostorný a na sedan i relativně dobře přístupný, což trošku kazí zavírání víka přes pružiny, které zabírají trochu prostoru po stranách(plynové vzpěry u Opla v roce 1990 patrně ještě neznali). Subjektivním srovnáním mi kufr nepřišel o moc menší než v Octavii, shodli jsme se na tom i s jejím majitelem, páté dveře samozřejmě mluví ve prospěch Octávky. Zadní opěradla jsou dělená a sklopná, sedadlo je pevné. Výsledný otvor není moc velký, ale lepší než nic. Za prostřední opěrkou se skrývá i menší otvor na převoz lyží a košťat.
Motor je neandrtálská šestnáctistovka s nepřímým vstřikováním, která se svými 75 koňmi rozhodně není na nějaké velké závodění. Přesto bych neřekl, že je auto vyloženě líné (většinou jezdím sám - ve čtyřech a s bagáží už tomu tak opravdu je). Na dálnici se auto rozjede, ale každý předjíždějící kamión je v hustším provozu příčinou k podřazení, přišlápnutí plynu a občas i několika úlevným slovům plným lásky a porozumění. Vectra ještě není tak těžká jako novější a bezpečnější auta, takže motor si s ní relativně poradí. Montoval se i do Vecter B a Aster G například i s klimatizací, pak už se podle mě jedná opravdu o 'podmotorizaci.'
Dlouhodobá spotřeba je 7,5 litru na 100 kilometrů, jezdím celkem svižně a zastoupeno je město, okresky i dálnice - ty mají největší podíl. Při klidné jízdě ve 2 lidech (ne víc než 100 km/h) na skoro prázdné silnici byla spotřeba 5,6 litru na 100, dovolená v Chorvatsku na cca 2000 kilometrech vyšla na 7,1 litru na 100, ve třech lidech s plným kufrem a velice rychlou jízdou zpět (na poměry auta pochopitelně). Spotřebu po městě změřenou nemám.
Jízdní vlastnosti jsou myslím odpovídající roku výroby i stáří, auto není tak měkké jako třeba Renaulty (subjektivně), v zatáčkách docela dobře sedí, i když i tam má svoje meze. Díky novým tlumičům je auto (překvapivě!) nějak jistější... Záleží i na pneumatikách, v létě to jsou momentálně 205ky na 15' hliníkových kolech, v zimě plechové 14ky. Na letních kolech je Vectra o dost jistější, i když ani na menších kolech to není špatné. Reakce volantu by mohly být o trošku rychlejší, řazení je vcelku přesné, i když s delšími drahami, občas jde hůř zařadit jednička. Dlouhý rozvor je dobrý na dálnici, je ale třeba dávat pozor na polních cestách (naštěstí po nich moc nejezdím). Auto je směrově stabilní i při tachometrových 180, ovšem je třeba dávat pozor na boční vítr a vyjeté podélné koleje - ty jsou postrachem hlavně při obutých letních nízkoprofilech. Spojkový pedál má překvapivě dlouhou dráhu, dá se na to zvyknout. Brzdy - jsou to brzdy, nijak nadprůměrné ani podprůměrné. Po přechodu z Escorta jsem si musel chvíli zvykat na charakteristiku brzdového pedálu – ten ve mně z nějakého důvodu vyvolával pocit, jako že se autu nechce brzdit, i když brzdy už poctivě nastupovaly. V poslední době se od zadních bubnů při prvních dvou až třech zabržděních ozývá hučení, na vině je mírně zkřenčelé obložení (je tam ještě slušná vrstva), ovšem na účinek brzd to nemá patrný vliv. Nové obložení by to na nějaký čas mělo spravit.
Najeté kilometry si vyžádaly i nějaké opravy, nevím, jestli si vzpomenu na všechny, takže kromě již výše zmíněných:
výměna tyčky stabilizátoru LP kola, výměna vodní pumpy, výměna lambda sondy (motor vynechával při zátahu ve vysokých otáčkách), výměna manžet na předních ložiscích a jejich promazání, brzdové válečky na zadních kolech. (Ono také těžko na předních, když tam jsou kotouče, že?) Nejdražší z toho byla vodní pumpa (něco přes 1000 Kč), zbytek x-setkorunové položky (lambda byla použitá). Vyskytly se i 2 závady, které Vectru na čas znehybnily - první byl přerušený přívod elektřiny k palivové pumpě – vcelku nepříjemná banalita, a druhá byl zaseklý zámek zapalování, což je údajně také častá nemoc Oplů. (Moc nevěřte těm filmovým trikům o tom, jak se to dá snadno vylomit. Možná s tekutým dusíkem, ale bez něj...) Kromě toho běžné věci jako olej, filtry, brzdové destičky, tlumiče, pneumatiky, jedna žárovka... Motor kolem sebe trošku plive olej (ale spotřeba je pořád v normě – na 10.000 km ani ne od rysky k rysce) a cca poslední měsíc trošku vrní převodovka, hlavně na jedničku a dvojku. Léta jsou léta. Jsem tuším čtvrtý nebo pátý majitel.
Někomu to možná nepřijde jako vzor spolehlivosti, já jsem toho názoru, že kdo chce jezdit, musí se starat. Nekupoval jsem nové auto ani kamennou W124 po generálce, takže mi to přijde vcelku přiměřené. Pokud někdo koupí ojetinu (zvlášť tak starou, jako je ta moje) a leje do ní pouze benzín a olej, přeju mu, ať mu to vydrží. Já tohle od Vectry neočekával, takže zklamaný nejsem. Všem přeju hodně spokojených a hlavně bezpečných kilometrů.

Klady	Zápory
prostornost	absence bezpečnostní výbavy
pohodlí	konstrukční bezpečnost karoserie
relativní úspornost	výkon motoru
dostupnost dílů i servisu

Spolehlivost	2
Provozní náklady	1
Cena náhradních dílů	1
Dostupnost náhradních dílů	1