Volkswagen není jediný. Skandály zasáhly i General Motors, Mitsubishi či Toyotu

Skandál koncernu Volkswagen s údajným podváděním při měření emisí aktuálně hýbe automobilovým průmyslem. Německá automobilka však není jediná, velké průšvihy za sebou mají i jiné společnosti spojené s tímto odvětvím. V srpnu 2000 například japonská společnost Bridgestone oznámila vvýměnu 6,5 milionu pneumatik značky Firestone, které měly defekty na Fordech Explorer. Podle amerického Národního úřadu pro bezpečnost v silniční dopravě (NHTSA) zahynulo v souvislosti se závadami 271 osob a na 800 jich bylo zraněno. Ford poté ukončil spolupráci s Firestonem a v květnu 2001 zahájil program výměny pneumatik.

Bezplatná výměna 13 milionů pneumatik Firestone a náhrady poškozeným stály Ford tři miliardy dolarů (podle dnešního kurzu asi 73 miliard korun) a stáhly automobilku v roce 2001 do ztráty. V roce 2005 se po dlouhotrvajícím sporu Firestone s Fordem dohodl na odškodnění ve výši 240 milionů dolarů (asi 5,8 miliardy Kč).

V roce 2004 japonská automobilka Mitsubishi přiznala vadnou konstrukci náboje kol u jednoho typu svých nákladních vozů. Tato závada způsobila od roku 1992 více než 50 nehod a firma svalovala problémy s koly na nesprávnou údržbu. Kvůli tomu musela firma uspořádat rozsáhlé bezplatné opravy. Její partner DaimlerChrysler reagoval na skandál prodejem části svého podílu a utlumením finanční podpory i alianční spolupráce. Podobným skandálem si automobilka prošla již v roce 2000, kdy se zjistilo, že firma po více než dvě desetiletí nelegálně zatajovala stížnosti zákazníků. Tehdy byla Mitsubishi nucena stáhnout do servisů na dva miliony vozů a zaplatila pokutu v maximální výši čtyři miliony jenů (asi milion korun).

Od roku 2008 byly svolány k opravám desítky milionů vozů všech možných značek vybavených airbagy od japonské firmy Takata. U vadných airbagů může dojít k závadě v nafukovacím systému a v případě nehody pak z aktivovaných airbagů mohou vyletět části kovu a zasáhnout osoby ve vozidle. Loni začala Takatu vyšetřovat americká prokuratura. V USA se závada týká skoro 34 milionů aut a vadné airbagy mají v zemi údajně na svědomí zatím sedm lidských životů. Podle regulátorů jde o největší svolávací akci v historii automobilového průmyslu.

Problémy měla i největší automobilka světa, tedy japonská Toyota. Americké ministerstvo spravedlnosti loni v březnu oznámilo, že Toyota zaplatí v USA 1,2 miliardy dolarů (téměř 24 miliard Kč), a tamní úřady tak ukončí její vyšetřování. V něm se jednalo o postup automobilky při řešení stížností zákazníků na bezpečnostní potíže vozů. Toyota podle ministerstva přiznala, že poskytovala americkým zákazníkům zavádějící informace ohledně problémů vedoucích k nechtěnému zrychlování aut. Vyšetřování americké vlády potvrdilo, že za zrychlování mohou vadné plynové pedály a problémy s podlahovou krytinou, která může plynový pedál zablokovat. Toyota kvůli problémům s nechtěným zrychlováním stále čelí stovkám žalob.

Potíže se dostaly do centra pozornosti poté, co v roce 2009 údajně kvůli nechtěné akceleraci vozu Lexus zahynul v Kalifornii dálniční strážník s celou rodinou. Kvůli problémům s nechtěným zrychlováním a s brzdami u hybridního automobilu Prius byla automobilka v minulých letech nucena svolat ke kontrole po celém světě přes 14 milionů vozů.

Největší americká automobilka General Motors (GM) se zase minulý týden dohodla s federálními vyšetřovateli, že zaplatí 900 milionů dolarů (21,5 miliardy Kč) za zastavení trestního stíhání kvůli problémům s vadnými přepínači zapalování u řady svých vozů. GM zároveň uvedla, že zaplatí 575 milionů dolarů za urovnání části civilních žalob spojených s následky závady a odepíše tuto sumu ze zisku za třetí čtvrtletí. GM kvůli problémům se zapalováním svolala loni s velkým zpožděním k opravám miliony aut. Vadné přepínače u zapalování se mohly samovolně přesunout ze zapnuté polohy do vypnuté, což zastavilo motor a vyřadilo většinu systémů napájených elektřinou, včetně posilovače řízení, posilovače brzd a airbagů. Důsledky závady si údajně vyžádaly nejméně 169 mrtvých a v běhu jsou žaloby na další stovky případů. Automobilka se kvůli problému stala terčem ostré kritiky, protože se ukázalo, že o potížích s přepínači věděla už v roce 2001, ale se svoláváním vozů k opravě začala až loni v únoru.

Americký Národní úřad pro bezpečnost silničního provozu (NHTSA) loni vyměřil GM za opožděné svolávání vozů s vadným zapalováním maximální možnou pokutu 35 milionů dolarů. Firma navíc kvůli potížím se zapalováním čelí více než dvěma stovkám civilních žalob a na odškodné obětem vyčlenila do zvláštního fondu 625 milionů dolarů.

Aktuální skandál u největší evropské automobilky, jejíž součástí je i česká Škoda Auto, vypukl minulý týden v pátek, kdy americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) Volkswagen obvinila, že u vozů s naftovými motory používal v posledních zhruba sedmi letech software umožňující při testování emisí skrývat vysoce nadlimitní hodnoty toxických oxidů dusíku. Ve skutečnosti tak auta vypouštěla mnohem víc škodlivých emisí, než ukazovaly výsledky testů. Volkswagen za to může v USA dostat pokutu až 18 miliard dolarů (více než 438 miliard Kč). Skandál navíc tento týden začaly vyšetřovat i některé evropské země.

České ministerstvo dopravy společně s firmou Škoda Auto bude informovat majitele vozů s motory, v nichž může být problém, a bude je zvát na kontroly.