Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě ve své expozici českého karosářství představuje po svém znovuotevření nejen novou expozici karosérií vozů vzniklých na podvozcích automobilky Tatra, ale i jeden velmi unikátní projekt. Byť ve fyzické podobě již toto auto dávno neexistuje.
Neví se jak byl dlouhý, kde všude s ním Jan Antonín Baťa jezdil, jaký motor ho poháněl a také nic o tom, jak a kde skončil. Řeč je o speciálním automobilu, který v roce 1936 na základně objednávky šéfa Baťových závodů ve Zlíně svořili zaměstnanci vysokomýtské karosárny Sodomka.
"Opravdu jsme se dlouho snažili v různých archivech i přímo ve Zlíně zjistit odpovědi na výše uvedené otázky, ale neuspěli jsme," přiznávají v rozhovoru pro Deník a Automix.cz zaměstnaci vysokomýtského muzea Martin Štěpán a Pavel Hladík. "Ani v archivech Sodomkovy firmy není o zakázce nic, tedy ani cena, kterou Baťa zaplatil. Je pravděpodobné, že podvozek pocházel z nějakého menšího nákladního vozu značky Ford, o čemž svědčí takzvaná "dvoumontáž" na zadní nápravě.
Naštěstí mladoboleslavské firmě Svott, která se specializuje na tvorbu designu a výrobu prototypů, postačovaly pro stvoření vozu ve vrituální realitě pouze dobové fotografie a popis uveřejněný v jednom novinovém článku.
"Karosérie, která byla právě dodána závody Sodomka Vysoké Mýto, pro pracovní cestovní vůz šéfa Baťových závodů, jest vrcholem účelnosti a praktické užitečnosti," píše autor tohoto materiálu. Dále následuje poměrně podrobný popis interiéru. Tak například v takzvaném strojním oddělení, jak se nazývá pracoviště řidiče a jeho spolujezdce, se nacházel i vařič, umyvadlo a stolek s překlopnou desku. Na té měly být rozloženy cestovní mapy.
Vůz měl takzvanou trambusovou karosérii, což znamená, že motor se nacházel mezi předními sedačkami. Tato strojovna byla oddělena od prostoru pro cestující prosklenou stěnou. Hned za ní bylo křeslo se stolkem určené pro šéfa tehdejšího obřího průmyslového gigantu. Za něm se nacházely sedačky pro dalších pět spolucestujících. Na každé z nich byl sklopný stolek a velký konferenční stůl se dal rozložit uprostřed vozu. Na stěnách byly umístěny různé poličky a skříňky.
Postele nad hlavami
V případě potřeby šlo interiér jednoduše přeměnit ve spací vůz. Nad hlavami cestujících byla totiž připevněna dvě lůžka, která bylo možno spustit dolů. Jednalo se tedy o jakýsi předobraz současných kempovacích vozů, které také mnozí lidé s takzvanými "svobodnými povoláními" dnes často využívají jako své mobilní domovy a pracovny v jednom.
"Praktičnost karosérie doplňuje neobyčejně prostorný kufr, přístupný zezadu a praktické uložení reservních kol, aby nebránila přístupu do kufru a přitom byla úplně kryta a nerušila vzhled vozu," doplňuje článek popis vozu.
Díky 3D brýlím pro virtuální realitu si tak můžou návštěvníci muzea v současné době vůz prohlédnout zvenčí ze všech úhlů a také vstoupit dovnitř a prohlédnout si vybavení interiéru. Po každém použití se v současnosti dezinfikují.
"Tato možnost tu bude určitě minimálně do konce června. V budoucnosti bychom určitě rádi takovýmto způsobem seznamovali veřejnost i s dalšími unikátními vozy, které stvořily české karosářské firmy, ale které se bohužel do současnosti nedochovaly," uzavírá Martin Štěpán.