Chtěl bych si pořídit nějaký sedan do 100tis Kč. Uvažuji o AR 164 nebo VW Vento a chtěl bych od Vás poradit co si myslíte o jednotlivých vozech. V obou případech volím naftové motory, u AR VM 2,5 TD a u VW to vidím na 1,9 TDI 81 Kw. Ročně najezdím něco přes 20tis km a jezdím skoro pořád naložený.
U Alfy Romeo 164 vidím jako problém cenu a dostupnost některých dílu zejména zadní nápravu na kterou jsem neviděl druhovýrobu a na cenu originál dílu radši nekoukal…s tím že je to ital jsem seznámen (problémy s el. instalací, vrzajícími díly a horším zpracováním) ale přeci 164 ještě není tak úplně fiat takže očekávám víc. Jinak s motorem mám nějaké zkušenosti a je to slušný agregát tedy až na časté nestejné ohřívání dělených hlav a tím tedy jejich praskání(zejména u jiných aut do kterých se tento motor dával)a ještě špatné uložení vahadla jedním M 12 šteftem, které bylo nahrazeno později 2x M8 v jedné hlavě. Jinak skoro 250 kg vážící agregát v 1,5 tunovém autě si řekne v průměru o 7,5l/100 km což považuji u 2,5-ky za slušnou.
VW Vento bude asi lepší auto celkově, cena a dostupnost náhradních dílu, špičkový motor TDi a co se týče spolehlivosti VW je dost nahoře o proti AR. Přesto bych Vás poprosil o radu a zkušenosti o vozech.
Váš server jsem objevil nedávno a přečetl nějaké recenze a hodně se mi líbí Vaše zkušenosti a doufám že mi poradíte.
Předem děkuji.
Začal bych Alfou Romeo 164. O těchto italských vozech toho bylo napsáno již velmi mnoho a v zásadě existují dva tábory lidí se značně rozdílným pohledem na Alfu. V jednom jsou fanoušci značky a ve druhém ti ostatní. Mohu říci rovnou, že pokud se neřadíte do první skupiny koupi AR 164 si promyslete velmi důkladně. Toto vozidlo dokáže rozčílit i jinak velmi klidného člověka. Ve výrobním programu automobilky se 164-ka držela po 10 let počínaje rokem 1987, takže koncepce vozu je již dost stará. Prodejních úspěchů se dočkala jen v Itálii, například v SRN byly prodeje takřka zanedbatelné. Ve srovnání s Ventem je 164 samozřejmě o poznání větší, hlavně v interiéru je místa dost i pro osoby vyššího vzrůstu, zavazadlový prostor je také dostatečně velký, nicméně vzhledem k tomu, že jezdíte často naložen bych viděl jako problém poměrně vysokou nakládací hranu zavazadelníku. Dalším problémem je koroze a to jednak karoserie a jednak také výfukového potrubí. S korozí také úzce souvisejí ceny karosářských dílů, které jsou velmi drahé, takže při výběru ojeté 164 je třeba prohlédnout velmi pozorně, co by mohlo v brzké době zatížit peněženku. Agregát 2,5TD s rozvodem OHV byl v době svého vzniku obstojnou pohonnou jednotkou, jen je vhodné jej nadměrně nezatěžovat, příliš sportovní jízda příznačná pro AR by mu nemusela svědčit. Rozhodně se však není třeba obávat, že by měl problémy poměrně těžký sedan rozhýbat. U AR 164 často zlobí klimatizace, světla a kontrolky v přístrojové desce, silentbloky, mohou se vyskytnout poruchy posilovače řízení i brzd, v zimním období mohou prasknout hliníkové kliky dveří a v neposlední řadě mezi velmi nákladné patří i opravy převodovek. Nicméně tento vůz má i určitá svá pozitiva. Kromě rozměrů a vcelku povedeného designu jsou to hlavně příznivé ceny ojetin na trhu a bohatá výbava vozidel(od března 1995 i airbag), jakož i dobré jízdní vlastnosti, přesné řízení, kvalitní pérování a stabilita.
U VW Vento je jeho největším pozitivem bezpochyby pohonná jednotka 1,9TDi s rotačním axiálním čerpadlem a turbodmychadlem Garett VNT15 s variabilní geometrií lopatek. Motory 1,9TDi jezdí v obrovském množství koncernových vozů a nutno poznamenat, že se osvědčily. Pro pohon vozidla velikosti Venta je jeho 81kW více než dost, jeho životnost je také dosti dlouhá a co se případných nejčastějších závad týče, tak notoricky známou zkušenost o zlobivé váze vzduchu tady už snad není třeba opakovat. Ve srovnání s Alfou 164 je VW samozřejmě o poznání menší, ale na vůz své třídy má zavazadlový prostor velmi slušného objemu 500 litrů. Do kabiny se relativně pohodlně vejdou 4 osoby průměrných rozměrů, sedadla jsou tvrdší ale docela pohodlná. V interiéru není asi nic, co by z dnešního pohledu člověka uchvátilo, je prostě obyčejný. S přihlédnutím k počtu ujetých kilometrů je třeba zkontrolovat a případně vyměnit určitě součástky, z nejdůležitějších brzdové destičky po cca 80tkm, okolo 100tkm vydrží táhla, kardany, silentbloky a výfuky. Mezi časté problémy patří u vozů z počátků výroby krátká životnost rozvodového řemene, dále pak špatně těsnící skla a dveře, voda zatékající do světlometů, vyskytnout se mohou i potíže s palivovým čerpadlem či rozdělovačem. S ohledem na případnou přepravu těžších nákladů je dobré vzít na vědomí vadnutí brzd a to vinou přehřívání kotoučů, které se týkalo vozů vyrobených před rokem 1996, kdy se začaly do Venta montovat kotouče s vnitřním chlazením. VW Vento byl a mnohdy dodnes je velmi oblíbeným pracovním nástrojem taxikářů, z čehož vyplývá i pravděpodobný vysoký počet ujetých kilometrů, takže je dobré se poohlédnout po autech u nichž je počet km doložitelný (servisní knížky etc.). Občas se můžeme setkat s korozí víka kufru a přetrženými lanky systému elektrického stahování oken. Nicméně v principu je Vento velmi spolehlivé, nebál bych se říci bezproblémové vozidlo a pokud se vyhneme automobilům po zběsilých taxikářích tak bude určitě sloužit k naší plné spokojenosti.
Z tohoto souboje bych Vento doporučil uživateli který klade důraz na finanční stránku věci, jednak 1,9TDi má nižší spotřebu než 2,5 TD od VM Motori, ale rovněž díly na Vento jsou levnější než na Alfu a s velkou pravděpodobností jich nebude ani tolik potřeba vzhledem k větší spolehlivosti.
Alfa Romeo 164 je spíše pro fanoušky značky, kteří ocení, že auto má srdce a duši a díky tomu mu dokáží odpustit určité mouchy a pro ty kteří hledají více komfortu a prostoru.
: html_entity_decode(): charset `cp1250' not supported, assuming utf-8 in /home/ebm/www/tipcars6/jsonld.php on line 42