Forda Sierra nebo Opel Omega A?

Dobrý den,
chtěl bych koupit Forda Sierru rok 87 a novější. Byl by využíván převážně pro denní dojíždění do zaměstnání (vyšší spotřeba nevadí, jde mi spíše o spolehlivost). Největší nabídka je s motorem 2.0 OHC a 2.3D. Jaké jsou zkušenosti s tímto vozem? Zajímal by mne celkový názor na Sierru.
Ve stejné cenové kategorii je i Opel Omega A. Nebyl by třeba lepší volba? Je mi jasné, že tyto auta mají většinu aktivního života již za sebou, přesto jich jezdí ještě hodně. Nabídka náhradních dílů na oba je dobrá. Který tedy podle Vás zvolit?
 
Předem děkuji za odpověď.
J. Vargass, Brno

Můj názor na Sierru není vůbec špatný, podle mě se jedná o velmi povedený vůz z produkce Fordu, důkazem jeho kvalit je to, že i v dnešní době není problém se sním setkat na našich silnicích. Sierra se začala vyrábět v roce 1982, tedy před více než dvaceti lety, je nutné si tedy uvědomit, že většina těchto vozů má za sebou skutečně dlouhou službu a proto více než na typických nedostatcích tohoto vozu, bude záležet na skutečném stavu vozu. Proto bych doporučil věnovat výběru vozu náležitou pozornost, neboť většina nabízených vozů je nabízena proto, že dosluhuje a není vůle je dále opravovat.

Přesto se pokusím o odpověď na Váš dotaz. Sierra byla nabízena se širokou paletou benzínových motorů, čtyřválce o objemu 1,3 až 2,3 litru, šestiválec o objemu 2,9 litru, nabídka naftových motorů byla tvořena motory o objemu 1,8 a 2,3 litru. Co se týká karosářských verzí, byla nabízena verze kombi, sedan a hatchback.

Sierra je považována i v dnešní době za vcelku spolehlivé auto, řekl bych, že v nabídce takto starých vozů patří asi k tomu nejlepšímu, co lze vybrat, samozřejmě s ohledem na cenu vozu a provozní náklady. Neznamená to ale, že by nebyla naprosto bez chyb. Mezi typické pihy na její kráse patří nadměrná koroze zadní části výfukového potrubí, dále vyšší míra opotřebení brzdových kotoučů, koroze brzdového vedení a koroze karoserie. Při vyloženě vysokém počtu najetých km může být opotřebený diferenciál s kardanem. Jinak se jedná o konstrukčně jednoduché vozidlo, náklady na údržbu jsou nízké a lze jej opravovat svépomocí.

Co se týká pohonných jednotek, tak bych jednoznačně doporučil benzínový motor DOHC, který se montoval v posledních letech produkce Sierry. Jedná se o osmiventilový motor o obsahu 1998 cm3, vybavený vstřikováním L-Jetronic, nejčastěji ve výkonové verzi 88kW., rozvody jsou poháněny řetězem. Výhodou tohoto motoru je jeho spolehlivost, nízko položené maximum toč.momentu a vcelku přijatelná spotřeba, která však není kriteriem Vaší volby. Životnost tohoto pohonného ústrojí je daleko za hranicí 300tis km, samozřejmě nesmí být zanedbána jeho základní údržba.

Dieselové jednotky bohužel nepatří mezi nejlepší. Zpočátku se nabízela verze s obsahem 2300 cm3 a to až do roku 1989. Výkon motoru je nedostatečný, motor je těžký a nadměrně zatěžuje přední nápravu. V roce 1990 byl vystřídán motorem 1,8TD, ale tento patří k tomu nejhoršímu, co Ford vyrobil. Proto neporučuji ani jednu z těchto jednotek.

Zapomněl jsem zmínit pohon zadní nápravy u Sierry. Je nutno pamatovat na horší schopnosti vozu v zimním období, proto je nutné kvalitní zimní obutí, které není zadarmo, dále vlivem pohonu zadní nápravy je u sedanu mělký zavazadlový prostor.

Jako alternativu Sierry uvažujete o Opelu Omega A. Jedná se o vůz,který nahradil Opel Record, začal se vyrábět v letech 1986. V prvé řadě se jedná o vůz s větším prostorem, který je laděný spíše na komfortní cestování na dlouhé vzdálenosti, hmotnost vozu je vyšší, proto i nutno počítat s vyšší spotřebou.

Omega se nabízela s benzínovými motory o objemu 1,8 až 3 litry, naftový motor byl jeden o objemu 2,3 litru a to jak v přeplňované verzi tak i v atmosferické. Dieselové jednotky nevynikají úsporností, proto není důvod je preferovat před zážehovými čtyřválcovými motory (benzínové šestiválce 2,6 a 3 litry jsou nenasytné). Do Omegy A opět doporučuji dvoulitrový benzinový agregát o výkonu 85kW, který sloužil později ve Vectře A. Jedná se o nesmrtelný motor s dlouhou životností, opět není problém ujet i 500tis km.

Jinak vzhledem ke stáří vozu je nutno počítat s vyšším výskytem koroze, zejména korozí zadních lemů blatníků, prahů a podélných nosníků. Jinak typickým neduhem Opelů (nejen z dřívější produkce) je převodovka, nepřesnost řazení jednotlivých stupňů a časté opotřebení synchronů. Dále jen nutno se zaměřit na stav přední nápravy a na její opotřebení, často se zde vyskytují vůle.

Na Vašem místě bych raději volil Forda Sierru, zdá se mi, že se jedná o povedenější vůz s nižšími servisními náklady, jejich nabídka je velká, mezi kterou lze najít zachovalý exemplář.