TEST: Všestranný hrdina. Volvo V90 Cross Country je auto, které musíte mít rádi

Velký kombík na zvednutém podvozku, to už je švédská klasika. První takové Volvo se objevilo před 20 lety a protože mělo úspěch, i dnes najdeme v nabídce švédské automobilky jeho nástupce.   Každá cesta vede do lesa, říká se prý ve Švédsku. A je to asi pravda, lesy totiž pokrývají skoro dvě třetiny rozlohy tohoto skandinávského státu. Není tedy divu, že právě tady se zrodil jeden z prvních a nejznámějších „terénních" kombíků.

Objevil se v roce 1997 a jmenoval se Volvo V70 Cross Country. A protože měl úspěch, následovaly další dvě generace. Auto také v průběhu času změnilo název na XC70, ale charakter zůstal stejný. Vždy šlo o velký kombík s hranatou zádí, prostorným interiérem, robustní konstrukcí, vyšším podvozkem a pohonem všech kol, který byl doma i tam, kde se silnice měnily v cestu.

Nedávno však Volvo udělalo razantní změnu. „Sedmdesátkovou" (a vlastně i „osmdesátkovou) řadu nahradilo řadou „devadesátkovou" a opět si pohrálo s označením – z nástupce Volva XC70 se stalo Volvo V90 Cross Country.

Označení Cross Country nově ponesou všechny „terénní" verze běžných modelů, zatímco dvě písmena „XC" dostanou „esúvéčka". Hezky je to vidět třeba na dvojici V40 Cross Country a modelu XC40. Prvně jmenovaný představuje vůz na pomezí hatchbacku a kombíku právě v „terénním" provedení, druhý je klasickým kompaktním SUV.

Ale zpět k V90 Cross Country. Terénní provedení pochopitelně vychází z kombi V90, proti němu ale zaujme výrazně akčnějším vzhledem a o skoro šest centimetrů vyšší stavbou karoserie. A je to opravdu velké auto. Na délku měří 4939 milimetrů (je tedy o víc než 10 centimetrů delší než předchůdce XC70), široké je 1879 mm a vysoké 1543 mm. Rozvor náprav dosahuje 2941 milimetrů, světlá výška činí 21 centimetrů.

K rozměrům přidejte působivý design s nezvykle tvarovanou maskou chladiče a výraznými světlomety a dostanete nepřehlédnutelný vůz. Mně se i moc líbí – nejvíc ze všech Volv nové generace. V90 Cross Country je totiž hezká takovým střídmým způsobem. Alespoň mně to tak připadá.

Jestli už jste četli nějaký můj test jakéhokoli zástupce nové generace Volv, pak víte, že mám slabost pro jejich interiér. Líbí se mi vzhled i zpracování. A také materiály, tady totiž platí, že dřevo je tu vždycky dřevo, kůže je opravdu poctivá kůže a kov skutečný kov. Na laciné imitace se tu nehraje. Ale přitom se nic nepřehání, vše působí sice hodnotně, ale současně nevtíravě a přirozeně. Třeba dřevěné dekory mají i na dotek hrubou strukturu, takže zřetelně prozrazují svůj přírodní původ.

Dominantním prvkem palubní desky je devítipalcová dotyková obrazovka, která je orientována na výšku. Ovládá se tu skoro všechno - kromě nejdůležitějších funkcí spojených s řízením. Ty máte pod kontrolou díky tlačítkům na volantu. Několik tlačítek se nachází také pod displejem a na volantu.



Dotykovým displejům v autech moc nefandím, ale musím připustit, že ve Volvu se s tímto řešením dá žít, jen si na něj musíte zvyknout. Prostředí je svižné, docela přehledné a také snadno přizpůsobitelné - připomíná chytrý telefon, nebo vzhledem k velikosti displeje spíš tablet. Obrazovka dokonce reaguje, i když na ni saháte v rukavicích.

