Tatínkův zázrak: jak se v malé dílně v České Lípě zrodil sen každého kluka

V malé dílně v České Lípě se během dlouhých zimních večerů zrodilo něco výjimečného – traktůrek, který přináší radost jak malému majiteli, tak i jeho kamarádům. Tento pozoruhodný kousek není jen obyčejnou hračkou pro děti. Je plně funkční a má dokonce vlek i radlici.

• Využil, co dům dal
• Inspirací byla zelená legenda
• Nechybí vlek ani radlice
• Bude dělat radost dalším dětem

Petr Novák z České Lípy má dlouholeté zkušenosti s opravami a výrobou různých strojů. Pro svého syna postavil něco, o čem sní snad každý malý kluk. Funkční traktůrek. „Syn byl nadšený! Strašně se mu to líbilo,“ vypráví kutil s úsměvem.

„Nebyl to dárek k narozeninám nebo pod stromeček. Vyrobil jsem ho pro syna prostě jen tak,“ dodává Petr Novák, jako by šlo o zcela běžnou věc. Přestože se taková práce neobejde bez značné dávky času, úsilí a finančních nákladů, neváhal a přání svého syna vyplnil do puntíku.

Traktůrek, který dnes brázdí zahradu rodiny Novákových, vznikl ze směsi různých materiálů a součástek. Základním stavebním prvkem byly železné jekly, které Petr Novák svařil do požadovaného rámu.

„Motor jsem koupil. Je to motor s výkonem 6,5 koně. Volant je ze sekacího traktůrku. Přední náprava taky, ale tu zadní jsem musel vyrábět. Kola pocházejí z malotraktoru Vari. Část jsem použil taky z legendární motorky ČZ 175 neboli z Prasete,“ popisuje pyšný tatínek technické detaily.

Traktůrek je navržen tak, aby byl co nejjednodušší na ovládání. „Je tam diferenciál a má náhon na zadek. Je to hydraulika, takže se nemusí vůbec řadit. Šlápnete prostě na pedál, jede dopředu, šlápnete na druhý, jede dozadu. Funguje to skvěle,“ pochvaluje si Petr Novák.

„Blatníky jsem normálně vzal a svařil, pak jsem je musel trošku zabrousit. Na podlahu jsem dal hliníkový plech, který je protiskluzový. Sedačku jsem kupoval podle rozměrů v internetovém bazaru. Někdo tam prodával univerzální sedačky, tak jsem si to vyměřil. A pasovaly skvěle,“ přibližuje kutil.

Petr Novák myslel také na praktičnost a funkčnost. Kapotáž vyrobil z plechu a celý traktůrek vyvedl v zelné barvě. Sám má rád traktory značky John Deere. A tak nebylo překvapením, že i ten pro syna nalakoval právě nazeleno.

„Ještě jsem tam měl přidělat světla a maják, ale k tomu jsem se zatím nedostal. A myslím, že už ani nedostanu,“ přiznává zručný muž.

„Traktůrek má sice malý majáček, ale syn s ním v noci stejně nejezdí. On by samozřejmě chtěl, ale teďka už rajtuje na mém velkém traktoru,“ směje se kutil.

Petr Novák má rád traktory John Deere, u svého traktůrku se jimi inspiroval:

K traktůrku patří také malý vlek. „Vyrobil jsem ho opět z jeklu a z překližky. Je manuálně sklápěcí. Hydraulika by byla dražší a pro dětský traktůrek zcela zbytečná,“ vysvětluje Petr Novák svůj praktický přístup.

Vlek se ukázal jako nesmírně užitečný nejen pro hraní, ale i pro drobné práce na zahradě.

„Syn mi v něm pomáhá vozit dřevo, manželce zase třeba hlínu pro květiny. Když přijde nějaký jeho kamarád, samozřejmě to chce vyzkoušet taky,“ říká s hrdostí tatínek s tím, že v zimě zase syn dostane radlici a pomáhá odklízet sníh.

Pro syna Petra Nováka to znamená nejen zábavu, ale i možnost podílet se na drobných pracích a učit se zodpovědnosti.

„Synovi je deset let a je menší postavy, takže mu traktůrek ještě stačí. Už z něj ale začíná trošku vyrůstat,“ přemítá kutil.

A tak uvažuje, že by traktůrek prodal. „Bude nám to trošku líto, ale takový je život. Věřím, že někomu udělá ještě hodně radosti,“ uzavírá Petr Novák.

Zaujal vás článek? Přečtěte si i další v nabídce níže. Jsou plné kutilských tipů.