Škoda Superb II. - dvojka vylepšuje pověst

Co je zač?
Ještě si to určitě pamatuje. Začátkem léta 2008 byl příchod druhé generace Superbu dlouho očekávanou událostí. Po čtyřech letech na trhu druhé generace můžete pořídit první Superby za rozumné peníze, většinou s vysokým kilometrovým proběhem. Superby často plnily roli služebního ba dokonce ředitelského automobilu (což bylo dáno velkorysým podélným prostorem na zadních sedadlech). Při spuštění výroby se o pohon dvojkových Superbů staral benzínový čtyřválec 1.4 TSI/92 kW, 1.8 TSI/118 kW nebo šestiválec 3.6 FSI/191 kW. Z dieselových motorů byly k dispozici jen čtyřválec: 1.9 TDI-PD/77 kW nebo dvoulitry TDI s výkonem 103 kW nebo 125 kW. V září 2008 se objevila verze 4x4 dostupná ve spojení s motory 1.8 TSI, 2.0 TDI-CR či 3.6 FSI. V polovině roku 2009 Škoda nahrazuje u nejsilnějšího dieselu piezoelektrické vstřikovače vstřikovači elektromagnetickými (solenoidovými). O měsíc později na trh doráží verze GreenLine poháněná úsporným vznětovým čtyřválcem TDI-PD o výkonu 77 kW s vylepšenou aerodynamikou a prodlouženými převody. Na frankfurtském autosalonu téhož roku je představena verze kombi. V červenci 2010 se pod kapotou objevuje zážehový dvoulitr TSI s výkonem 147 kW, který byl dodáván výhradně s 6° převodovkou DSG. V říjnu Škoda nahrazuje diesel 2.0 TDI-PD/103kW (čerpadlo-tryska) novým dvoulitrem se vstřikováním common-rail (dále jen CR), přičemž výkon zůstal zachován (nově je také diesel dostupný i s pohonem 4x4). Z nabídky mizí i diesel 1.9 TDI-PD/77 kW, který nahradila stejně výkonná vznětová 1.6 TDI-CR. V listopadu 2011 přichází na trh luxusně vybavená verze Laurint&Klement.

TIP:Nová Škoda Superb se už začíná rýsovat

Motorizace:
Benzín:
1,4 TSI, 92 kW (od 07/2008 liftback, od 10/2009 kombi)
1,8 TSI, 118 kW (od 03/2008 liftback, od 10/2009 kombi)
1,8 TSI, 118 kW, 4x4, (od 11/2008 liftback, od 10/2009 kombi)
2,0 TSI, 147 kW (od 05/2010 liftback i kombi)
3,6 V6 FSI, 191 kW, 4x4, (od 11/2008 liftback, od 10/2009 kombi)

Diesel
(přeplňované vznětové řadové čtyřválce)
1,6 TDI CR, 77 kW (od 09/2010 liftback i kombi)
1,9 TDI-PD, 77 kW (od 03/2008 liftback)
2,0 TDI-PD, 103 kW (od 03/2008 liftback)
2,0 TDI-CR, 103 kW (od 01/2009 liftback, od 10/2009 kombi)
2,0 TDI-CR, 125 kW (od 07/2008 liftback, od 10/2009 kombi)
2,0 TDI-CR, 125 kW, 4x4, (od 09/2008 liftback, od 10/2009 kombi)

Stručná historie:
2008: příchod modelu na trh v karosářské verzi liftback s dveřmi TwinDoor
2009: uvedení karoserie kombi a úsporné verze GreenLine 1.9 TDI-PD/77 kW, nový motor 2.0 TDI-CR/103 kW
2010: nové motory (2.0 TSI/147 kW a 1.6 TDI-CR/77 kW), verze GreenLine dostává 1.6 TDI-CR/77 kW
2011: luxusně pojatá výbava Laurint&Klement