Bohužel ale také přitahuje otisky prstů (samozřejmě když zmíněné rukavice nemáte) a hodně rychle se upatlá. A to přece jen trochu kazí dojem.

Druhý displej funguje jako přístrojový panel. Potěší přehlednou grafikou a možností změnit vzhled a rozvržení zobrazovaných informací - můžete si na něm například zobrazit pokyny navigace.

Předchozí Volvo XC70 bylo skvělé mimo jiné díky své praktičnosti. Nástupce je na tom podobně, byť se několik věcí změnilo. Například záď už není tak hranatá, tentokrát se módně svažuje - naštěstí až dostatečně daleko za zadními sedadly. Zavazadlový prostor je tak stále více než uspokojivý, pojme 560 až 1526 litrů.

A má i jiné přednosti, třeba skvělou šířku i délku - v obou případech více než 100 centimetrů - a pravidelný tvar.

Kromě toho může být vybaven šikovnými pomocníky, například ochrannou sítí, systémem uchycení nákupních tašek, 12V zásuvkou nebo ovládáním elektricky sklopných opěradel zadních sedadel (všechno je součást paketu Verstatility Pro za 27 500 korun). Hlavně možnost sklopit zadní sedačky přímo z kufru je fajn. Vznikne pak rovná plocha.

A místo pro cestující? Neumím si představit, že by si někdo stěžoval, ani pasažéři na zadních sedadlech. V klidu se tu vedle sebe usadí tři dospělí a budou mít slušný komfort. Najdou tu totiž spoustu prostoru - v šířce, nad hlavou a především pro nohy. Dát si vzadu nohu přes nohu (z jakéhokoli důvodu) není problém.

Největší kombík od Volva nabídne také řadu různých přihrádek a jako člověku, který se neobejde bez laptopu, se mi líbí možnost vybavit auto klasickou 230V zásuvkou. Za příplatek 3000 korun najde místo v zadní části středového tunelu. Zajímavé jsou také integrované podsedáky pro dětské pasážery na zadních sedadlech.

I když Cross Country vychází z kombíku V90, několika důležitými technickými detaily se liší. Podvozek je robustnější, má širší rozchod, auto také dostalo speciální pneumatiky a zadní náprava může disponovat vzduchovým odpružením (za 36 600 Kč). V90 Cross Country je v nabídce výhradně s pohonem všech kol a se čtveřicí čtyřválcových motorů s dvoulitrovým objemem.

Výhradně čtyřválcové agregáty jsou specialitou Volva, větší motory švédská automobilka už nenabízí. Výkon se přitom dohání přeplňováním.

V případě testované motorizace D5, což je vrcholné naftové provedení, se to daří úspěšně. Dvakrát přeplňovaný dvoulitr nabízí 235 koní (173 kW) a nejvyšší točivý moment 480 Nm. Zrychlení z nuly na sto je otázkou 7,5 sekundy.

 

I z uvedených čísel vám musí být zřejmé, že takto vybavený kombík není žádný louda. Čtyřválec je navíc příjemně výbušný a svižně reaguje na pohyby řidičovy pravé nohy. Zásluhu na tom má také vychytávka, které Volvo říká PowerPulse. Jejím smyslem je eliminovat prodlevu nástupu turbodmychadla.

Zjednodušeně řečeno jde o využití tlakové nádoby, která dokáže při akceleraci k turbíně menšího z dvojice turbodmychadel vypustit vzduch a roztočit ji tím dříve, než se ve výfukovém potrubí vytvoří potřebný tlak. Proto motor na pokyn od plynového pedálu reaguje tak rychle. Díky dvojitému přeplňování zase potěší sebejistý zátah v docela širokém spektru otáček.

S dynamikou, odezvou motoru a výkonem tedy problém není. A nad absencí charakteru staršího naftového pětiválce, který mě bavil nejen projevem, ale i typickým chraplavým zvukem, už nemá cenu brečet. Ano, čtyřválec je prostě čtyřválec, takže není a nemůže být tak kultivovaný, tak sametový, pohotový a uchu lahodící jako zmíněný pětiválec, ale Volvu se povedlo jej dobře „zamaskovat". Svou konstrukci prozrazuje hlavně za studena nebo při vyšším zatížení.

