Měření výkonu na válcovém dynamometru nemusí být tak vypovídající, jak myslíte

Měření výkonu auta se může zdát jako poměrně jednoduchá činnost. Měřený vůz se prostě umístí na válcový dynamometr, sešlápne se plný plyn a kola na válcích ukáží, co auto dovede. Jenže zase tak jednoduché to není. A výsledek navíc nemusí mít velkou vypovídající hodnotu. Jak ukazuje video od Engineering Explained, do hry totiž vstupuje spousta faktorů. Jason Fenske ze zmiňovaného YouTube kanálu nechal přeměřit výkon svojí Hondy S2000 a aniž by byly výsledky výrazně překvapující, až pozoruhodně se od sebe navzájem lišily. Celkem byly vykonána čtyři měření, z nichž ve třech byl konstantní výkon a naopak se lišil točivý moment.

Ve čtvrtém se potom k dopočítání použila trochu jiná metoda a výsledkem je daleko vyšší výkon a podobný točivý moment jako u prvního měření.

Otázka zní, jak jsou takové rozdíly vůbec možné. Stručně řečeno, dynamometry nejsou standardizovány a používají různé způsoby měření. Třeba u prvních třech měření se použila metoda, kdy počítač dopočítává otáčky motoru z otáček kol. Jenže tyto dopočty se postupně lišily a protože existuje propojení mezi otáčkami a točivým momentem, hodnoty jsou jiné.

U čtvrtého pokusu se potom použil dopočet pomocí násobitele, čímž se podařilo získat podobné hodnoty, jaké by vyšly z měření na jiném typu dynamometru. A kde je pravda? Jak říká Jason, pravděpodobně někde mezi.

Ať už je ale naměřeno cokoliv, výsledek se bude vždy jistým způsobem odlišovat od pravdy. Takže k čemu tedy válcové dynamometry vůbec jsou?

Především k tomu, abychom viděli pokrok na výkonu při různých úpravách. Pokud totiž na jednom konkrétním přístroji změříme výkon auta se standardním nastavením a poté například po přidání turba či kompresoru, dostaneme hodnotu porovnatelnou s tou předchozí. Pokud bychom však chtěli přeměřit výkon dvou aut a porovnávat, museli bychom použít stejnou měřicí metodu na stejném přístroji.