Opel Vectra a Astra - vybíráme nejlepší motorizaci

Dobrý den,
zvažuji koupi automobilu Opel - kombi s motorizací 1,8 a výše,palivo benzín,rok výroby od 2000. Který model (Astra či Vectra) byste doporučili pokud možno i se zdůvodněním dané volby a popřípadě na co si dát u těchto vozů pozor?
Děkuji za ochotu
S pozdravem Filip Tichý

Vážený pane Tichý,

nedokážu přesně posoudit, zda bude pro Vás vhodnější Astra nebo Vectra. Nicméně mohu Vám vozidla přiblížit a sám si vyberete, který vůz bude pro Vaše účely vhodnější.

Rok výroby 2000 je celkem klíčovým rokem zejména pro Vectru, jelikož je možné sehnat Vectru B, vyráběnou od podzimu 1995 nebo Vectru C, která se dostala na trh v roce 2002. Hlavním rozdílem je v tomto případě aktuální solventnost, protože poslední modely Vectry B seženete za nižší sumy než Vectru C. Je potom otázkou, zda je lepší si koupit pofaceliftovou verzi předchozího modelu (facelift proběhl 1999) za hodně nízkou cenu nebo si připlatit a získat novější model. Podle mého názoru a je to podpořeno i statistikou TUV, je v případě Vectry vhodnější koupit poslední modely Vectry B, nežli úplně první „Céčka“. Jedním z důvodů je docela slušná paleta zážehových motorů pro B-verzi, která zahrnuje agregáty od 1.6 až po 2.6 V6 s odstupňováním prakticky po 0,2 ltr (1.6, 1.8, 2.0, 2.2, 2.5 V6 a 2.6 V6), zatímco u Vectry C se dalo vybírat pouze z následujících možností (1.8, 2.2 a 3.2 V6). Naneštěstí se za spolehlivý dá označit jen jeden, a to 1.8 16V (90 kW, Z18XE), neboť 3.2 V6 (155 kW, Y32SE) měla choulostivý rozvodový pohon. Parametrově velmi slušná verze 2.2 16V (108 kW, Z22SH), která splňovala požadavky na dostatečnou dynamiku spolu s příznivou spotřebou, byla postižena též závadou na rozvodech. Ačkoliv byl zde použit rozvodový řetěz, nebylo to nic platné a řetěz se u prvních ročníků prostě trhal. Dalším jeho neduhem byla celkem nepříjemná spotřeba oleje. Řešení přišlo až v roce 2003, kdy byla tato pohonná jednotka přepracována. Nový motor Z22YH produkoval 114 kW a nesl označení Direct. Montoval se i do modelu Signum, který s Vectrou sdílí mnoho komponent a možná by nebylo špatné si prohlídnout i tento velký hatchback. Mě neuchvátil svým poměrně mělkým kufrem, avšak posuv zadních sedadel se mi velmi zamlouval – nakonec kvůli tomu kufru nevyhrál. Takže pokud skutečně uvažujete spíše o Vectře C, doporučuji verze minimálně po roce 2003 s přepracovaným motorem 2.2 Direct. Pokud by Vás lákala verze s více válci pro Vectru C, tak jediným opravdu doporučitelným motorem je 2.8 V6 Turbo (169 kW, Z28NEL) od Australského Holdenu (závod pod křídly GM). Ten je velice povedený, což dokazuje i fakt, že se dostal bez problémů do Insignie, která od roku 2009 (zima 2008) Vectru nahradila, a co víc, stala se vozem roku 2009. Jeho řetězové rozvody zde neselhávají. Jenže ten se do Vecter dostal až v rámci faceliftu v roce 2005 spolu s motory 1.6 16V a 2.0 Turbo, což v podstatě zněkolikanásobňuje pořizovací cenu ve srovnání s Vectrou B z roku 2000. A hlavně - nejsou! Motorizaci 1.8 bych v ojeté Vectře C zavrhl tím spíše pro kombi a uvažoval o ní jen v případě, že bych měl k dispozici peníze postačující na nejstarší exempláře. U Vecter C se setkáte s označením GTS, což původně znamenalo sportovní verzi s motorem 3.2 V6, nicméně se označení GTS stalo spíše synonymem pro splývavou záď a pod kapotu se později dostaly i motory menších obsahů, i když podvozek zůstal pravděpodobně naladěný na tvrdší notu. Tato karosářská varianta je asi nepraktičtější a ještě navíc je i oku lahodící. Rozměry verze kombi si pak nic nezadají s Opelem Omega, pro který automobilka neměla adekvátní náhradu. Po vhodné volbě motoru bych ještě upozornil na hliníkové přední nápravy, které odolností nepatří ke špičce a i jejich repliky jsou poměrně drahé. Co se týká jiných slabin vozu, tak o jiných vyložených typických slabinách (krom jejich srdcí) nevím. S korozí se Opel potýkal drahně let, avšak „Céčko“ je na tom skutečně nejlépe. Jistě jste postřehl, že jsem se nezmínil o žádné naftové verzi, a to záměrně. Já prostě nevěřím, že se u ojetého auta nad 6 let zásadně vyplatí a co víc, dokud nepřišla pomoc z Fiatu (1.9 CDTi), tak Opel neměl žádný naftový pohon, kterému by se nedaly vytknout nějaké „drobné“. Snad jen 2.2 DTi byla slušně odhlučněná a měla rozvodový řetěz, který držel.

