Typem 601 Trabant končil neměl. Připravena byla třeba i "šestsettrojka"

Od šedesátých do osmdesátých let vytvořili konstruktéři východoněmecké automobilky řadu zajímavých prototypů. Žádný z nich ale nedostal povolení k sériové produkci. Socialistické automobilky byly nechvalně proslulé tím, že u jednoho modelu vydržely celé desítky let, zatímco ty ze západních zemí obvykle přicházejí s novými verzemi zhruba každých sedm let.

Mladoboleslavská Škoda také toto tempo nedržela, ale přece jen měla rychlejší tempo nasazování nových typů než platilo u "soudruhů z NDR". Třeba Trabant 601 se tam vyráběl v téměř nezměněné podobě šestadvacet let.

To, co ho mělo nahradit, ale nestalo se tak, si můžete prohlédnout v naší fotogalerii.

I tam si samozřejmě konstruktéři byli vědomi toho, že nabízejí zákazníkům vůz, který z mnoha hledisek nevyhovuje požadavkům doby. Jak z hlediska ekologie, tak bezpečnosti a samozřejmě pohodlí a jízdních vlastností.

Navíc byla základní karosářská varianta sedanem, což v Evropě není už dávno zrovna žádaná verze. Nástupce tedy měl být hatchback. Dokládá to výstava o 32 letech vývoje automobilů značky Trabant. Ta je součástí expozice v Muzeu Augusta Horcha v německém městě Zwickau. Právě tam se totiž Trabanty vyráběly.

Návštěvníci si zde můžou prohlédnout jak několik funkčních prototypů, tak také makety, skici a dobové fotografie připravovaných vozů.

Nejstarším "neznámým" Trabantem je P100. Jedná se o poměrně velkou limuzínu, kterou poháněl tříválcový litrový zážehový dvoutaktní motor. Měl výkon 48 koňských sil a byl schopen vůz rozjet až na 130 kilometrů v hodině. Agregát se samozřejmě nacházel pod přední kapotou a poháněl přední kola. 

Vedení německého autoprůmyslu zřejmě mělo po určitou dobu s takovýmto vozem poměrně velké plány. Souběžně s vývojáři ve Zwickau totiž na voze stejného typu pracovali inženýři v Eisenachu (tam se montovaly vozy značky Wartburg). Ti ale prosazovali pohon zadních kol. Tento vůz ale neměl být nástupcem Trabantu. Mělo jít o souběžbě vyráběný typ.

To Trabant P 603 z roku 1967 už měl být náhradou "šestsetjedničky". Ta se v té době vyráběla sice pouze 3 roky, ale je třeba si uvědomit, že ve skutečnosti byl tento model jen jakýmsi faceliftem předchozího Trabantu P 50.

Východoněmecká "šestsettrojka" byla navíc již propracovanější verzí hatchbacku 602, který navrhl hlavní konstruktér Werner Lang. Dokonce některé zdroje uvádějí, že Trabant 603 byl jakýmsi vzorem pro model Golf západoněmeckého Volkswagenu. Navíc se uvažovalo o nasazení rotačního Wankelova motoru.

Po P 603 se v NDR pracovalo (společně s kolegy z Československa) na typu 760. Ten měl, pro změnu, pohánět agregát z produkce mladoboleslavské Škodovky.

V roce 1974 byl připraven prototyp s označením P 610, který se postupně upravoval až do roku 1979. Tehdy byla definitivně opuštěna myšlenka spolupráce československých a východoněmeckých automobilek. Do té doby, než se tak stalo, ale bylo smontováno 20 funkčních prototypů. Řadová čtyřválcová zážehová "jedenáctistovka" měla výkon 45 koní a byla schopna udělit vozu rychlost až 125 kilometrů v hodině.

Na počátku 80. let se tedy ve Cvikově vrátili k označování chystaných verzí s číslem 601 na počátku. Jen se k tomu přidávaly další kódy. Třeba Z nebo WE II. Posledně jmenovaný Trabant je ten, který vidíte na titulní fotografii u článku. Pod kapotu se vrátil tradiční dvoutaktní dvouválec s výkonem 26 koní. Vývoj údajně přišel na dva miliony tehdejších marek, ale ani tato vynaložená suma nepřesvědčila  kompetentní činitele k rozhodnutí o zahájení sériové výroby.

Na přelomu 80. a 90. let pak přišlo poslední vzepětí konstruktérů a designérů značky ze Cvikova. Modelová řada Caro ozvláštňovala sériově nabízené typy novými typy nárazníků i dalších prvků. V té době už měly Trabanty čtyřtaktní motory od Volskwagenu. Ale jen vůz pro trávení volného času Caro Tramp se dostal k cílovým zákazníkům. Smontovalo se jich šest desítek.