A spotřeba? Velký kombík umí jezdit za 6 až 10 litrů nafty na 100 kilometrů. Mně palubní počítač po testu, který jako vždy zahrnoval stovky kilometrů po okreskách, městských ulicích i dálnicích, ukazoval průměr 7,1 l/100 km.

Na silnici je V90 Cross Country plavným a čitelným kombíkem, který se nebojí zhoupnout na nerovnosti a nestydí se ponořit příď v zatáčce. Přitom ale nabídne i dostatek jistoty. I když ho do oblouku pošlete neslušnou rychlostí, nezalekne se a přesvědčivě zatočí. Dá vám však u toho najevo, že se pro podobné zacházení úplně nehodí. Radši má klidnou jízdu.



Právě uklidňující jízdní projev se mi ale na velkém Volvu moc líbí, tohle auto vás nikam nehoní, nehecuje vás. Spíš vám nenásilně vnucuje pohodový řidičský styl. Pokud na tuto hru přistoupíte, oceníte také dokonalé sedačky, hladce řadící převodovku, poctivě odhlučněný interiér a lehké řízení. Prostě si začnete všímat úplně jiných věcí, než toho, jak rychle dokáže V90 s nejsilnějším dieselem jet.

Podvozek se navíc nenechá rozhodit rozbitou silnicí a většinu nerovností elegantně pohltí. Řekl bych dokonce, že ze všech Volv je právě V90 Cross Country nejplavnější a nejpoddajnější.

„Terénních" kombíků je na trhu celá řada, většina z nich se ale do terénu ve skutečnosti úplně nehodí. S V90 Cross Country se však výletů mimo zpevněné cesty bát nemusíte. Kromě robustnějšího podvozku se totiž chlubí také světlou výškou 210 mm, což je o 65 mm výš než u klasické V90. Přičtěte nájezdové úhly necelých 19 stupňů vpředu a 21 stupňů vzadu a dostanete auto s velice slušnou průchodností terénem.

A i když si myslím, že pro většinu majitelů není tato vlastnost důležitá, jsem rád, že Volvo ke kombíku se vzhledem outdoorového dobrodruha přistoupilo tak poctivě. Že neskončilo právě jen u vzhledu.

I díky tomu se nová V90 Cross Country dá definovat stručně a trefně jednou větou: je to prostě dokonale všestranné auto, v němž se navíc budete skvěle cítit - a proto ho budete i rádi řídit. Cenou se však zrovna nepodbízí, nejlevnější provedení začíná na 1 422 700 Kč. 

Na testovanou motorizaci už ale potřebujete nejméně 1 539 800 Kč. A pokud si dopřejete i příplatkovou výbavu, snadno se vám může stát, že se dostanete přes dva miliony.

Kompletní ceník najdete zde.

Volvo V90 Cross Country D5 AWD: Hodnocení a technické údaje
+	prostorný a praktický interiér
+	vyvážené jízdní vlastnosti
+	univerzálnost
-	vyšší cena a drahé příplatky
-	jen čtyřválcové motory
motor	vznětový čtyřválec, přeplňovaný dvěma turbodmychadly
objem	1969 cm3
max. výkon	173 kW (235 k) při 4000 ot/min
max. točivý moment	480 Nm při 1750-2250 ot/min
převodovka	automatická, osmistupňová
max. rychlost	230 km/h
zrychlení 0-100 km/h	7,5 s
spotřeba paliva (kombinovaná)	5,3 l/100 km
délka	4939 mm
šířka	1879 mm
výška	1543 mm
rozvor	2941 mm
pohotovostní hmotnost	1966 kg
zavazadlový prostor	560-1526 l
cena od	1 422 700 Kč (D4 AWD s manuální převodovkou)
cena testovaného vozu	2 213 400 Kč