Ford Sierra 2.0i - jak slouží po 280 tis. km?

Vůz jsem zakoupil jako ojetý před 5ti lety po dovozu z Německa. Byl to hatchback s nějakou tou boulí na dveřích, ale bez koroze- což byla podmínka nákupu. S vozem jsem poměrně spokojený (s přihlédnutím k pořizovací ceně cca 35 000kč) a slouží mi bez problémů i navzdory svému úctyhodnému stáří. Po stránce jízdních vlastností je znát, že je to vůz starší školy s komfortním pérováním a nižším limitem podvozku. Za horších adhezních podmínek má sklony k přetáčivosti, proto je vhodné tomu uzpůsobit styl jízdy. V přímém směru je stabilní, na boční vítr méně citlivý než verze vyráběná do r. 1987.

Motor je ještě staré konstrukce ze 70tých let, což má svá pozitiva i negativa. Jeho naladění na výkon 74kw se někomu může zdát jako papírově nedostatečné, v praxi však přesvědčí solidní pružností a celkovou poctivostí celého průběhu výkonu. Ten vrcholí při 5100ot/min z čehož je patrné že k vytáčení se spíše nechává přemlouvat, ale když je to potřeba - tak nezklame. Na rozdíl od mnoha moderních motorů je schopen jízdy v režimu kolem 1500ot. a v případě potřeby se z nich překvapivě lehce zvednout i na 4 rychl.stupeň. Chod motoru je hrubší i při předepsané vůli ventilů, v interiéru ale není situace zase tak špatná. Od rychlosti cca 120km/h se ale hladina hluku zvedá (i díky hluku aerodynamickému) takže trvalá jízda např. dálniční rychlostí může někoho unavovat. Všechna dálniční stoupání i v plném obsazení lze v pohodě vyjíždět na 5 přev stupeň. Maximální rychlost leží těsně nad hranicí 180km/h a vůz jí dosáhne na 4 i 5ku. 5ka je rychloběh (při 90km/h odpovídá cca 2100 ot.)- o to víc překvapuje pružnost tohoto motoru. Při troše cviku s koordinací řazení lze dosáhnout zrychlení z o-100 za 11 sec, což odpovídá i po 19letech zhruba údajům výrobce!

Negativa starší konstrukce se projevují zejména na spotřebě: Lze dosáhnout opravdu extrémních rozdílů mezi minimem a maximem. Při obezřetné jízdě na delší vzdálenosti se lze dostat hluboko pod 8l, naproti tomu čistý městský provoz v zimním období si vezme i kolem 15L. Vyšší spotřeba mi nevadí, proto se z toho nehroutím. Motor i po takových letech provozu naskakuje velice dobře, jen v horkém počasí a po dlouhé jízdě vyšší rychlostí je potřeba následně déle točit startérem. Spotřeba oleje se pohybuje kolem 0,6L na 100km, což je způsobeno netěsnými gufery ventilů. Kompresní tlaky válců jsou dobré.

Přístrojová deska je už starší od pohledu, ovšem ergonomie a snadnost obsluhy je znamenitá. Na spojkový pedál je potřeba vyvinout větší sílu než bývá dnes obvyklé, řazení je tužší ale přesné a nevykvedlané. Sedadla jsou rozměrná a tužší než u francouzských vozů té doby, ale stále mnohem komfortnější než u mnohých moderních (zejména koncernových) vozů.

Největší překvapení mi ale Sierra přichystala při provozu: nebýt nutné výměny jednoho kulového čepu a části výfuku, tak je absolutně mnou netknutá… Nepočítám samozřejmě výměny oleje a pneumatik. V tomto ohledu ode mne sklízí naprostý obdiv její trvanlivé konstrukci. Mnoho lidí se mne ptá, proč jsem nedal u Sierry raději přednost výkonnějšímu a modernějšímu motoru Dohc, ale starý a lety osvědčený mohykán OHC dokáže ˇpři alespoň nejzákladnější údržbě absolvovat i půl milionu, což mi to také potvrzeno jedním dlouholetým přijímacím technikem ve Ford servisu.

Moje zkušenost se Sierrou by se dala charakterizovat slovy: Leju benzín, občas olej, ale jezdím zima nezima, léto neléto, kopec nekopec. V toto auto mám velkou důvěru a nikdy mne na holičkách nenechalo.