Ukázky z třicet let starého katalogu aut. Výběr byl mnohem širší než dnes...

Před třiceti lety existovalo v Evropě o desítky více výrobců automobilů než je tomu dnes. Zákazníci tudíž měli mnohem větší výběr. Některé značky již zkrachovaly definitivně, jiné ještě živí naději na vzkříšení. Mezi nimi třeba i TVR. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let se svět automobilů začal opět výrazně proměňovat. Zpětně to dosvědčuje listování v obsáhlém katalogu osobních vozů, který představuje prakticky kompletní světovou produkci v tomto odvětví.

Například jsou v něm uvedeny značky ze zemí bývalého socialistického bloku. Namátkou můžeme jmenovat rumunský Oltcit, východoněmecké automobilky Wartburg či Trabant nebo sovětský Moskvič a z bývalé Jugoslávie pocházející Zastavu.

Stejně jako ony ale časem zaniklo mnoho výrobců působících v kapitalistických zemích západní Evropy. Jednou z těch nejvýznamnějších byl švédský Saab. O jeho historii píšeme v samostatném článku:

Velká část jich pocházela z Velké Británie. Mezi ně patří i výrobce sportovních vozů TVR, u něhož ale stále existuje poměrně vysoká pravděpodobnost, že výroba bude obnovena.

Historie TVR se začala psát v roce 1947, kdy ji založil Trevor Wilkinson a písmena ze svého křestního jména použil pro její označení. Prvním vlastním modelem byl v roce 1954 Grantura. Největší sláva přišla v osmdesátých letech. V devadesátých pak nabíjezal modely S2, S2-C, Tuscan, Speed Eight a 400-450.

Letecká továrna Bristol zahájila výrobu osobních automobilů v roce 1947. Nejprve šlo o vozy odvozené z modelu BMW 2 L. V roce 19958 ale představila auto s karosérií od švýcarské firmy Beutler a s motorem Chrysler. V malých sériích vyráběné vozy byly svého času považovány za prestižnější než Rolls-Royce.

Značka Jensen existovala již od roku 1936. Slávu si ovšem vydobyla až v roce 1966, kdy se světu ukázalo kupé Jencsen Interceptor s designem firmy Vignale.  Pod kapotou pracoval osmiválec. Značka poprvé zanikla již na konci sedmdesátých let, ale v osmdesátých byla obnovena.

Ještě o rok starší (založení 1935) byla automobilka Reliant. Nejprve se specializovala na výrobu tříkolových aut, později nabíela i kupé. Na ocelovém rámu byly přimontovány plastové nebo kompozitové díly. Model Scimitar jezdil díky motoru Nissan 1,8.

Značka De Tomaso, kterou založil argentinský závodník a finančník v jedné osobě Alessandro de Tomaso začala s výrobou aut v roce 1959. Sídlo měla v Modeně, v sousedství značek Ferrari a Maserati. Prvním výraznějším modelem byla Vallelunga, následovala Mangusta a poté Pantera. To se v nové generaci dělalo i v roce 1990. V roce 2012 sice automobilka zkrachovala, ale vloni o sobě opět dala slyšet představením supersportu P 72.

Společnost Innocenti původně vyráběla jen skútry, ale pak se začala orientovat i na osobní vozy. Nejprve šlo o licenční výrobu  Austin a Morris Mini, které částečně upravovala. Pak na podvozek tohoto auta nasadila vlastní karosérii. Pro pohon se využívaly japonské agregáty. Existovala rovněž sportovní verze Turbo.

Značku Bitter založil závodník Erich Bitter. Začínal jako producent dílů pro přestavbu vozů na rallye, ale nakonec si splnil sen o postavení vlastního auta. Tím prvním bylo kupé Intermeccanica Indra v roce 1971. Vzniklo na bázi modelu Opel Diplomat. Spolupráce s Opelem pokračoval i nadále a dokonce se modely Bitter prodávaly v dealerské síti této značky. V 90. letech nabízela typ SC a různé karosářské verze Bitter Type 3.

Mimořádně atraktivní design karosérie měly modely značky Isdera. Tu si založil bývalý návrhář a konstruktér značky Porsche Eberhard Schulz. Na objednávku vyráběla tři typy sportovních aut. Pro pohon modelu Spyder se využil šestiválcový a pro Imperator osmiválcový agregát. Oba od Mercedesu. Cena těchto aut se pohybovala od 110 do 280 000 tehdejších německých marek.