Výhled do roku 2030: Každé páté prodané auto prý bude jezdit na elektřinu

Praha - V roce 2030 by v Česku mohlo jezdit 250 000 osobních a lehkých užitkových elektromobilů. Jejich podíl na celkových ročních prodejích bude kolem 20 procent. Vyplývá to ze studie společnosti Roland Berger. Česko má za západní Evropou zpoždění několik let. Rozvoj brzdí omezená nabídka elektromobilů, nízký počet nabíjecích stanic a malá zákaznická zkušenost. Ročně se prodají řádově desítky elektromobilů.

Při přirozeném tržním vývoji bez podpory státu nebo veřejného sektoru přepokládá v roce 2020 roční prodej 6000 až 7000 vozidel na elektrický pohon, což jsou asi tři procenta celkového trhu. V západní Evropě se ve stejné době čeká podíl mezi pěti a deseti procenty.

"Elektromobilita bude získávat na významu, a to především z dlouhodobého hlediska. Hlavním důvodem je stále se zpřísňující legislativa ovlivňující emise CO2 nově prodaných vozidel v Evropské unii, která bude vyžadovat zavádění elektromobilů," uvedl ředitel pražské kanceláře Roland Berger Roland Zsilinszky.

K výraznějšímu rozvoji elektromobility v celoevropském kontextu podle něj dojde až po roce 2020, protože bez masivnější elektrifikace již nebudou výrobci automobilů schopni dosáhnout navrhovaného nového emisního cíle pro rok 2025 na úrovni zhruba 75 g CO2/km.

Energetická skupina ČEZ se podle manažera útvaru pro čisté technologie Tomáše Chmelíka na rozvoj elektromobility připravuje a počítá s rozšířením sítě dobíjecích stanic ze současných 80 tak, aby dokázala uspokojit řádově desítky tisíc elektromobilů. Celkové náklady na výstavbu takové sítě samotných dobíjecích stanic i zajištění nezbytného příkonu mohou dosáhnout až dvě miliardy korun.

Elektromobilita a CNG jsou aktuálně dvě nejvíce pokročilé alternativní technologie pohonu vozidel a předpokládá se, že se v dalších letech budou spíše doplňovat než spolu soupeřit. Zatímco CNG je vhodné jakožto alternativa ke spalovacím motorům primárně při vyšších denních nájezdech, elektromobily budou dominovat alternativním pohonům při kratších denních nájezdech a spíše městském použití.

Podíl CNG v současnosti roste, ale z dlouhodobého hlediska se zřejmě masově rozšířeným palivem nestane. Hlavním důvodem je vysoká hodnota případných daňových úlev při velkém rozšíření v porovnání s malým potenciálem redukce emisí CO2 a přetrvávající surovinové závislosti.