Vraťme se nyní ke starším typu B. Tam lze doporučit 2 základní motorizace, kterými jsou 1.8 16V (85 kW, X18XE) a 2.0 16V (100 kW, X20XEV). Existuje i silnější verze 1.8 s 92 kW a označením X18XE1, ale ta je některými odborníky na jednom z Opel fór označená, jako méně povedená. Ovšem i tyhle motory můžou potrápit některé drobnosti. Nejzávažnější je praskání výfukových svodů v oblasti odběru spalin pro recirkulaci. Svody lze zavařit a po zaslepení EGR dají pokoj. To je spíše rada, k čemu čichat při hledání toho správného kousku. Rozvody neselhávají pokud se dodržuje interval výměny řemene. Nabízejí slušnou dynamiku ve spojení s příznivou spotřebou. Pro milovníky šestiválců se nabízí 2 motory lišící se o 1 deci na objemu a 20 Nm točivého momentu. Těmi jsou již zmíněné 2.5 V6 (125 kW, X25XE) a silnější 2.6 V6 (125 kW, Y26SE). Ano, výkon je stejný, ale točivý moment se liší ve prospěch obsahově většího. Bohužel jim svody rády praskají též a zrovna ty zadní. Výměna řemenů taky není láce. Údajně je tam tak málo místa, že motor musí při výměně ven z vozidla. Pro opravdové fajnšmeky je pak V6 verze označená I500 s výkonem 143 kW upravená Irmscherem, ale těch je jak šafránu. Jestli se máte nějakému motoru vyhnout, tak 1.6 16V (X16XEL) a 2.2 16v (Z22SH). Mohou žrát olej jak prokopnuté a o dvadvojce už jsme si psali výše. Pofaceliftové vozy poznáte podle předního intergovaného světlometu spolu s blinkrem. Mají lepší pozink, takže mohou být i po 12-ti letech provozu prosty koroze, ale bohužel není to pravidlo a je nutné vybírat. Vectru B, ale i Astru G zlobívaly displaye zobrazující informace o rádiu, venkovní teplotě a hlášení palubního počítače. Po čase na nich svítil jen „rozsypaný čaj“. Opel to umí opravit jen výměnou, avšak na některém Opel fóru lze najít návod, jak LCD proletovat a stane se zase funkčním, popřípadě tam lze najít někoho, kdo to umí. Výbava pofaceliftových vozů často čítala 4 airbagy, ABS a TC (protiprokluz), nebyla neobvyklá automatická klimatizace byť jednozónová. Nárazové testy nebyly žádný zázrak, ale korespondovaly s dobovou konkurencí. Podvozek Vectry nebyl záludný a je docela pohodlný, ovšem jeho trvanlivost není rovněž žádný výkvět, jako u Vectry C, avšak je rozhodně výrazně levnější jej udržovat v kondici. Na závodění stavěný není, zadní náprava je trochu jankovitá a vůz se naklání. Žádné aluminium tam nenajdete. Vectra B se prodávala ve 3 karosářských provedeních (sedan, liftback, kombi).

