Honda Prelude 2.3i

Hodně legrace za málo peněz. Verze tohoto ďáblíka je označována jako 4. generace (1992-1996). Předchozí generace měla vyklápěcí světla a trošku hranatější tvary, nejnovější generace už nevypadá tak sportovně. 4. generaci lze sehnat i pod 100 tis., ale pokud má být ve slušném stavu (nejlépe od klubového nadšence), tak spíš kolem 150 tis. Pokud jde o výkon, 118 kW (motor 2.3i) je už dnes trochu málo - nemůže konkurovat nabušeným BMW nebo Mercedesům s objemem 3l, ale to asi ani není účelem. Stále je to dost na dostatečné vyblbnutí. Motor je vysokootáčkový a po zahřátí se z něj dá maximum vymáčkout od 4000 ot/min. Zajímavé je, že i při sportovní jízdě spotřeba moc nevyskočí nad 10l (maximálně 12l/100km). Podvozek je dost tvrdý, takže je cítit každý kamínek. To se ale dá od ryze sportovního vozu čekat. Odměnou je čitelnost a vynikající ovladatelnost v zatáčkách. Doporučuji zpočátku vlastnosti vyzkoušet na okruhu, člověk se totiž velmi rychle dostane na hranici fyzikálních zákonů a pak se diví, že uplave do příkopu. Píšu uplave, protože do smyku se auto nedostane, pouze když chcete. Je taky potřeba si dát pozor na prach nebo drobný štěrk na vozovce. V autě není kromě ABS žádná elektronika, která by řešila krizové situace. Je ale věc, která mi konkrétně u mé Preludky vadí: pokud jde o výkon, zdá se, že občas nevydá to, co by podle zkušenosti měla. Jakoby se řídící jednotka rozhodla, že už je toho moc. Tyto situace se dají zvládnout tak, že prostě auto vytočíte na maximum a ono vystřelí. Rozdíl ale není nijak výrazný a většina lidí si toho ani nevšimne. Pokud máte to štěstí a máte i tempomat jako já, je jízda po dálnici pošušňání. Po zpomalení (třeba za kamiónem) obnovíte rychlost stiskem tlačítka a pak jenom cítíte, jak řídící jednotka optimálně přidává plyn a příjemně hbitě zrychluje.

Spolehlivost: Auto jsem kupoval jako 6. (!) majitel, jestli je bourané jsem ani raději moc nezkoumal, spíše jak dobře je opravené. Tahle auta jsou (nebo byla) prostě pro divočáky a hledat nebourané je jako hledat jehlu v kupce sena. O Preludku se musíte dobře starat a odmění se vám spolehlivostí. Zejména je třeba často měnit olej (1x za 12 tis. km nebo 1x za 1/2 roku - nebo za jednu letní sezónu). Tohle často lidi podcení a pak jim na dálnici odkráčí kliková hřídel do věčných lovišť (vylágrovaný motor). Taky je vhodné opravit každou drobnou závadu, která je hlášena řídící jednotkou. Ignorování často vede k následným závadám. Já jsem konkrétně měl kontrolku závad vysunutou z patice, takže jsem zpočátku ani nevěděl, že mám zanešený EGR ventil. Byl vpořádku, jenom ho bylo třeba vyčistit. A protože v takovém stavu už byl dlouho, tak bylo potřeba vyčistit i ostatní prvky EGR okruhu. Naštěstí bez investic. Jinak se zatím žádná závada neobjevila. Jenom drobná zkušenost: Pokud se auto při prudší akceleraci zakuckává (na počátku, v nízkých otáčkách), podívejte se na svíčky. Od ostatních majitelů mám informaci, že můžou odcházet ložiska kol, u mě ale stále vpořádku. Naštěstí u Preludy je výměna velmi jednoduchá (oproti jiným japoncům/korejcům). Pokud jde o výfuk, tak samozřejmě při krátkých jízdách trpí a rezaví stajně jako jiné. Pokud neradi experimentujete a chcete, aby auto bylo hlavně spolehlivé, neměňte sání za sportovní, to originální je vyladěné téměř k dokonalosti. To samé platí o svíčkách: klasické NGK, ty nejlevnější pro daný typ (asi 180 kč/kus). Při koupi si dejte pozor na to, aby všechny zámky byly identické - je jich hodně: zapalování, 2x dveře, kufr, uvnitř uzamykatelná schránka mezi zadními sedladly, pod zadním oknem zámek sklopení zadního sedala a vedle řidiče možnost zamknout otevírání kufru z místa řidiče. Na závěr bych řekl, že s autem jsem hodně spokojen, jenom ty ceny náhradních dílů jsou poměrně vysoké. Naštěstí existuje spousta náhrad z druhovýroby za poloviční ceny. Takže je možné se dostat při údržbě na 1,5x cenu běžné Oktávky.