Jaký je?
Přestože Superb svými vnějšími rozměry konkuruje prestižním modelům vyšší střední třídy, je nutné počítat s řadou omezení. Například je potřeba se smířit s relativně malou (jen 60 litrovou) palivovou nádrží. Celý zadní schod pod sedáky pochází totiž z Octavie z čehož plyne další omezení v podobě krátkých zadních sedáků. Ve srovnání s konkurenčními vozy střední třídy ztrácí Superb v oblasti poskytované šířky v interiéru. Vpředu tak v oblasti kolen naměříme 1470 mm, vzadu pak jen 1460 (například Citroën nabídne 1550 mm, resp. 1520 mm). U dieselových TDI motorů menší nádrž není problémem, ale u benzínového šestiválce musíte v lepším případě tankovat každých 300 km, což u vozu který by se nejraději viděl ve vyšší střední třídě nejen zdržuje, ale zejména obtěžuje. Například Volkswagen Passat se může pochlubit nádrže o 10 litrů objemnější.

Jak jezdí?
Super i přes svůj poměrně jednoduchý technický základ jezdí velmi dobře. Oproti Octavii potěší lepší stabilitou, za což vděčí výhodnějšímu poměru rozvoru náprav vzhledem k celkovým rozměrům karoserie (menší převisy). Díky tomu Superb nemusí mít tak tuhé tlumiče jako Octavia a celkově se do interiéru přenáší méně rázů od kol (interiér je tak i po velké porci najetých kilometrů v dobrém stavu a vrzání mu je doslova cizí). Celkově se podvozek na běžných silnicích chová velmi komfortně a ve většině případů dokáže znamenitě odfiltrovat většinu nerovností. Problémem mohou být příplatková osmnáctipalcová kola, která zlepšují trakci a reakce vozidla, ale poskytovaný komfort se při jejich použití výrazně zhoršuje. Stabilita v přímém směru je doslova ukázková, což se nám potvrdilo při rychlostech kolem 210 km/h na německých dálnicích. V táhlých zatáčkách je to ještě dobré, ale v o něco ostřejších zatáčkách se začíná v případě dieselu nebo šestiválce projevovat těžký předek a dlouhý rozvor, což v kombinaci způsobuje neochotu měnit směr jízdy a zpomaluje reakce velké karoserie na otočení volantu. K tomu všemu ještě musíme přičíst podprůměrnou šířku, a tak při vyšších rychlostech v případě vyhýbajícího manévru se Superb nechová zrovna stoprocentně. Samotné řízení je laděné (jako podvozek) na komfortní jízdu, proto je potřeba se smířit s menší dávkou zpětné vazby a trochou přeposilovanosti.

Co se kazí?
Škoda Superb sdílí řadu podvozkových komponentů s Octavií a Golfem (PQ35) nebo s prodlouženou platformou PQ46 používanou pro Passsat. Z toho plyne jisté omezení zejména oblasti šířky kabiny. Počáteční obavy o životnost podvozkových dílů u těžké karoserie se potvrdily jen částečně. U modelů vyrobených do zhruba poloviny roku 2010 předčasně odcházejí ložiska kol, které se o výměnu přihlásí zvyšujícím hlukem. Řada majitelů Superbů měnila ložiska ještě před dosažením 100.000 km, zadní o něco později. Kulové čepy, spojovací tyče řízení či táhla stabilizátorů však drží překvapivě dlouho. Logicky odcházejí jen pryžové silentbloky, které jsou vymačkané a ramenům dopřávají volnost pohybu (rychleji se sjíždějí vnitřní okraje pneumatik a zvyšuje se neklid vozu ve vyjetých kolejích). Silentblok se mění jednoduše i s držákem, není tak třeba jako u Fabií jej lisovat do nápravnice. Objevují se také vůle v pružných lůžkách příčných i podélných ramen, přičemž příčná ramena se mění celá, u podélných lze silentblok vyměnit samostatně. Podvozek Superbu nevydrží tak dlouho jako jeho prémiový kolegové, avšak zájemci o ojetý vůz mohou snadněji narazit na vůz, který má řadu podvozkových dílů již vyměněných. Elektromotorky výklopných pátých dveří TwinDoor většinou drží a zatím se neobjevují žádné větší problémy. Problémem je již po roce provozu koroze osvětlení zadní registrační značky, které se provází i ostatní koncernové modely (např. VW Touareg). Závady se nevyhýbají ani příplatkovému naftovému nezávislému topení, které byly podle výrobce způsobeny použitím biosložek v samotném palivu. Od konce roku 2010 je do vozidel montováno upravené topení s odpařovacím hořákem, které se chová bezproblémově. Další nemilou záležitostí jsou u prvních ročníků rosící se přední mlhovky do kterých zatéká voda.