Design obou Vecter je dost protichůdný a na Vectru C jsem si já musel dlouho zvykat. Až její facelift se mi trefil do noty. Na druhou stranu interiér v B-čku dýchne historií, zatímco Vectra C jej má až moc „placatý“ a pravoúhlý, prostě futuristický. Vybírejte podle peněženky. Jestli chcete jezdit levně a o design Vám tolik nejde, zvolte Vectru B ideálně s motorem 2.0 16V. Pokud kapsa dovolí, tak já doporučuji Vectru C s motorem 2.2 Direct (114 kW verze s kódem motoru Z22YH). Svezte se rozhodně v obou a pak přesedněte do Astry a věřím, že rozdíl třídy poznáte už jen z posezu.

Opel Astra také není špatnou volbou, ale tam záleží k jakým účelům slouží, protože je potom nutné volit odpovídající karosářskou variantu a hlavně motorizaci. Na krátké přesuny v městském a příměstském provozu postačí krátká veze (hatchback) s motorem 1.4 16V Twinport (66 kW, Z14XEP) a pozor, tenhle motor má rozvodový řetěz, což šetří kapsu po nákupu. Ačkoliv se motor může zdáti malým, je v Astře docela agilní a ani v rychlostech kolem 100 km/h nemá špatnou odezvu na plynový pedál. Pro svižnější přesuny nebo variantu kombi je pak startovací motorizace 1.6 16V (všechny, krom X16XEL, kterými kolem dříků a špatnou ovalitou pístu proudil olej do výfuku respektive spalovacího prostoru). Vůbec nejlepší by pak byla volba 1.8 16V (X18XE - už jsme si představili u Vectry). Nemá o tolik vyšší spotřebu než 1.6-ka, ale je výrazně ochotnější auto rozjíždět. Nicméně Vás zklamu, při Všem požadavku na kombík a obsah 1.8 budete takovou Astru hledat velmi dlouho, neboť jich je v nabídce hodně poskrovnu. A je celkem lhostejné zda zvolíte Astru G označenou jako Classic II nebo Astru H. U Astry G si můžete pomoci modernějším designem, a to jak zvenčí, tak zevnitř a menším stářím za srovnatelné peníze oproti Vectře B. Avšak ta nabídne vyšší cestovní komfort a v interiéru i zavazadelníku více místa. Astru G může potrápit ještě koroze, přestože má pozinkovanou karoserii, a proto si ji důkladně prohlédněte. Typické jsou lemy a prahy v zadní části. To je tak asi její největší slabina, jinak se jedná o jednoduchý a na údržbu cenově dostupný vůz. Opel nabízí různou výši slev na vozidla různého stáří a často se vyplatí jej nechat servisovat v autorizovaném servise.

Astra H udělala zase krok správným směrem a lze ji doporučit. Z motorizací je pak možno volit i slabší 1.6 16V (77 kW, později 85 kW), ale samozřejmě přepracovaný 1.8 16V (92 kW respektive 103 kW ) je vynikající motor a nabídne rozhodně lepší dynamiku. Výborný článek o Astře H je zde.

Pokud to shrnu, tak máte k výběru 4 automobily různé velikosti od nejmenšího Opelu Astra G kombi přes Opel Astra H, Opel Vectra B kombi až konečně po bez mála 5-ti metrový koráb Opel Vectra C v provedení kombi. Vyzkoušejte si, který nejlépe odpovídá Vašemu zaměření a peněžence. Nemyslím, že s nějakým se dopustíte zásadní chyby, pokud si správně vyberete motorizaci. S Vectrou B ušetříte dost peněz při jejím pořízení, ale je to za cenu velmi starých exemplářů s vysokou pravděpodobností manipulace s doklady nebo stavem km – tam bude výběr pěkného kusu zdlouhavý. U ostatních je situace lepší, protože jejich výroba buď začíná kolem roku 2000 nebo jsou ještě z pozdějšího data. Naneštěstí teď nabídka ojetých Opelů v provedení kombi není nijak bohatá, pokud si zadáte požadavek na servisní knihu a výkon motoru startující na 85 kW.

Technické parametry: