Koupit naftovou Fronteru nebo Jeep na LPG? Nebo něco úplně jiného?

DOTAZ: Dobrý den, momentálně zvažuji koupi ojetého vozu pro horší přístup k mému domu, a to především v zimě, kdy musím vyjíždět zasněžený kopec. Jde mi hlavně o spolehlivost, určitý komfort a slušné jízdní vlastnosti. Mými favority jsou Jeep Grand Cherokee 4.0 na LPG, rok cca 1998, a Opel Frontera 2.2 DTi, rok cca 1999. Popřípadě, zda byste doporučil jiný vůz s kvalitní čtyřkolou a spotřebou do cca 10 l PHM. Tomáš Burian

ODPOVĚĎ: Vážený pane Buriane. Tuším, že částka, kterou budete do vozu investovat, nebude závratně vysoká a snad proto jste dospěl k výběru těchto dvou kandidátů a k tomu takto starých. Štěstím Opelu Frontera je, že je to vlastně Isuzu. Japonci off-roady umí a na konstrukci Frontery je jejich rukopis znát. Bohužel motor 2.2DTI je originální výrobek opelu a patří k tomu horšímu, co lze na trhu v kategorii vznětových pohonných jednotek sehnat. Proti tomuto autu stavíte Jeep Cherokee. Robustní americký vůz s velkoobjemovým motorem. Osobně ho považuji za dobré auto. Ale koupit patnáct let starého žrouta a snažit se to zachránit „zaplynováním“ nepovažuji za dobrý nápad. Je mi to pořád nějak proti srsti. Alespoň že tenhle motor je tak primitivní, že by to mohl i při tomto věku snést. Třeba se ozve v diskusi někdo s osobní zkušeností. Cherokeezové na LPG nejsou vzácností. A co prohodit motorizace? Jeep Cherokee v naftové verzi je vybaven „čtyřhlavým“ čtyřválcem od VM-Motori, který také není zrovna měřítkem spolehlivosti. Kusy s motorem 2.1 od renaultu jsou vzácnější a možná lepší. Nicméně by byl lepší volbou než „oplácké“ 2.2DTI. Když už hrajeme tahle škatulata s motory, tak nejspolehlivější by byla Frontera se čtyřválcovým osmiventilovým dvoulitrem. Mimochodem, plyn by snesl taky, neboť má méně válců a není to takový „kusanec“ jako čtyřlitr v Jeepu, asi by ten špás vyšel i levněji. Tím bych uzavřel téma spolehlivosti. Pokud chcete trvat na těch slušných jízdních vlastnostech, zmiňovaných ve Vašem dotazu, máte problém. Téměř žádný starý pravověrný off-road je nemá. Tedy ve smyslu, jak to chápu já. A o vozech z doby před patnácti lety to platí dvojnásob. V dalších odstavcích budu nadále uvažovat o motorizacích a typech vozů kolem roku výroby 2000.

Co se týká jízdních vlastností, asi by Vám lepší službu udělala klasická silniční auta s vyspělým a spolehlivým pohonem všech čtyř kol. Napadá mě starší Audi quattro. Modely A4 a A6. Buď TDI nebo benzínové. Nepopulární, ale kultivovaný a spolehlivý šestiválec o obsahu 2.4 je pro LPG také docela vhodný a takto upravených jich jezdí dost. Totéž platí o dvoulitrovém benzínu. A velmi vhodné by pro Vás asi byly všechny benzínové větší vozy od automobilky Subaru. Tahle auta, stejně jako výše popsané "audiny", si hravě poradí se zasněženým kopcem. Pokud se tedy jedná jen o tohle a nepotřebujete zdolávat těžký terén, můžete je zvážit jako alternativu a do deseti litrů PHM se asi vejdete, i když to bude fuška. Pokud byste trval na opravdovém teréňáku za rozumné peníze, mám pro Vás tajný tip. Je až neuvěřitelné, co teď napíšu. Za slušné peníze lze koupit hodně spolehlivé naftové auto a navrch tento vůz oplývá i velmi dobrými schopnostmi v terénu. Jedná se o Hyundai Galloper. Že jste o něm neslyšel? Ale o Mitsubishi Pajero asi ano. Vězte, že Galloper není ničím jiným než Pajerem. Jedná se o legendární a nezničitelné Pajero z přelomu osmdesátých a devadesátých let. A to včetně věčného čtyřválce 2.5 Turbodiesel. Znám člověka, co s ním roky jezdí jenom na použitý olej z fritovacích hrnců. Jaký větší důkaz o spolehlivosti a nenáročnosti tohoto agregátu byste ještě potřeboval? Zapomeňte na 2.2DTI i na dieselový Jeep. Navíc Galloper je vybaven všemi vymoženostmi do opravdového terénu, jako jsou zámky v nábojích kol nebo redukované rychlosti. A ve vychvalování musím pokračovat. Ty nejkrásnější Gallopery (novější modely jsou od roku 1998) stojí okolo sta tisíc. Jsou i sedmimístné verze dlouhého provedení Wagon, přičemž dlouhý i krátký Galloper je v terénu opravdu velmi schopný. Jediným problémem tohoto vozu je koroze. Kdybych Vás nahlodal a nakonec jste se na nějakého jel podívat, rozhodně jej chtějte vidět i na zvedáku. Sežrané spodky dveří a puchýře okolo předního skla nejsou totiž to nejhorší. Rez napadá v hojné míře i podvozkové komponenty a samotný rám. Nicméně tohle se dá u dané cenové kategorie a užitné hodnoty vozu překousnout a hlavně řešit. Zvlášť, když to auto pořád jede. Nevadí mu nic. Pančovaná nafta, zasněžený kopec na cestě k Vám domů, ani třítunový přívěs. Chtěl jste nabídnout alternativu a já bych Vám doporučil podívat se na tento vůz či na "audiny" a Subaru. Ani jeden z Vašich kandidátů není zrovna trefou do černého. Ale nechci je odepsat. Pokud padnete na pěkný kus, prohlédněte si jej. Žádný vůz není vyložené „tabu“ a v situaci, kdy se zvažuje koupě auta starého cca 15 let, je dobré prohlédnout co nejvíce kusů a nakonec vybírat spíš podle celkového stavu než podle značky a ceny.