Co vybrat?
Základního benzínového motoru 1.4 TSI se řada zájemců o nový či ojetý Superb bojí. Přitom po stránce poskytovaného výkonu přeplňovaná čtrnáctistovka Superbu bohatě stačí (stovku s ním umí Superb za 10,6 sekundy a dosahuje rychlosti až 201 km/h). Síly a pružnosti má stejně jako dřívější atmosférické dvoulitry a dokáže jezdit za osm litrů. U 1.4 TSI se po studeném startu objevovalo chrastění rozvodového řetězu, které po několika vteřinách vymizelo (po zvýšení tlaku oleje a dopnutí řetězu). Problém může nastat, pokud v kritické fázi není řetěz optimálně napnut a může dojít k jeho přeskočení. Většina těchto závad se odehrála v záruce (oprava si většinou vyžádala výměnu řetězu, napínače a někdy dokonce ozubených kol, krytu rozvodu a samozřejmě výměnu oleje. Osmnáctistovka TSI je na tom po stránce výkonu ještě lépe, přičemž oproti 1.4 TSI přidává více razance. Díky tomu je nutné počítat s průměrnou spotřebou kolem deseti litrů. Osmnáctistovku zřídka trápí nadměrná spotřeba oleje, visící ventily nebo při velkém zatěžování praskání hlav válců. Dvoulitr TSI s výkonem 147 kW dostupný od roku 2010 je vrcholem čtyřválcových motorů. Výkonu má dost, je však určen jen pro verze s pohonem předních kol a převodovkou DSG. Často zájemcům o ojetinu doporučuji šestiválce, které jsou méně namáhané, poskytují maximální kultivovanost a hladký projev. V případě Superbu však použitý šestiválec 3.6 TSI dostupný výhradně ve verzi s pohonem 4x4 nelze doporučit. Přestože má šestiválec své konstrukční základy v populární VR6, v Superbech trpí vysokou spotřebou paliva a také u některých kusů neobjasněnou ztrátou výkonu při vyšším kilometrovém průběhu. Navíc ve srovnání s Passatem R36 poskytuje šestiválec v Superbu jen 191 kW výkonu.

Škodě se dařilo velmi dlouho zachovávat pod kapotou Superba diesely TDI-PD (čerpadlo-tryska). Jedinou vyjímkou bylo nejsilnější provedení dvoulitru (125 kW), které se jako jediné mohlo pochlubit vstřikování common-rail. S odstupem času můžeme doporučit 1.9 TDI-PD/77 kW, která sice vyniká na dnešní dobu poměrně hrubých chodem, z původních motorů je však nejspolehlivější a nejúspornější. Jediným případným problémem tak zůstává přítomnost filtru pevných částic, který se s tímto motorem pojil vždy. Silnější dvoulitr TDI-PD/103 kW se montoval do Superbů až do září 2010. Jeho spolehlivost a sladění s filtrem pevných částic není zrovna ukázková (u 1.9 TDI-PD i 2.0 TDI-PD se objevují zanesené filtry pevných částic nebo nefunkční snímač filtru DPF). U dvoulitru TDI-PD/103 kW se také objevují prasknuté hlavy nebo častěji opotřebovaný dvouhmotový setrvačník (podceňovat setrvačník se nevyplácí, jelikož dochází k nadměrnému opotřebený ložisek klikového hřídele). Přičteme-li k tomu hrubý projev dvoulitru a nepříliš přesvědčivou spotřebu paliva, raději se tomuto motoru vyhněte. Dvoulitr TDI-CR montovaný od září 2010 je tak lepší volbou. Problémy s filtry pevných částic ustoupily a navíc potěší přívětivějším zvukovým projevem a odpovídající spotřebou paliva (my jsme s ním najeli přes dva tisíce kilometrů po Německu při závěrečné spotřebě 6,2 l/100 km, přičemž na dálnicích se rychlost většinou pohybovala v rozmezí 160-210 km/h).

