Problémy motoru Twin Spark 16V (Alfa Romeo)

Kilometrový proběh, který jste s Twin Sparkem absolvoval se mi zdá, vzhledem k tomu co je o těchto motorech známo, jako z říše snů. Přesto to nezpochybňuji, neboť jak jsem již někde psal, v zásadě je spolehlivost a odolnost motoru mírou blbuvzdornosti vůči nešetrnému uživateli. V případě, že jste pravidelně měnil olej a používal Selenii 10W-60, která ovšem vyžaduje výměnu každých 7500 km, jezdil jste na dlouhé vzdálenosti, parkoval ve vyhřáté garáži a motor nikdy nevytáčel studený, pak to snad při troše štěstí opravdu možné je. Také jste nejspíš auto nikdy nikomu nepůjčil, neboť co je platné, když se člověk ke svému autu chová nadmíru šetrně a s láskou, když jej pak půjčí manželce, či synovi, kteří jej po vyjetí z garáže ihned nezahřátý „osolí“.

Nedostatky motorů TS 16V jsou však dostatečně známy a jejich hlavní problém je, že se prostě rádi zadírají a to zejména na ojničním ložisku 3. a 4. válce. Hlavní příčinnou proč se to stává, je rychle se zanášející olejové čerpadlo, což následně znamená snížený tlak mazání. Jiným závažným problémem je vysoká spotřeba oleje, kterou tyto motory mají už od nových a důvodem je jejich konstrukce. Aby mohly mít rychlou reakci na přidání plynu, musí mít jejich píst ve válci poněkud větší vůli, než na, řekněme běžných, nesportovních motorech konkurence. Se vzrůstajícím počtem kilometrů je však spotřeba oleje mnohdy větší a větší, za což často mohou opotřebené pístní kroužky. Děje se to však až po nějakých 150-200 000 km, a vliv na to má samozřejmě jízdní styl.

K tomu všemu však může také píst dokonce prasknout a to vlivem tepelné roztažnosti, která je u hliníkového pístu poněkud jiná, než u litinového bloku v kterém je píst usazen. K tomu si přidejte selhávající rozvody, ať z důvodu prasklého takzvaného mikro-řemene, který mají pouze dvoulitry, či z důvodu selhání napínací kladky řemene vačkových hřídelí.

Motory Twin Spark 16V (od roku 1995 – neplést s původním TS z Alfy 75, 155 a 164, který měl pouze 8 ventilů a jež je naopak velice spolehlivý a odolný – pozn. autora) jsou asi zkrátka těmi nejchoulostivějšími motory za posledních 15 let. Osobně si myslím, že i když se k nim někdo chová co nejšetrněji, stejně se mu po čase některá z výše uvedených závad prostě stane. Pouze to nebude v 50 000 km, ale třeba ve 200 000 km. Jediné co může pomoci, je včasná výměna olejového čerpadla, rozvodů a hlavně oleje, o němž již byla řeč výše.

Závěrem si však neodpustím malé rýpnutí. Uvádíte, že jste s motorem najel 450 000 km a měnil jeden palec rozdělovače. Osobně by mě zajímalo jakého, neboť vím, že tyto motory s 8 svíčkami žádný rozdělovač nemají a k zapálení směsi využívají čtveřici jedno-jiskrových zapalovacích cívek s paralelním (bočním) vývodem a pokud si dobře pamatuji, tak rozdělovače s palcem měly naposledy motory Alfa Romeo Boxer, které se do 146 na začátku produkce taktéž dávaly a známy jsou hlavně z 33, či předchozího Alfasudu.