Praha /FOTOGALERIE/ - Je mu teprve 21 let, studuje vysokou školu, ale už dávno ví, čím se chce živit. Tomáš Saran už od dětství kreslil auta a na střední škole si řekl: Chci automobily i navrhovat.
„Vždy jsem věděl, že chci být konstruktér, nebo něco podobného, a tak jsem šel na strojní průmyslovku do Frýdku-Místku," vypráví mladík z Českého Těšína. A když uviděl práci legendárních designérů Chipa Foose a Janneho Kutji, uvědomil si, že by se chtěl věnovat stejnému oboru jako oni. „Donutilo mě to vyměnit svoje úspory za výtvarné potřeby," říká a věří, že ho tahle práce bude jednou i živit.
„Navrhování aut je pro mě samozřejmě sen, který si chci splnit a jdu si za ním, i když mě baví všechna odvětví průmyslového designu. Momentálně studuji průmyslový design na Fakultě Architektury na ČVUT a poprvé v životě do školy chodím opravdu rád," usmívá se Saran. „Když tam zrovna nejsem, tak kreslím auta jejich majitelům, kteří si je chtějí zvěčnit. Nedovedu si představit lepší studentský život," dodává. Všechna svoje díla vytváří ručně – i v době, kdy by si mohl vypomoci nejrůznějšími počítačovými grafickými programy.
Kresba Tomáše Sarana.
„Každý designér musí umět pracovat s perspektivou, barvami, světlem, musí umět přenést své představy z hlavy do nějaké podoby, ve které je může prezentovat. Tím chci říct, že designéři dnes možná už nekreslí tolik na papír, ale kreslí na k tomu určené tablety. Tím přenášejí své myšlenky rovnou do digitální podoby, kde už se s nimi dají dělat neuvěřitelné věci, takže vlastně kreslí ručně," popisuje Tomáš Saran. „Pokud jde o ilustrace, můj názor je, že digitální tvorba nikdy nenahradí poctivou ruční práci na papíře. Na papíře je vidět každý tah, každé nanesení barvy, nic nemůžete vzít zpět. Nemůžete nakreslit auto černé a potom se rozhodnout, že jej uděláte žluté. Musíte už předem vědět, jak to bude vypadat nejlépe, a ve všech těchhle věcech je to kouzlo ručně zpracované ilustrace bez pomoci digitálních technologií," říká.
Kresba Tomáše Sarana
Jednou, ve svých osmnácti letech, kdy s kreslením vlastně začínal, se odhodlal poslat jeden ze svých návrhů do Škodovky (viz obrázek níže). „Lidem v mém okolí se návrh docela líbil, ale z automobilky jsem dostal odpověď, že vzhledem k normám, které podstatně ovlivňují vzhled auta, je můj návrh sice docela pěkný, ale naprosto nevyhovující a tudíž nepoužitelný. Když jsem si zjistil více o těch normách, zjistil jsem, že kdybych jim můj návrh přizpůsobil, nevypadal by už tak, jak jsem chtěl," říká Saran, který od té doby o navrhování automobilů uvažuje jinak, více realisticky.
Kresba Tomáše Sarana
I proto zkouší kreslit různé typy automobilů, nejen třeba americké klasické sportovní vozy – byť je má nejraději. „Dokonce si myslím, že udělat zajímavé a přitažlivé třeba rodinné MPV je větší výzva než sporťák," tvrdí mladík, který jako vzor uvádí i jednoho českého návrháře. „Upřednostňuji spíše funkční a jednoduchý design, jaký u nás dělal například Václav Král," uzavírá Tomáš Saran.
Kdo ví, třeba za pár let bude pro někoho vzorem i on sám...