Nejvýkonnější diesel musel suplovat roli vznětového šestiválce, který by se do Superbu prostě nevešel. Samotný agregát se vyznačuje dravou akcelerací, která však nemusí vyhovovat každému zájemci o tento vůz. Spotřeba paliva u něho odpovídá výkonu, avšak je nutné počítat s problémy u piezoelektrických vstřikovačů Bosch, které se projevují nejprve hrubých chodem při studeném startu nebo rozběhu z nízkých otáček. U dieselů se vstřikováním common rail je nutné se vyvarovat nekvalitní nafty jinak při vyšším kilometrovém náběhu dochází k předčasnému opotřebení vstřikovačů. Od září 2010 výrobce používá elektromagnetické (solenoidové) vstřikovače. Zapomenout nesmíme na vznětovou 1.6 TDI-CR dostupnou rovněž od září 2010. Menší zdvihový objem a delší převody oproti původní 1.9 TDI-PD stojí za slabším záběrem z nízkých otáček a menší ochotou jít za plynem (jízda s tímto agregátem tak může v přímém srovnání s předchůdcem působí mdle). Spotřeba paliva mírně poklesla a výrazně se zlepšila kultivovanost běhu.

K zkoušenému Superbu Combi s motorem 2.0 TDI-CR/103 kW se nám vyjádřil zástupce autopůjčovny Budget Jakub Marhoul: "Dvoulitrový diesel TDI-CR se nám osvědčil jak v Passatu, tak v Superbu. Je tichý, nežere a v našich vozech zcela bez problémů. Máme jich celkem dost a zatím nic neřešíme. Dokonce jsme jedno z těchto vozidel půjčili na užívání výhradně řidičovi, který se s auty příliš nemazlí (Citroëna C5 totiž stačil zlikvidovat za půl roku používání). Dvoulitry drží už rok bez problémů a fungují dobře, jak s manuální převodovkou, tak s převodovkou DSG.".

Plusy:
+ zavazadelník (objem, tvar, TwinDoor)
+ nadprůměrná prostornost v podélném směru na zadních sedadlech
+ poskytovaný komfort vzhledem k jednoduché technice
+ možnost tažení bržděného přívěsu až 2000 kg
+ odolnost výfukové soustavy
+ nízké provozní náklady
+ verze 4x4
+ výkonné motory TSI
+ převodovky DSG
+ dobré odhlučnění kabiny
+ dvě karosářské verze

Mínusy:
- objem palivové nádrže (jen 60 litrů)
- krátké sedáky zadních sedadel
- méně prostoru vpředu v oblasti kolen a vzadu ve výšce loktů
- problematické motory TDI-PD s filtrem pevných částic
- užraný benzínový šestiválec FSI časem ztrácející výkon
- nižší životnost podvozkových dílů
- absence některých prvků výbavy
- absence dieselových šestiválců v nabídce
- řada ojetin má vysoký kilometrový proběh
- vyšší cena ojetin

Automobil k testu zapůjčila autopůjčovna Budget.cz

Škoda Superb II – jaký je jako ojetina?